Töpfer sobě aneb Bližší pohled na Fidlovačku

Divadlo Na Fidlovačce má pověst oblíbené a dobře vedené scény. Podíváme-li se však na suchá čísla a manažerské postupy, zažijeme překvapení.

Eliška Balzerová a Tomáš Töpfer jsou s Divadlem na Fidlovačce nerozlučně spjati od jeho počátků. foto: © ČTKČeská pozice

Eliška Balzerová a Tomáš Töpfer jsou s Divadlem na Fidlovačce nerozlučně spjati od jeho počátků.

Bude senátor Tomáš Töpfer, který na Fidlovačce obratně manévroval mezi soukromým podnikáním a veřejnými penězi, dobrým ředitelem příspěvkové organizace Divadlo na Vinohradech? Podíváme-li se na suchá čísla a manažerské postupy Tomáše Töpfera v „eseróčku“ Divadlo Na Fidlovačce, v němž má dosud většinový podíl, zapochybujeme. Fidlovačka totiž vykazovala opakovaně v hospodaření ztrátu, slabou návštěvnost i tržby. Přesto Töpferovi pražský magistrát každoročně posílal mnohamilionový grant. Navíc Nadace Fidlovačka zřízená pro podporu divadelní činnosti v nuselském divadle opakovaně porušuje zákon o nadacích.

Na stránkách pražské židovské obce najdeme mezi kulturními institucemi i Divadlo Na Fidlovačce. Úplně první věta doporučujícího textu zní: „Fidlovačka je divadlo bez státních dotací.“  Je trochu jako z židovské anekdoty – záleží na tom, z které strany se na to podíváme...

Tomáš Töpfer, ještě nedávno ředitel Divadla Na Fidlovačce, jednatel stejnojmenné s.r.o. a až dosud její většinový společník, nikdy nedostal od státu ani korunu. Zato z „jiného“ balíku veřejných peněz, z pražského magistrátu a městské části Praha 4, putovalo k jeho „eseróčku“ za deset let bezmála sto milionů. A takhle obojaké je to u Töpfera s ledasčím.

Neprohloupí ten, kdo si majoritu v Divadle Na Fidlovačce, s.r.o. od Tomáše Töpfera koupí? A co si vlastně bude kupovat?

Töpfer si řadu let buduje pověst schopného divadelního manažera. I díky ní letos v zimě vyhrál výběrové řízení na post ředitele Divadla na Vinohradech, magistrátní příspěvkové organizace s roční dotací 65 milionů korun. Do funkce má nastoupit 1. září. Při svém jmenování slíbil, že se do té doby vzdá šéfování Fidlovačky, funkce jednatele ve společnosti Divadlo Na Fidlovačce s.r.o. a prodá svůj obchodní podíl tamtéž. První dva kroky už udělal a 1. května předal vedení Fidlovačky herečce Elišce Balzerové. Obchodní podíl v s.r.o. podle svých slov prodá „do konce června v souladu se společenskou smlouvou“. Zatím nechce říct komu.

Neprohloupí ten, kdo si majoritu v Divadle Na Fidlovačce, s.r.o. od Töpfera koupí? A co si vlastně bude kupovat?

Obchodní společnost Divadlo Na Fidlovačce má podepsanou smlouvu s pražským magistrátem, jež jí zaručuje do konce roku 2013 každoroční grant, který po letošních desetiprocentních škrtech dělá necelých devět milionů korun. Dále si společnost podnajímá budovu nuselské scény s 500 sedadly, a to od Nadace Fidlovačka. Té divadlo od roku 1998 pronajímá radnice Prahy 4, která majetek Prahy spravuje. Aktuální smlouva je uzavřena do 31. března 2013 a čtvrtletní nájem činí 129 029 Kč bez DPH. Od roku 2006 má Divadlo Na Fidlovačce s.r.o. v pronájmu i nedalekou Komorní Fidlovačku se 160 místy.

