Tomio Okamura: Kosmetické změny nestačí, je třeba změnit celý politický systém

Jde o to, aby se politik lísal k občanovi a dělal, co mu na očích vidí, ne k partajním šéfům a kmotrům, říká senátor v rozhovoru pro ČESKOU POZICI.

foto: © ČTKČeská pozice

ČESKÁ POZICE na konci února publikovala článek o rodícím se projektu kolem Víta Bárty, Holešovské výzvy a Tomia Okamury. Zaznamenali jsme, že pracovní název hnutí je inspirován knihou Pavla Kohouta nazvanou Úsvit. Lídr Holešovské výzvy Jaroslav Popelka v únoru uvedl, že běží spolupráce s politiky Tomiem Okamurou či Vítem Bártou, ale že více se dozvíme na demonstraci Národní mobilizace v neděli 7. dubna na Václavském náměstí, kde by měl mimo jiné Tomio Okamura vystoupit. Krom toho senátor Okamura v poslední době hovoří o založení politického hnutí, se kterým by se chtěl příští rok prosadit do Poslanecké sněmovny. Proto jsme několik dní před zmíněnou demonstrací panu senátoru Okamurovi položili několik souvisejících otázek.

Tomio Okamura si vymínil rozhovor prostřednictvím e-mailu, neboť nejen že nemá dostatek času na osobní schůzku, ale že má především špatné zkušenosti s českými novináři, kteří jej leckdy dezinterpretují. Zaslali jsme senátorovi balíček otázek, na které posléze ochotně odpověděl. Nebyl však prostor reagovat na jeho odpovědi.  

Poznámka redakce: Senátor ve svých odpovědích často zmiňuje „propojení“ České pozice s podnikatelem Andrejem Babišem a jeho politickým hnutím ANO 2011. Taková spojitost má pouze tu podobu, že majitel Agrofertu ČESKOU POZICI podpořil a transparentně to oznámil. Na obsah webu podle redakčních pravidel nemá vliv; k hnutí ANO 2011 přistupujeme neutrálně. Motivací tohoto rozhovoru, jak je z něj dle našeho názoru patrné, je poskytnout čtenářům informace o politických názorech a záměrech pana Okamury.

ČESKÁ POZICE: Co si slibujete od nedělní demonstrace Národní mobilizace? Podpořil jste tuto akci finančně? Vystoupíte před demonstranty s projevem? Jak si vysvětlujete, že tuto akci nepodporuje třeba skupina několika desítek protestních iniciativ zvaná Rekonstrukce státu?

OKAMURA: Tu akci nepořádám – takže mi uniká, proč se zrovna mě na ni stále vyptáváte. Účastním se jí, protože samozřejmě chci oslovit protestující občany a chci jim nabídnout nějakou alternativu a tou je změna volebního systému směrem k přímé demokracii a větší odpovědnosti odpovědných. Když mě pozvete vy s panem Babišem na nějakou akci, diskuzi, demonstraci občanů či vašeho hnutí ANO, věřte, že se jí také rád jako host zúčastním. Proč se jí neúčastní ten či onen, není otázka na mě. To byste mohli vědět a myslím, že to víte.

ČESKÁ POZICE: V rozhovoru pro Aktuálně.cz jste řekl, že získáte-li pro svou myšlenku celorepublikovou podporu, pokusíte se vytvořit nové hnutí a zúčastnit se voleb. Co pro vás představuje ona celorepubliková podpora?

OKAMURA: Jednoduše to, že lidé budou sami aktivní a budou mít zájem něco měnit. To znamená, pokud se k myšlence změny Ústavy připojí lidé, iniciativy, hnutí či strany v regionech České republiky, pak má smysl tyto síly sjednotit. Opět připomínám, včetně vašeho ANO 2011 – pokud bude mít pan Babiš zájem. Já jsem ochotný spolupracovat s každým. Nechci být ničím konkurentem – naopak rád budu spolupracovat – pokud se shodneme na jediném bodu – že musím prosadit zákon o referendu a v něm hlasovat o změně systému směrem k přímé demokracii. To znamená zásadní zvýšení přímého vlivu občanů na řízení země.

S kým „ano“, s kým „ne“

ČESKÁ POZICE: Letos v lednu jste byl hostem takzvaného Velkého sněmu, kterého se účastnil také předseda Věcí veřejných Vít Bárta, ekonom Pavel Kohout, představitelé Holešovské výzvy. Na jiné konferenci v Olomouci na diskusi s občany vedle vás vystoupil někdejší rebel ODS Radim Fiala, či novinář Jaroslav Večerníček. Jsou tito lidé a iniciativy platformou, na které byste vaše nové hnutí chtěl postavit? Třeba lídr Holešovské výzvy Jaroslav Popelka říká, že se pravidelně scházíte na přípravných schůzkách.

