Tunel Blanka: Politici získali „fahrplan“, přesto hrozí zastavení stavby

Hlavní město má na stole návod, jak pokračovat v dostavbě tunelového veledíla. Dál už je právníci za ruku nepovedou.

Ondřej Koutník 17.5.2013

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Pět měsíců hlavní město napjatě čekalo na posudek, který měl určit, zda dostavba pražského projektu století – tunelového komplexu Blanka – bude pokračovat směrem k ohlášenému termínu jeho otevření v květnu 2014. Materiál, který měl ověřit, zda nebyl porušen zákon o zadávání veřejných zakázek, již přistál pražským politikům a úředníkům na stole. Ač výsledky na první pohled vypadají pro město příznivě, skutečnost je komplikovanější.

ČESKÁ POZICE již na začátku března v článku Kdy se dočkáme tunelu Blanka? Dostaví ho až soudy? uvedla, že dokončení tunelu se ocitlo v jakémsi začarovaném kruhu. Zhotovitel stavby Metrostav podle advokátní kanceláře Weil, se kterou město dostavbu konzultuje, vykonával práci, k níž neměl od města smluvní stvrzení, ale kterou chce nyní proplatit. Město zase kvůli obavě z porušení zákona o zadávání veřejných zakázek nemohlo a dosud nemůže schválit pokyny nutné pro pokračování stavby.

Jádrem problému se staly takzvané vícepráce, jež se v průběhu technologicky a časově náročné stavby, jakou Blanka je, musely objevit.

Problematika víceprací je upravena v zákoně o zadávání veřejných zakázek. Umožňuje zadat zakázku zjednodušeným způsobem – v rámci takzvaného jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU) –, ale jen za předpokladu, že dodatečné práce vznikly z důvodu objektivně nepředvídatelných okolností, technicky a ekonomicky nemohou být odděleny od původní veřejné zakázky a celkový rozsah víceprací nesmí překročit 20 procent hodnoty zakázky.

Cestou ze začarovaného kruhu byla takzvaná kategorizace víceprací, která měla určit, zda dodatečné práce nepřesáhly povolený limit. Výsledky kategorizace dodala projektová firma Valbek na konci dubna a podle její analýzy stanovený limit nepřekročily. Náměstek primátora Pavel Richter (TOP 09) ČESKÉ POZICI sdělil, že objem víceprací dosáhl necelých 14 procent.

Nášlapné miny

Týdeník Euro k tomu v článku Bohuslavova volba minulý týden uvedl: „Advokátní kouzelníci z renomované advokátní kanceláře Weil připravili konstrukci, která by to vše měla dostat do věrohodného a legálního rámce.“ Bohužel pro pražské politiky je ale realita mnohem složitější. Z dokumentů, které má ČESKÁ POZICE k dispozici, vyplývá, že kancelář Weil žádnou konstrukci nepřipravila – pouze vyhotovila metodiku, jak by změny na stavbě mohly být rozděleny. Podle této metodiky pak společnost Valbek zařazovala jednotlivé změny, čímž vznikla zmiňovaná kategorizace.

Rizikovou položkou jsou například úhrady nákladů dle smlouvy o dílo, kdy se změnil předmět díla nebo technologie provádění dílaMetodika, která byla součástí neveřejné důvodové zprávy k usnesení rady k dalšímu postupu ve výstavbě Blanky loni v prosinci, je rozdělena do 15 „přihrádek“, jež popisují jednotlivé druhy dodatečných stavebních změn. Z některých těchto kategorií vyplývá, že není snadné určit, zda dané změny zahrnout, či nezahrnout do 20procentního limitu.

Ve zmiňované metodice jsou tato rizika poměrně přesně popsaná. Rizikovou položkou jsou například úhrady nákladů dle smlouvy o dílo, kdy se změnil předmět díla nebo technologie provádění díla. Takovým případem je neočekávaný propad půdy při ražbě tunelu v pražské Stromovce v červnu 2011. Nehoda si tehdy vyžádala změnu technologie.

Další problém představuje Trojský most, který se oproti původní ceně prodražil o 720 milionů korun. Metrostav most vysoutěžil za 400 milionů, jenže po skončení výběrového řízení vypsal v roce 2006 pražský magistrát architektonickou soutěž, ve které zvlášť rozhodoval o podobě nového překlenutí Vltavy. Výsledná cena mostu je zhruba 1,2 miliardy korun.