Po nahlédnutí do obchodního rejstříku zjistíme, že společnost Divadlo Na Fidlovačce vůbec nevydělávala, naopak byla každý rok, s výjimkou roku 2010, ve ztrátě nejméně milion korun, častěji však vyšší. Lze to ovšem opět vidět i jinak. Kdyby měla Fidlovačka zisk, nemohla by dostat grantovou dotaci, respektive měla by její část vrátit. Kulturní granty lze totiž poskytovat divadlům pouze do výše vyrovnaného rozpočtu. Každoroční ztráta byla tedy paradoxně pro Divadlo Na Fidlovačce výhodná.

I pro tento případ existuje krásná židovská anekdota: Já vám říkám, pane Mendl, jsou to teď ale zlé časy. Každý týden dosazuju do obchodu tisíc korun. Tak proč obchod nezavřete? ptá se pan Mendl. Nesmysl. Z čeho bych byl živ?

Příběh Fidlovačky

V roce 1995 Tomáš Töpfer a Eliška Balzerová, nespokojeni s angažmá v Divadle na Vinohradech, zatoužili po scéně podle svých představ. Vyhlédli si zdevastovanou budovu u Botiče, kterou v polovině sedmdesátých let opustilo Hudební divadlo v Nuslích a kde se od té doby nehrálo.

Místo mělo divadelní charisma. V roce 1921 tu Stanislav Langer postavil předměstskou arénu a otevřel ji Fidlovačkou od Josefa Kajetána Tyla. Divadelní budova totiž stála právě v místech, kde od počátku 19. století pořádal cech českých ševců jarní slavnost, „fidlovačku“, podle které Tyl zpěvohru, v níž kdysi poprvé zazněla Škroupova píseň Kde domov můj, pojmenoval.

Töpfer a Balzerová v polovině devadesátých let s dalšími deseti kolegy založili Nadaci Fidlovačka a začali shánět peníze na rekonstrukci divadla. Příběh zchátralé budovy pocitově spojený s národní hymnou, se symbolem češství a vlastenecké hrdosti, účinkoval neuvěřitelně. Také doba takovému podniku ještě přála. Oblíbení herci našli podporu a investice na pražském magistrátu, kterému budova patří, i u městské části Praha 4, jež ji dnes spravuje.

Töpfer a Balzerová dokázali nadchnout pro obnovu nuselského divadla veřejnost, která přijala myšlenku, že se skládá na „své“ divadlo

Ale především dokázali nadchnout pro obnovu nuselského divadla veřejnost, která přijala myšlenku, že se skládá na „své“ divadlo a přispívala na rekonstrukci skoro stejně ochotně jako na zlatou kapličku blahé paměti. Česká televize uspořádala přenos benefičního programu, v němž vystoupili známí herci, kteří obnovení provozu na Fidlovačce podporovali. Byla to jedna z prvních akcí, kdy se sbíraly peníze na bohulibou věc v přímém přenosu.

Nadace Fidlovačka podle Tomáše Töpfera nakonec přispěla na rekonstrukci divadla zhruba sedmi miliony korun. V únoru 1998 byl zahájen provizorní provoz – jak jinak než Tylovou Fidlovačkou. Práci Nadace Fidlovačka ocenila i Herecká asociace o rok později udělením mimořádné ceny Thálie.  

Patent Fidlovačka

V dubnu 1998 založil Töpfer se společníky Divadlo Na Fidlovačce, s.r.o. a ještě v témže roce rozjel divadelní podnikání naplno, i když ještě ne v Nuslích. S inscenací Fidlovačky na jaře a v létě kočoval po vlastech českých, čtrnáct dní uváděl v prostoru Starého pukrabství, kde se nyní odehrávají shakespearovské slavnosti, komedii Večer tříkrálový. A ještě stihnul se svou společností v Národním divadle premiérovat a osmnáctkrát odehrát budoucí kmenový titul Fidlovačky: muzikál Šumař na střeše. Töpfer se zkrátka v roce 1998 velmi odvážně a také úspěšně vrhnul na dráhu divadelního podnikatele.

