Tříletý servis na letadla CASA za miliardu. A pak se děj vůle boží.

Smlouva na opravu přepravních letounů dodaných Omnipolem nepamatuje na celý životní cyklus těchto strojů.

Ministerstvo obrany za pomoci externích právníků z firmy White & Case hledá způsob, jak se dostat ze šlamastiky s vadnými a předraženými stroji CASA C-295M. Při revizi smluvních podmínek se společností Omnipol, jež zprostředkovala nákup letadel od španělského výrobce EADS, ministerští úředníci znovu narazili na téměř miliardovou servisní smlouvu. Ta by byla v pořádku, pokud by pamatovala na celý životní cyklus těchto strojů. Podle informací týdeníku Ekonom má však armáda zajištěný jejich servis pouze do roku 2013. Pak se „děj vůle boží“.

Délka platnosti kontraktu odporuje pravidlům a logice vojenských akvizic. Při těch se totiž vedle přesných specifikací pořizované techniky musí pamatovat i na opravu a zajištění náhradních dílů po dobu, po níž budou vojáci letadla CASA používat. Kupříkladu předchozí transportní letouny sovětské výroby An-26 sloužily v československé a později české armádě 29 let.

Proč již tak finančně dost objemný kontrakt na nákup tří strojů CASA za 3,5 miliardy doprovázela nepromyšlená servisní smlouva za další miliardu? Proč nebyla servisní smlouva součásti vlastního prodeje? Na výše uvedené otázky nemá kupodivu nikdo odpověď. Exministr obrany Martin Barták, který kontrakt na servis loni v lednu podepsal, svůj postup obhajuje tím, že vedle investičních nákladů na pořízení původně čtveřice (jeden stroj byl vyměněn za pět bitevníků L-159) letadel CASA byly v rozpočtu obrany vyčleněny také výdaje na provoz, a proto se opravy ošetřily zvlášť. Jestli zní tyto argumenty pro výdaje ze státní kasy ve výši 4,5 miliardy přesvědčivě, nechť posoudí čtenář sám.