„Chci zapojit každého, kdo pomůže prosadit přímou demokracii. S výjimkou nedůvěryhodných lidí.“

OKAMURA: To je fajn, ale nějak účelově vytrháváte z kontextu jednotlivosti – scházím se a jednám s desítkami iniciativ a stovkami občanských aktivistů. Scházím se s desítkami poslanců a senátorů. A se všemi krom jiného jednám o tom, zda se chtějí zapojit a pomoci potřebné systémové změny prosadit. Ostatně párkrát jsem se ohledně možností spolupráce na těchto myšlenkách sešel i s panem Babišem – takže ano – chci zapojit každého, kdo pomůže prosadit přímou demokracii. S výjimkou nedůvěryhodných lidí. Takže to nebude s panem Kalouskem, ale s mnoha členy TOP 09 a starostů určitě ano. S panem Nečasem taky ne, ale určitě budu usilovat o spolupráci se slušnými členy ODS. A takhle bych mohl pokračovat.

V jednání je daleko více poslanců a senátorů. Pro prosazení ústavní změny potřebuji v parlamentu podporu 2/3 zákonodárců, to je fakt, s kterým nic neudělám. Cílem ovšem není je odloudit jejich straně, ale naopak, aby oni ve svých stranách byli těmi, kdo budou potřebné změny prosazovat. Je mi jasné, že spojení Holešovská výzva a Bárta je dobré pro konspirační teorie a případnou dehonestaci – ale je to zbytečné. Naprosto transparentně říkám, že spolupráce se tu rozbíhá se všemi, které jsem schopen nějak oslovit.

ČESKÁ POZICE: Plánujete spolupracovat s někým ze současné politické garnitury? Například s Věcmi veřejnými předsedy Bárty nebo s někým konkrétním v Senátu?

OKAMURA: Ten Bárta asi pana Babiše trápí, že se na něj pořád ptáte. Třeba oba pány usmíříme. Konkrétní jména zatím nechme plavat – až bude nějaké hnutí – pokud bude, tak bezesporu představí veřejnosti své lídry, osobnosti, se kterými pracuje.

Jak vyléčit českou politiku

ČESKÁ POZICE: V prosinci roku 2011 jste na svém blogu napsal: „Není to populární, ale já osobně nezatracuji žádnou z parlamentních stran a v tomto ohledu nemám ambice zakládat či vést jakákoli hnutí ani vstupovat do kterékoli strany.“ Co se od té doby změnilo, když nyní hodláte zakládat politické hnutí?

OKAMURA: Samozřejmě se přece změnilo moje myšlení. Zkušenost z prezidentské volby ukázala, že tu neplatí ani triviální ústavou daná spravedlnost. Že není možné dovolat se ústavou daného práva na soudní přezkum. Že lze beztrestně manipulovat a falšovat volby. A nejen já, ale všichni okolo mne dospěli k přesvědčení, že žádné volby a změny vlád na tom nic nezmění.

„Jednotlivé paragrafy na celém systému nic nezmění a že pokud mám něco udělat, tak nebojovat o kosmetické změny, ale o změnu politického systému.“

Hodně mi dala i kniha Pavla Kohouta Úsvit a kniha lichtenštejnského knížete Hanse Adama II Stát ve třetím tisíciletí. Oba autoři analyzují příčiny krizí a problém poměrného volebního systému – naprosto se shodují, že takový systém je nedemokratický a vede k vládě stranických oligarchií. Že ničí ekonomiku veřejné služby i důvěru občanů v demokracii. Že vede ke korumpování politiků i voličů. Že je nestabilní a je příčinou cyklických politických krizí. A že jedinou cestou je radikální změna systému. Oba také navrhují své texty ústav.

V souvislosti s mojí nedávnou zkušeností jsem jim musel dát za pravdu. V tom momentě se ovšem změnily moje priority. Protože je jasné, že jednotlivé paragrafy na celém systému nic nezmění a že pokud mám něco udělat, tak nebojovat o kosmetické změny, ale o změnu politického systému. Věřte, že první boj jsem sváděl sám se sebou – volba byla mezi šestiletým klidem, kdy bych jednou za měsíc seděl v senátu, anebo každodenní veřejnou prací a kampaní mezi občany. Samozřejmě za svoje peníze, bez žádných sponzorů.

ČESKÁ POZICE: Které politiky byste rád v novém hnutí měl po svém boku? Nebo se spíš chcete obklopit lidmi, kteří nemají s politikou zkušenost? Například s lídry Holešovské výzvy…

OKAMURA: Na tohle odpovídat je brzy. Ty, co bych jako lídry hnutí viděl, oslovuji a objevují se další a další sami od sebe.