Po založení „eseróčka“ Töpfer Nadaci Fidlovačka opustil. Respektive v roce 1998 byla dle nového zákona založena nadace stejného jména, v níž už nefiguroval. Nadace Fidlovačka měla a má kromě jiného za úkol „podporu divadelního provozu“ v nuselském divadle. A to provozuje právě společnost, v níž je Töpfer většinovým společníkem a do května tohoto roku byl i jednatelem. Jako spoluzřizovatel nadace by se byl očividně dostal do střetu zájmů. Role byly rozděleny: ředitelkou Nadace Fidlovačka se v roce 1998 stala Eliška Balzerová a byla jí až do minulého měsíce. Ve chvíli, kdy se letos v dubnu stala jednatelkou „eseróčka“ a o pár dní později i ředitelkou Fidlovačky, vystřídal ji v čele Nadace herecký kolega Zdeněk Palusga.

Nadace Fidlovačka si v roce 1998 od městské části Praha 4 pronajala budovu divadla, kterou po celou dobu takzvaně podnajímá (dále pronajímá) Divadlu Na Fidlovačce s.r.o.. Nájem, který nadace platí, je ve srovnání s nájmy v jiných pražských divadelních sálech „charitativní“, ale v tom by asi problém nebyl. I když je zřejmé, že si Töpfer chytře opravoval divadlo vlastně „sám sobě“, zásluhy na jeho záchraně by mu měly být přičteny k dobru a možnost „odbydlet“ si je za výhodných podmínek k tomu patří.

Horší je, že není úplně jasné, za kolik Nadace Fidlovačka obchodní společnosti Divadlo Na Fidlovačce nuselskou budovu podnajímala. Nadace Fidlovačka nemá webové stránky a v obchodním rejstříku chybějí výroční zprávy z let 2003 a 2005 až 2008. Což je porušení zákona o nadacích, který ukládá „do šesti měsíců po skončení hodnoceného období“ takovou zprávu vypracovat a „nejpozději do konce následujícího účetního období“ ji zveřejnit.

Veřejnosti chybějí informace, zda, kolik a kdo Nadaci Fidlovačka přispěl, a naopak zda, kolik, komu a na jaký účel přispěla ona

Zákon Nadace Fidlovačka nesplnila ani u výroční zprávy za rok 2009, kterou do rejstříku uložila až v listopadu 2011, ve stejný den jako výroční zprávu za rok 2010. A zhruba v době, kdy bylo jasné, že se Tomáš Töpfer bude ucházet o ředitelský post na Vinohradech.

Textová část obou dokumentů je navíc enormně stručná, s výjimkou čísel téměř shodná, zkopírovaná i s pravopisnými chybami a neobsahuje informace, které zákon ukládá nadacím zveřejňovat. Zejména přehled jednotlivých nadačních darů vyšších než 10 tisíc korun a údaje o osobách, které je poskytly, nebo přehled poskytnutých nadačních příspěvků. V obou výročních zprávách chybí i povinný výrok auditora.

Veřejnosti tedy chybějí informace, zda, kolik a kdo Nadaci Fidlovačka přispěl, a naopak zda, kolik, komu a na jaký účel přispěla ona. Zda v Nadaci Fidlovačka vznikal nějaký prostor pro skryté financování Töpferova „eseróčka“ nebo zda to všechno je „jen“ nepořádnost paní ředitelky Balzerové, nikdo prokazatelně nezjistí. Nicméně souběžná existence obchodní společnosti a neziskové nadace umožňuje různé finanční a daňové operace. Nemá cenu o nich spekulovat. V zájmu Fidlovačky a senátora Töpfera, jehož obchodní společnost přijímala vysokou grantovou podporu, bylo učinit vztah obou subjektů pro veřejnost maximálně průhledným a srozumitelným. A to se nestalo.