Důkazem, jakou komplikaci Trojský most pro radní představuje, jsou slova šéfa pražských zastupitelů za TOP 09 Jiřího Vávry, který ČESKÉ POZICI sdělil: „Zatím není zřejmé, zda výstavba Trojského mostu byla a stále je, či není součástí původní veřejné zakázky, na základě které byla uzavřena smlouva s Metrostavem. Do doby, než se tato otázka vyjasní, nelze z našeho pohledu uzavřít kategorizaci projektu Blanka.“

Bez advokátních čar a kouzel

Trojský most je příkladem, že i když výsledky kategorizace mluví ve prospěch města, obsahují značná rizika. Podle zdrojů ČESKÉ POZICE blízkých radě města by někteří její členové byli nejraději, kdyby jim kancelář Weil poskytla právní prohlášení k výsledkům kategorizace a byla jakousi jejich „pojišťovnou“ před případným průšvihem. Ten by mohl nastat, kdyby nynější kategorizaci napadl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (případně policie) a seznal, že vícepráce přesáhly zákonem povolený limit (promlčecí lhůta je deset let). V článku týdeníku Euro se o tom píše: „Významná část radních však má asi pochybnosti o zákonnosti tohoto postupu i přes dobrozdání špičkové právní kanceláře…“

Advokáti jsou ochotní se vyjádřit jen obecně k vytvořené metodice, a nikoli k vlastnímu naplnění metodiky konkrétními číslyDiskuse o „dobrozdání špičkové právní kanceláře“ se vedla na nedávném koaličním jednání ODS a TOP 09. Podle zdrojů blízkých politikům, kteří se vyjednávání účastnili, však advokáti něco takového rázně odmítli a jsou ochotní se vyjádřit jen obecně k vytvořené metodice, neboť k vlastnímu naplnění metodiky konkrétními čísly či procenty se z povahy své odbornosti právních poradců ani vyjádřit nemohou. Advokátní kancelář Weil se vzhledem k závazku mlčenlivosti odmítla k případu vyjádřit.

Jeden z radních ČESKÉ POZICI pod příslibem anonymity řekl, že pokud rada nebude mít k dispozici záruku firem Valbek a Weil za správnost kategorizace, bude mít problém zvednout pro další kroky okolo tunelu Blanka ruku.

Šéf zastupitelů za TOP 09 Jiří Vávra ČESKÉ POZICI sdělil, že očekává od advokátů Weil pouze stanovisko k obecné správnosti metodiky. Předseda zastupitelů za ODS Ondřej Pecha si myslí totéž. K poznámce, že někteří radní by uvítali, kdyby od advokátů získali právní prohlášení k výsledkům kategorizace, Pecha dodal: „Někteří radní si myslí blbosti.“ Radní Aleksandra Udženija (ODS) doplnila, že neví, proč a vůbec jak by právníci mohli tvrdit, zda je, nebo není kategorizace provedená dobře. „Ti právníci mají svatou pravdu.“

Kdo si vezme Blanku na triko?

Jak se na základě vyhotovené kategorizace rozhodne město postupovat? V zásadě má dvě možnosti:

  1. S výsledky analýzy se ztotožní, vezme v úvahu zmiňovaná rizika, proplatí Metrostavu faktury a schválí nové pokyny nutné pro pokračování stavby. To by byla odvážnější cesta.
  2. Pak je tu takzvaná konzervativní varianta, kdy rada určitá rizika nebude ochotná podstoupit a stavbu částečně pozastaví. Nevýhodou tohoto řešení budou případné spory s Metrostavem a peníze, které bude město muset vynaložit na zakonzervování tunelu (zastavení prací by jednorázově mohlo přijít na více než 400 milionů korun, každý měsíc zhruba na 120 milionů). „Pozastavení hrozí stále,“ připomíná náměstek primátora Tomáš Hudeček (TOP 09).

Město má díky kategorizaci konečně popsáno, co všechno se na stavbě tunelového komplexu seběhlo a jaké změny nastaly. Díky technikům a právníkům získala Praha jakousi cestovní mapu tunelu, se kterou si její politici musejí vystačit – zdá se však, že právníci jim žádnou další navigaci nedodají. Vzhledem k tomu, co se na konci března přihodilo v kauze Opencard (radní byli obvinění), se nicméně radě města nelze divit, že má před dostavbou Blanky respekt a určité obavy.

Radní jsou však ve funkci od toho, aby město řídili a spravovali. Pokud chtějí posunout dostavbu Blanky kupředu, bylo by v současnosti nejprve vhodné ujasnit si, kdo má tunel v gesci. Dosud si zodpovědnost mezi sebou přehazují primátor Bohuslav Svoboda a radní pro dopravu Josef Nosek (oba ODS). Do toho se v poslední době vmísila TOP 09, která zvažuje, že by obsadila post dopravního radního svým člověkem. Náměstek primátora Hudeček na otázku, kdo bude mít dostavbu Blanky na starosti, odpověděl: „Shoda na tom není, takže zatím stejný nijaký stav jako předtím.“