ČESKÁ POZICE: Máte představu, kde získat na chod hnutí peníze? Párkrát jsem už zaslechl, že se o vás údajně „zajímá“ pražský podnikatel a lobbista Tomáš Hrdlička. Zaznamenal jste nějakou jeho „přízeň“? Ozývají se vám případně už nějací sponzoři?

OKAMURA: Jako vždy sponzory nemám – pan Hrdlička se neozval. Pokud se o nás zajímají podnikatelé, tak asi bude dobré založit nějaký transparentní účet – jen ať nám nějaké drobné klidně pošlou, avšak vždy transparentně.

ČESKÁ POZICE: Stal jste se senátorem ve zlínském obvodu. Od té doby jste se ucházel o post prezidenta a nyní byste rád vytvořil hnutí, které by vás vyneslo do Poslanecké sněmovny. Nemáte obavu, že vaši zlínští voliči budou tímto přístupem zklamaní?

„Nevolili mě proto, abych si šest let někde odseděl, ale abych se pokusil prosadit ty změny, které jsem slíbil.“

OKAMURA: Nerozumím, v čem by měli být zklamaní? V tom, že nesedím na zadku v senátu jako anonym? Že díky prezidentské kampani jsem posílil pozici jejich senátora? Že pro témata, která jsem voličům slíbil řešit, hledám oporu a sílu v celé republice? Děláte si srandu? Proč a komu by to mělo vadit? Nevolili mě proto, abych si šest let někde odseděl, ale abych se pokusil prosadit ty změny, které jsem slíbil. A to po celou dobu dělám a dělat budu.

Jako jeden senátor – navíc nezávislý – bych přece neprosadil nikdy nic. Jen pokud budu mít za sebou veřejnost a případně nějakou další hmatatelnou sílu, máme na změny šanci. Kdyby byl zvolený můj protikandidát do Senátu, tak bychom o něm od loňského podzimu po celých šest let neslyšeli ani slovo. A tohle je to, co moji voliči nechtěli. Chtěli člověka, který bude za ně bojovat. A já je nezklamu.

ČESKÁ POZICE: Nebylo by vůči vašim voličům férovější, kdybyste nyní odpracoval svůj volební program v Senátu? Též pro vás by strategicky mohlo být výhodné etablovat se nejprve v Senátu, ukázat, co umíte, a až posléze začít budovat nějaké politické hnutí…

OKAMURA: Viz odpověď výše.  

ČESKÁ POZICE: V roce 2011 jste ve svém článku Co s tím Babišem? podpořil tehdy vznikající hnutí ANO 2011 Andreje Babiše. Mimo jiné jste napsal: „V neposlední řadě je třeba zmínit myšlenku firemního vedení státu - tedy námět, který mě už léta fascinuje, a již jsem o něm v minulosti také psal: Stát je skutečně velká firma a není lepší řešení, než když ji vedou profíci.“ Vnímáte nyní majitele Agrofertu a jeho politický projekt jako konkurenci? V čem by se vaše hnutí lišilo od jeho?

OKAMURA: Na tohle téma se budu s panem Babišem tento měsíc scházet – takže opět nechápu, proč se mě ptáte teď – už jsem panu Babišovi vzkázal, že se mne může zeptat přímo, on na to hned po přečtení vašeho článku reagoval, a není třeba vyzvídat vaším prostřednictvím. Můj program znáte – prosazení přímé demokracie. Program ANO neznám. O tom, zda budeme spolupracovat či ne, o tom nerozhoduju já, ale váš šéf pan Babiš. Když tuhle myšlenku podpoří, pak jsme na jedné lodi. (Poznámka redakce: O chystané schůzce pánů Babiše a Okamury ČESKÁ POZICE neměla a nemá informace.)

ČESKÁ POZICE: Jedním z vašich hlavních cílů je změna ústavy a posílení prvků přímé demokracie. To jsou politicky velmi složité kroky, potřeboval byste pro to získat značnou podporu ostatních stran. Nebylo by výhodnější, kdybyste teď jako senátor například tlačil na zvýšení počtu preferenčních hlasů pro voliče a snížení hranice počtu preferenčních hlasů, aby bylo jednodušší na kandidátních listinách vykroužkovat politiky?

OKAMURA: Moc nerozumím v čem to je jednodušší – zřejmě vám uniká současná situace. Jako jeden senátor přece neprosadím nic. A i kdyby, proč to dělat tak komplikovaně, preferenční hlasy přece jen nešikovně suplují většinový volební systém a oslabují poměrný. Takže selský rozum říká, pojďme to udělat jednoduše a rovnou – tedy přímou volbu a je to. Voliči nemusí kroužkovat, budou prostě volit toho, koho chtějí rovnou. Nepřijde vám to inteligentnější, jasnější a přímější než nějaké kroužky nebo jiné složité výmysly jako negativní hlasy?

