Topolánkova klička aneb Jak lobbovat u špiček EU coby expremiér

Mirek Topolánek se 19. října sešel v centrále Evropské unie se šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a také s eurokomisařem pro energetiku Marošem Šefčovičem. Nebylo by na tom nic divného, kdyby na obou setkáních nevystupoval z pozice expředsedy české vlády.

Mirek Topolánek v Bruselu zastupoval soukromou firmu jako expremiér, i když je to proti pravidlům (snímek z 23. kongresu ODS). foto: Lidové noviny

Mirek Topolánek v Bruselu zastupoval soukromou firmu jako expremiér, i když je...

Úspěšný lobbista v Bruselu nemusí být jen člověk s perfektní znalostí jazyků, který trpělivě obchází kanceláře úředníků a europoslanců. Často k tomu stačí jen správná zmínka v životopisu. Svědčí o tom i aktivity někdejšího premiéra Mirka Topolánka, který se loni v prosinci stal manažerem slovenské plynárenské firmy Eustream.

„Pan Juncker přijal pana Topolánka jako bývalého premiéra,“ potvrdil LN Junckerův mluvčí Jakub Adamowicz

Ve společnosti, kterou spoluvlastní slovenský stát a Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského, se Topolánek před dvěma měsíci stal navíc členem představenstva. A také aktivním lobbistou v Bruselu, který hájí projekt svého zaměstnavatele.

V centrále EU se Topolánek 19. října sešel s šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a také místopředsedou neformální evropské vlády eurokomisařem pro energetiku Marošem Šefčovičem. Nebylo by na tom nic divného. Kdyby ovšem na obou setkáních nevystupoval z pozice někdejšího předsedy české vlády.

„Pan Juncker přijal pana Topolánka jako bývalého premiéra,“ potvrdil LN Junckerův mluvčí Jakub Adamowicz. A stejná situace nastala u slovenského eurokomisaře. „Šlo o zdvořilostní přijetí na žádost bývalého premiéra Topolánka,“ doplnila Šefčovičova poradkyně Ľubomíra Hromková.

Důraz na Balkán

S oběma europolitiky přitom Topolánek jednal o otázkách, které prioritně zajímají právě Eustream, tedy jeho zaměstnavatele. „Šlo o energetickou bezpečnost s důrazem na region střední a východní Evropy i Balkánu,“ potvrzuje Vahram Chuguryan, mluvčí slovenské plynárenské firmy, pro niž Topolánek pracuje.

S oběma europolitiky přitom Topolánek jednal o otázkách, které prioritně zajímají právě Eustream, tedy jeho zaměstnavatele

Důraz na Balkán není náhodný. Hraje totiž klíčovou roli v projektu plynovodu Eastring, o nějž se Eustream zasazuje. Systém, který bude schopen plyn přepravovat oběma směry, by měl propojit slovenské Veľké Kapušany přes Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko s Tureckem, kde se plánuje obří uzel napojený na naleziště nejen v Rusku, ale i v kaspické oblasti, Íránu, Iráku nebo Kypru.

Sám Topolánek odmítl spojování svého někdejšího působení v čele české vlády s lobbingem komentovat. „Samotná otázka je hodně hloupá, to jistě uznáte,“ napsal LN v textové zprávě. Rozhovor na téma svých schůzek v Bruselu expremiér Topolánek odmítl. „Nejprve musím já chtít takový rozhovor pro dané médium teď, v této zemi dělat. A tato podmínka splněna není,“ uzavřel.

Bruselská výjimka

Sám Juncker přitom loni při nástupu do funkce zdůrazňoval, že eurokomisaři by měli jednat jen s lidmi, kteří na oficiální soupisce evropských lobbistů figurují

Faktem nicméně zůstává, že Topolánek by oficiálně jako lobbista Eustreamu v Bruselu vystupovat neměl. Není totiž zapsán v rejstříku transparentnosti EU. Sám Juncker přitom loni při nástupu do funkce zdůrazňoval, že eurokomisaři by měli jednat jen s lidmi, kteří na oficiální soupisce evropských lobbistů figurují. Bývalí politici však mají výjimku, protože se nepředpokládá, že by hájili zájmy konkrétních firem. Pokud to dělají, pak se většinou oficiálním schůzkám v Evropské komisi vyhýbají.

Topolánek, který v čele české vlády stál v letech 2006–2009, oproti tomu volil přímou cestu. Nad skutečností, že Topolánek lobboval jakožto expremiér za zájmy soukromé firmy, se pozastavuje i Transparency International (TI). „Využívat v byznysu svou bývalou funkci není etické, i když se to děje často,“ říká David Ondráčka, ředitel české pobočky TI.

Topolánkův lobbing v Bruselu je nicméně pro slovenskou firmu spadající do impéria Daniela Křetínského logickým krokem.

Hra o Junckerův balíček

Bez finanční a politické podpory EU se projekt Eastring těžko obejde...

Bez finanční a politické podpory EU se projekt Eastring těžko obejde – byť se svými odhadovanými náklady ve výši 1,5 miliardy eur patří v rámci zvažovaných energetických tras v EU mezi realistické projekty. Eastring navíc splňuje obě podmínky čerpání peněz z takzvaného Junckerova investičního balíčku, kterým chce předseda Evropské komise oživit unijní ekonomiku. Cílí na energetickou bezpečnost a je postaven na spolupráci více členských zemí EU.

„Samozřejmě bychom byli rádi, kdybychom získali příležitost čerpat peníze z evropských fondů. Ale náš projekt je financovatelný i bez podpor,“ uvedl letos v květnu Topolánek pro server Euractiv.

Byznys expremiéra Mirka Topolánka.

Počet příspěvků: 2, poslední 6.11.2015 06:50 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.