Transafghánský plynovod řeší regionální problémy

Po patnácti letech jednání schválily vlády Turkmenistánu, Afghánistánu, Indie a Pákistánu projekt výstavby Transafghánského plynovodu.

Turkmenistán by měl začít zásobovat svým zemním plynem Afghánistán, Pákistán a Indii v roce 2014. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Turkmenistán by měl začít zásobovat svým zemním plynem Afghánistán, Pákistán a Indii v roce 2014. | foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice
Turkmenistán by měl začít zásobovat svým zemním plynem Afghánistán, Pákistán a Indii v roce 2014.

Po patnácti letech jednání schválily v sobotu 11. prosince v turkmenském hlavním městě Ašchabadu vlády Turkmenistánu, Afghánistánu, Indie a Pákistánu projekt výstavby takzvaného Transafghánského plynovodu (TAPI). Ten bude transportovat zemní plyn z turkmenských nalezišť v Kaspickém moři přes Afghánistán a Pákistán do Indie a je současnou obdobou starověké Hedvábné stezky.Výstavbu TAPI podpořily USA, protože pomůže regionálním ekonomikám využívat hojné zásoby turkmenského plynu. Podepsaná mezistátní dohoda však neobsahuje žádná konkrétní ustanovení, jež se týkají zajištění bezpečnosti, přepravovaného množství a cen plynu.

Plynovod TAPI by měl měřit 1680 kilometrů, jeho vybudování přijít na 7,6 miliardy dolarů a začít fungovat v roce 2014

Turkmenistán je bývalou sovětskou republikou, má čtvrté nejvyšší zásoby zemního plynu na světě a v příštích 20 letech plánuje trojnásobně zvýšit roční těžbu zemního plynu – až na 230 miliard kubických metrů. Počáteční kapacita TAPI má údajně být 27 miliard kubických metrů plynu ročně, z nichž dva případnou Afghánistánu a po 12,5 Pákistánu a Indii. Turkmenistán zatím posílá většinu svého plynu do Ruska, ale postupně se stává jeho stále významnějším dodavatelem do Číny, Íránu a Evropy. Díky TAPI představují Indie a Pákistán pro Turkmenistán možnost nových exportních trhů.

Afghánský prezident Hamíd Karzáí, který dohodu podepsal, prohlásil, že Afghánistán splní závazky, jež se budou případně týkat zajištění bezpečnosti i výstavby plynovodu. TAPI má totiž vést nejnestabilnějšími oblastmi Afghánistánu – z Herátu u íránských hranic na západu země přes province Hílmand a Kandahár na jihu, které jsou baštami Tálibánu – což pro jeho výstavbu představuje největší problém.

Plynovod by měl měřit 1680 kilometrů, jeho vybudování přijít na 7,6 miliardy dolarů a začít fungovat v roce 2014. Země, které se na výstavbě Transafghánského plynovodu podílejí, se snaží zajistit jeho financování, přičemž jedním z hlavních investorů by měla být Asijská rozvojová banka.

Výstavba Transafghánského plynovodu je zajímavá ze dvou geopolitických hledisek. Za prvé, účastní se jej dva znepřátelené státy – Indie a Pákistán. A stane-li se pro fungování jejich ekonomik plyn nezbytný, jen stěží spolu začnou válčit. Druhým hlediskem je válka v Afghánistánu. Kdo zajistí bezpečnost plynovodu na afghánském území? Kábulská vláda je na to slabá. Nebude to proto nakonec muset být NATO? Na zodpovězení této otázky však máme zatím málo informací.