Aby se politik lísal k občanovi...

ČESKÁ POZICE: Nemyslíte, že voliči už jsou znechucení novými stranami po zkušenostech s Věcmi veřejnými? Na jaké voliče hodláte cílit? A prosím o konkrétnější odpověď, než že půjde o nespokojené voliče se současnými poměry (věk, příjmová skupina, vzdělání, město x venkov apod.) Bude cílit jen na změnu ústavy nebo představíte i program v oblasti vzdělávání, vize ekonomického a energetického vývoje země, nastavení důchodového a sociálního systému a tak dále?

„Mít možnost zvolit svého poslance a kontrolovat ho pomocí referend, mít možnost ho odvolat – to je principální věc, nad kterou se shodne komunista i nejzatvrzelejší pravičák.“

OKAMURA: Opět nerozumím. Chcete (tedy váš šéf pan Babiš), abych vyspecifikoval cílovou skupinu? To ho moc nepotěším. Nedělám marketingové průzkumy a neprodávám ponožky. Přímá demokracie je něco, co musí oslovit všechny. Změnu systému potřebujeme všichni. Abyste rozuměl – není to pravicové, levicové, mladé ani staré – je to věčné, jelikož přímou demokracii znali lidé před tisíci lety a prosazují ji v nejmodernějších zemích i dnes. Mít možnost zvolit svého poslance a kontrolovat ho pomocí referend, mít možnost ho odvolat – to je principální věc, nad kterou se shodne komunista i nejzatvrzelejší pravičák.

Oddělení moci zákonodárné a moci výkonné, tedy vlády a parlamentu, ve své podstatě předpokládá i současná ústava – byť v praxi to je naopak. Vyšší odpovědnost za práci za své okolí, to je pravicové i levicové. Takže o sympatizanty se nebojím. A je to právě proto, že nehledám nějakou marketingovou díru na trhu. Prostě jsme přirozenou cestou dospěli k analýze problému a jedinému smysluplnému řešení. Jediné, co je teď na voličích, je, zda to pochopí či ne. Ale i to je otázka času. Na celém světě se v civilizovaných zemích posilují prvky přímé demokracie a tenhle trend nejde zastavit. Kdybychom s tím dnes nepřišli my, tak to bude za chvíli někdo jiný. Je to téma, které visí ve vzduchu, a je to jediné smysluplné řešení současných politických i ekonomických problémů.

ČESKÁ POZICE: Nahradil byste politické strany nějakou jinou institucí? Nebo jsou pro vás strany nutným zlem, bez kterých si parlamentní systém nelze zkrátka představit? Nemáte obavu, že by názory některých představitelů Holešovské výzvy mohly ohrozit standardní chod naší země? Například paní Věra Řezníčková z Holešovské výzvy mi nedávno řekla: „„Je potřeba ustavit revoluční vládu, která nastolí pořádek. Sněmovna by měla jen 95 poslanců. Těmi by mohli být třeba starostové, scházeli by se čtyřikrát ročně.“ Souhlasil byste s něčím takovým?

OKAMURA: Ne. A v přímé demokracii fungují politické strany, které nominují své kandidáty – ostatně Senát je toho důkazem. Přímá demokracie není nic proti stranám. Pouze ruší stranické kandidátky – to znamená, že se na nich nemohou schovávat lidé anonymní, které do parlamentu vytáhne oblíbený lídr. Znamená také možnost referendem politika odvolat nebo zrušit zákon. Samozřejmě jedním z možných řešení, které tuším navrhl Pavel Kohout, je zrušení Sněmovny s převedením kompetencí Senátu. S tím, že by se zvětšil počet volebních okrsků podle přirozených spádových okresů. Což by znamenalo něco okolo 90 zastupitelů.

To okresní zastoupení je dost důležité. Pokud mají volit voliči kvalifikovaně, pak to nemůže být okrsek splácaný z několika přirozených okresů. To vidím nejen ve svém obvodě, ale i jinde. Voliči by měli svého poslance či senátora nejlépe osobně znát, znát jeho historii a celoživotní práci, aby mohli dobře volit. Ono to nikdy nejde stoprocentně, ale minimalizace anonymity je přece základní klíč k nejvyšší odpovědnosti politiků.

Já jsem mezi lidmi denně, co týden jsem na ulici s lidmi na Zlínsku. Věřte, že sakra zvažuji každé hlasování, každý svůj krok, abych své voliče nezklamal. Jako anonymní poslanec zvolený z chvostu kandidátky bych měl jinou starost – být maximálně přítulný ke stranickému vedení, aby mě nominovali i v dalším období. To, oč tu běží, je to, aby se politik lísal k občanovi a dělal, co mu na očích vidí, ne k partajním šéfům a kmotrům.

Počet příspěvků: 4, poslední 11.4.2013 01:53 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.