Ceska Pozice

Trh s „chytrými drogami“ zlepšujícími výkon mozku zažívá boom

„Chytré drogy“, jak se přezdívá nootropikům neboli potravinovým doplňkům a lékům ke zlepšení zdravotního stavu a výkonu mozku vyhledávají studenti, senioři, sportovci i manažeři. Vědci před nimi varují, ale současně pracují na metodách, jak mozek stimulovat.

Jaroslav Petr 10.10.2020
Mozek (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Mozek (ilustrační foto) | foto: Shutterstock
Mozek (ilustrační foto)

Trh s nootropiky čili potravinovými doplňky a léky užívanými ke zlepšení zdravotního stavu a výkonu mozku zažívá boom. „Chytré drogy“, jak se nootropikům přezdívá, vyhledávají studenti i senioři, sportovci i manažeři. Ke stejným efektům se lze dostat i zdravějším životním stylem, pevnou vůlí v práci, při učení, tréninku. Nootropika nabízejí zkratku zdánlivě přímo k cíli.

Jak ale dokazuje tým Pietera Cohena z bostonské Lékařské fakulty Harvardovy univerzity v časopise Neurology Clinical Practice, ve skutečnosti jde spíše o křivolakou stezku hrozící úrazem. Nejde zdaleka o první případ, kdy Cohenův tým přistihl výrobce a prodejce potravinových doplňků při „„nepřesnostech“.

Obtížně předvídatelné následky

Letos v dubnu zveřejnili harvardští vědci v lékařském časopise JAMA Network Open výsledky analýz potravinových doplňků určených ke stimulaci růstu svalů u sportovců. Ty byly inzerovány jako nezávadné náhražky škodlivých anabolických steroidů. Vědci v nich však nalezli syntetické látky s účinky hormonů. Cohen nakoupil deset nootropik prodávaných jako potravinové doplňky a našel v nich léky omberacetam, aniracetam, fenylpiracetam a oxiracetam.

Jejich molekuly jsou odvozené od podstatně známějšího piracetamu, který si vydobyl mezi konzumenty pověst účinné „chytré drogy“. Mnohá nootropika lze koupit v lékárnách bez lékařského předpisu a řadu z nich nabízejí internetové obchody s potravinovými doplňky. Ty, které prověřoval Cohen se svými spolupracovníky, často ani neuváděly obsah léků. A pokud ano, bylo jejich skutečné množství oproti údaji v příbalovém letáku až čtyřnásobné.

Pokud uživatel potravinového doplňku bere přípravek dlouhodobě ve velkých dávkách, nebo dokonce konzumuje několik léků najednou, mohou být následky „posilování mozku“ obtížně předvídatelné. Stejně riskantní je užívání těchto potravinových doplňků s léky předepsanými lékaři.

Cohen narazil dokonce na potravinový doplněk, který neuváděl obsah žádného nootropika, ale z hledaných léků v něm byly obsaženy všechny čtyři. Podobně jako jiné léky mají i deriváty piracetamu nežádoucí vedlejší účinky. K těm patří vysoký krevní tlak, nespavost, podrážděnost a může se na ně vyvinout závislost. Výjimkou nejsou případy, kdy konzument po užívání „chytrých drog“ musel do nemocnice.

Pokud uživatel potravinového doplňku bere přípravek dlouhodobě ve velkých dávkách, nebo dokonce konzumuje několik léků najednou, mohou být následky „posilování mozku“ obtížně předvídatelné. Stejně riskantní je užívání těchto potravinových doplňků s léky předepsanými lékaři. O posilování funkcí lidského mozku má velký zájem armáda. Vojáci se přitom nevyhýbají ani nootropikům. Do budoucna však sázejí na jiné metody.

Tým amerických a italských vědců využil k posílení mozků dobrovolníků takzvanou transkraniální stimulaci mozku. Při ní se přikládá k hlavě magnet, jenž ovlivní tok elektronů v přilehlé části mozkové tkáně. V závislosti na parametrech použitého magnetického pole mohou vědci vybrané mozkové centrum na přechodnou dobu utlumit nebo naopak nabudit.

Lepší rozhodování

V experimentu financovaném armádou sledovali vědci pod vedením Emily Grossmanové z Kalifornské univerzity v americkém Irvinu aktivitu mozku dobrovolníků po stimulaci jednoho z mozkových center významně promlouvajících do schopnosti soustředit se na zrakové vjemy. To je důležité například při řízení auta, kdy musíme za jízdy neustále vyhodnocovat informace o měnícím se okolí. Výsledky přináší studie zveřejněná vědeckým časopisem Scientific Reports.

Bezprostředně po stimulaci vybrané oblasti mozkového temenního laloku označované sulcus intraparietalis podrobili vědci dobrovolníky vyšetření celého mozku funkční magnetickou rezonancí. Poprvé tak viděli efekty transkraniální magnetické stimulace mozku v jejich plné šíři a souvislostech. Zjistili rychle nastupující změny aktivit v dalších mozkových centrech. Některá se nabudila, jiná naopak utlumila. Tato centra jsou důležitá pro zpracování informací, které používáme k rozhodování o událostech vnímaných zrakem.

Armáda doufá, že propojením lidského mozku a špičkových technologií zlepší rozhodování u jednotlivců i u menších či větších vojenských jednotek. Ty se často pohybují v neznámém prostředí, kde má sebemenší chyba fatální následky. Nejde zdaleka jen o úskalí neznámého terénu nebo nejasné představy o skutečné síle protivníka. Nové systémy by měly při řešení problémů brát v úvahu třeba odlišné kulturní prostředí oblasti ozbrojeného konfliktu.

Mozek tedy reaguje na stimulaci jedné části změnami aktivit ve vzájemně propojené síti center. Výsledky výzkumu týmu Emily Grossmanové jsou příslibem například pro léčbu následků mozkových cévních příhod. U pacientů s narušenou schopností soustředění by mohli lékaři podporou center v návazné síti dosáhnout výrazného zlepšení. To však nepředstavuje pro Grossmanovou prioritu.

„Klinické aplikace výsledků našeho výzkumu mají v pracovní náplni jiné výzkumné týmy,“ přiznal spoluautor studie Javier Garcia pracující pro výzkumné centrum americké armády. „Naším cílem je vývoj systémů, které propojí lidský mozek s technologiemi, jež neovlivní pouze vnímání, rozhodování a jednání vojáka. Chceme dovést schopností hybridního systému tvořeného lidskými mozky a technologií na úroveň, kdy bude schopný velmi rychlého a přizpůsobivého rozhodování.“

Armáda doufá, že propojením lidského mozku a špičkových technologií zlepší rozhodování u jednotlivců i u menších či větších vojenských jednotek. Ty se často pohybují v neznámém prostředí, kde má sebemenší chyba fatální následky. Nejde zdaleka jen o úskalí neznámého terénu nebo nejasné představy o skutečné síle protivníka. Nové systémy by měly při řešení problémů brát v úvahu třeba odlišné kulturní prostředí oblasti ozbrojeného konfliktu.

zpět na článek


© 2020 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.