Manažer s dobrou pověstí

Töpferova pověst zachránce divadla se snoubí s pověstí mimořádně šikovného a úspěšného principála, který z Fidlovačky udělal prosperující a divácky mimořádně oblíbenou scénu. Suchá čísla věc ale poněkud korigují.

Stačí srovnat příjmy z prodeje vstupenek a zájezdů na několika pražských scénách. Dejvické divadlo leží podobně jako Fidlovačka mimo centrum, nemá ideální dopravní dostupnost ani podmínky pro parkování. Tyto okolnosti Töpfer často uvádí, když argumentuje, proč má Fidlovačka jako obchodní společnost dostávat grantovou podporu, která je určena především neziskovým organizacím. Divadlo Bez zábradlí je scéna se srovnatelným charakterem repertoáru a rovněž obchodní společnost. Je rovněž podporováno granty, ale v menší míře než Fidlovačka.

  • Divadlo Na Fidlovačce s.r.o. hraje na dvou scénách. Hlavní má 500 míst, Komorní Fidlovačka 160. Zpráva o hospodaření za rok 2010 uvádí celkové tržby ze vstupenek a zájezdů ve výši zhurba 21 milionů korun.
  • Dejvické divadlo, které má pouhých 140 míst, to znamená méně než samotná Komorní Fidlovačka, uvádí ve výroční zprávě za rok 2010 příjmy ze vstupného a zájezdů ve výši 9,5 milionu.
  • Divadlo Bez zábradlí s.r.o., jehož hlediště má kapacitu 320 míst, tedy zhruba polovinu oproti oběma nuselským scénám, má příjmy skoro o třetinu vyšší. Ve zprávě o hospodaření tržby ze vstupenek a zájezdů vyčíslilo na 29 milionů korun.

Ze srovnání vyplývá, že buď má Fidlovačka katastrofální návštěvnost nebo nabízí vstupenky za dumpingové ceny, protože by je za ceny obvyklé v ostatních divadlech nikdo nekoupil. Nebo – čistě pro pořádek je třeba zmínit i tuto možnost – nevykazuje ve zprávě o hospodaření všechny vstupenky, které prodá. Na pováženou jsou všechny tři případy.

Magistrát hl. m. Prahy plánuje odvolání ředitelky jiné pražské scény, Divadla Na zábradlí, Doubravky Svobodové kvůli „katastrofálně“ špatným tržbám a návštěvnosti. Když přepočteme údaje ze zábradlí a Fidlovačky na jedno sedadlo v sále, jsou velmi podobné. Zábradlí, které má oproti Fidlovačce asi třetinový počet míst, v roce 2010 navštívilo 30 tisíc diváků a za vstupné a zájezdy utržilo šest milionů. Na nuselskou scénu přišlo 92 tisíc diváků a do pokladny přiteklo 21 milionů. Ředitelka zábradlí o své místo přijde, zatímco Töpfer povýšil na Vinohrady.

Na Fidlovačce se dělá, jak konstatovala grantová komise, lidové zábavní divadlo. Takové se nikde na světě nepodporuje z veřejných peněz. 

Divadlo Na Fidlovačce s.r.o. od magistrátu dostává asi devět milionů grantové podpory. Stejně jako Dejvické divadlo, které mezi pražskými scénami představuje uměleckou špičku. Na Fidlovačce se dělá, jak konstatovala grantová komise, lidové zábavní divadlo. Takové se nikde na světě nepodporuje z veřejných peněz a i v Praze už existuje několik společností, které hrají srovnatelný repertoár jako Fidlovačka, ale opravdu zcela bez dotací nebo pouze s minimální podporou: Divadlo Kalich, Divadlo Palace, Studio Dva nebo Divadlo Ungelt.

