Tomáš Chalupa netuší, čím nakrmit Zelenou úsporám

Nový ministr životního prostředí adoptoval program zateplování a ekologického vytápění a oceňuje jeho rozumný účel. Neví však, čím ho dotovat.

Ministru Tomáši Chalupovi nemá na jeho úřadu zřejmě kdo poradit, kde najít peníze pro Zelenou úsporám. Jak o víkendu prozradil v rozhovoru pro server Aktuálně.cz, jako zdroj investic stále vidí prodej dalších přebývajících kjótských kreditů. Ale ta možnost už vyšuměla. Od ministra životního prostředí se očekává, že k podpoře zateplování a ekologického vytápění nalezne jiné zdroje. Zatím však naříká.

Přes dvě propasti

Doba, kdy se bývalému ministrovi Martinu Bursíkovi a týmu náměstka pro ochranu klimatu a ovzduší Aleše Kutáka podařilo nastartovat prodej kreditů za dvacet miliard, je dávno pryč. Jejich úspěch u vlád, bank i soukromých firem byl právě v nápadu zavést Zelenou úsporám. Kupci všeho druhu ocenili, že jejich peníze budou stoprocentně investovány ve prospěch redukce emisí oxidu uhličitého. Oni sami byli v situaci, že svoje emise redukovat neuměli a museli si koupit odpustky v podobě přebývajících českých emisních kreditů.

Chalupa má výhodu navíc. Jestliže japonskou vládu, Světovou banku a další kupce získali jeho předchůdci jen na spolehlivě vyhlížející program, Chalupa má v rukou veleúspěšnou Zelenou úsporám. A vyjednávat nebude muset až v Japonsku nebo ve Washingtonu, protože klíče má v ruce česká vláda a parlament.

Nejdřív však bude muset Chalupa překročit dvě propasti. Tu první nastražila exministryně Rut Bízková, když vyhodila schopného Kutáka a rozmetala jeho tým. Tu druhou vybombardoval Chalupův předchůdce Pavel Drobil, když ponechal kvůli volbám do Senátu překypět přihlášky. Na uspokojení všech žádostí teď chybí deset miliard. Z rozhovoru vyplývá, že ty miliardy bude muset Chalupa najít ve svém resortu. A to není dobré zjištění pro ostatní environmentální programy.

Ale co do budoucna? Bezradný ministr by se měl poradit s Hnutím Duha. To doporučuje jako hlavní zdroj peněz pro Zelenou úsporám rovněž povolenky. Nikoli ty z Kjóta, které spravuje stát a pro snadnější rozlišení je nazýváme kredity, ale povolenky, s nimiž se obchoduje na evropském emisním trhu.

V příštím obchodovacím období od roku 2012 se přestanou paušálně přidělovat zdarma, ale podniky celé vyspělé Evropy je budou nakupovat v aukcích.

Jen východoevropští chudáčkové si vymohli pro první rok možnost rozdávání 80 procent povolenek zdarma. Nic nevadí, že Česko je po Francii druhým největším evropským vývozcem elektřiny. Evropská komise umožnila českým politikům zvýhodnit výrobce. Spotřebitelé z toho nebudou mít nic. ČEZ totiž svým odběratelům, jak už je řadu let jeho zvykem, aukční cenu stejně naúčtuje i za povolenky, které dostal zdarma.

Aby peníze „nevzaly faleš“

Výnos aukcí dostane stát, polovinu z něho však musí investovat na snižování emisí. Ideální adresou by měla být Zelená úsporám. Ale to se musí aktivně zabezpečit. V nepřehledných českých finančních tocích by peníze opět mohly „vzít faleš“.

Rok od roku bude podíl povolenek, které i preferované české firmy budou muset prodávat v aukcích, větší, až v roce 2020 nebude žádná povolenka zdarma a všechny budou muset jít do aukce. Příjem státu tedy rok od roku poroste. V roce 2013 se počítá s dvanácti miliardami, do roku 2020 by měl výnos stoupnout na 37 miliard. Děleno dvěma… Zelená úsporám by časem mohla mít záruku příjmů.

Expertní firma Porsenna odhaduje, že by na podporu programu bylo ročně potřeba zhruba šestnáct miliard. Než by patřičně stoupl výnos z aukcí, mohl by stát překlenout dotace výnosem z dividend společnosti ČEZ, která bude díky povolenkám zdarma velice zvýhodněna.

Důkladné zateplení většiny českých domů by domácnostem, obcím i podnikům mohlo ušetřit 39 miliard korun ročně

S trochou smělosti si lze představit i lepší scénář, že by u elektrárenských podniků postupoval podíl povolenek poslaných do aukcí rychleji. Ale to by vyžadovalo usilovná politická jednání s předložením jasné ekologické strategie. Jenže ministrovi-novicovi Chalupovi o té možnosti zřejmě ještě neřekli. Jinak by se ve zmíněném článku neupínal jen ke kjótským kreditům a nevedl by poraženecké úvahy: „Že by byl ten program dostupný v masovém měřítku, jako byl teď, pro všechny, to moc reálné není,“ míní Chalupa. A dodává: „Možná by mohl být otevřen pro nějakou úzkou skupinu, která nebyla doposud uspokojena.“

Vstříc energetické nezávislosti

Stát by měl zvolit zcela opačnou koncepci a postavit program na co nejširších základech, aby postupně umožnil zateplit většinu budov v zemi. „Rok po roku, dům od domu,“ je slogan Hnutí Duha, které navrhuje politikům zřídit Program energetické nezávislosti, jehož předlohou či součástí by mohla být právě Zelená úsporám. Vládní Pačesova komise před časem spočetla, že kdyby vláda využila všech příležitostí k zateplení domů a k výrobě tepla z obnovitelných zdrojů, nebyl by k vytápění potřeba žádný zemní plyn ani uhlí.

I když zůstaneme na zemi, takto pojatý program by snížil závislost na fosilních zdrojích, včetně dovozu plynu. Firma Porsenna spočetla, že důkladné zateplení většiny domů by domácnostem, obcím i podnikům ušetřilo 39 miliard korun ročně.

Dobré jméno Zelené úsporám snižují nebetyčné průtahy s proplácením peněz. To se týká těch, kteří mají už od loňska schválenou žádost a navržená opatření už realizovali. Čtyřicet dva tisíce žadatelů jsou však v naprosté nejistotě, zda a kdy se na ně dostane. Chalupa vzkázal: „Všem se hluboce omlouvám.“  To jim na jistotě nepřidá. Nechce-li ministr ten program odepsat, musí donutit aparát, aby pracoval spolehlivěji. A zabezpečit, aby Zelená úsporám přežila současnou krizi a pokračovala dál. Chalupa k tomu nemá dost odhodlání.

Počet příspěvků: 1, poslední 14.4.2011 06:40 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.