Töpfer rád uvádí jako důkaz umělecké kvality Fidlovačky stále dokola dva tituly, jež se mu v posledních deseti opravdu povedly: Tři sestry a Benefice aneb Zachraňte svého Afričana. Byly to ovšem jen výjimky potvrzující pravidlo. Na Fidlovačce drtivě převažuje zábavný, bulvární repertoár. Svědčí o tom už samotné tituly her jako Techtle mechtle, Habaďůra, Proutník pod pantoflem, Nerušit, prosím, Můj báječný rozvod, Jen žádný sex, prosím…

Grantová komise naposledy odůvodnila udělení vysokého grantu pro Fidlovačku mimo jiné touto formulací: „Divadlo je navrženo k  podpoře v rámci čtyřletého grantu vzhledem k jeho významu pro lokalitu, který v kulturně-sociálních aspektech přesahuje čistě divadelní oblast.“ A jsme zase u onoho dojemného příběhu nuselské scény.

Štěstí na sponzory

Když vezmeme tržby na Fidlovačce jako měřítko pro manažerskou úspěšnost divadelního principála, tak to s Töpferovými schopnostmi není tak úplně slavné. Ale zkusme se na to opět podívat z druhé strany. Za obratnost, s jakou získává granty, jsme ho už pochválili. Ještě v jednom ohledu jsou jeho ředitelské schopnosti v kontextu pražských divadel unikátní. Má neuvěřitelné štěstí na skutečně štědré sponzory, kterým poskytuje Fidlovačka propagaci a reklamu. Sice to dělá celkem nenápadně, takže sponzoři příliš vidět nejsou, ale zřejmě jim to takto vyhovuje, protože se ani na svých webových stránkách podporou nuselské scény nechlubí.

Fidlovačka má neuvěřitelné štěstí na skutečně štědré sponzory, kterým divadlo poskytuje propagaci a reklamu

Firma NOEN, která se zabývá povrchovým dobýváním nerostů nebo poradenstvím investičních celků a je hlavním partnerem Fidlovačky, posílá od roku 2008 divadlu každý rok rovné dva miliony korun. V roce 2010 se k NOEN přidaly se stejnou sumou Severočeské doly. V roce 2009 firma SMP CZ, která se zabývá například dopravními stavbami, poslala Fidlovačce jeden milion, o rok poději půl milionu. Podle webových stránek divadla je partnerem Fidlovačky také firma IDS – Praha, která zajišťovala inženýring a technický dozor investora pro pražský okruh a nyní připravuje trasu metra Dejvická-Motol. I v minulosti lze mezi sponzory Fidlovačky najít významné firmy jako Transgas, Benzina, Unipetrol nebo Česká pojišťovna.

Proč si tyto firmy vybraly k tak masivní podpoře právě Fidlovačku, není úplně jasné. Možná je jim sympatické, jak se senátor Töpfer angažuje v politice, vědí, jak mu na jeho divadle záleží, a chtějí mu alespoň takto vyjádřit své sympatie.

Těžko dopředu odhadnout, zda nová ředitelka Divadla na Fidlovačce, šarmantní paní Eliška, povede divadlo stejně úspěšně jako její předchůdce, zda se jí podaří přízeň sponzorů a magistrátu zachovat. Asi bude také záležet na tom, kdo se stane majitelem majoritního podílu ve společnosti a zda si jeho současný vlastník Tomáš Töpfer přece jen nějaký, byť neoficiální vliv, v divadle zachová.

Na závěr plníme přání paní Balzerové. Když odpovídala na naše otázky, chtěla doslovně zachovat následující řádky: „Mohu vás ujistit, že po celou dobu existence Divadla Na Fidlovačce a Nadace Fidlovačka, jsme obě funkce vykonávali s panem Töpferem jako funkce čestné, a v mém případě se to ve funkci ředitelky nezmění.“ Rádi jí věříme.