To si snad Řecko dělá legraci...

Evropská komise v pondělí 6. února oficiálně oznámila, že termín pro nespuštění bankrotu Řecka skutečně tentokrát (?) vypršel.

Řekové prý musejí ještě něco uhrát v pokeru. Ten se ovšem hraje v Las Vegas a jinde v hernách. Do seriózní politiky hodinu po dvanácté nepatří. foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Řekové prý musejí ještě něco uhrát v pokeru. Ten se ovšem hraje v Las Vegas a jinde v hernách. Do seriózní politiky hodinu po dvanácté nepatří.

Během čtrnácti dnů stačilo Řecko odložit kýžený písemný, konečný a pravdivý závazek, že polepší své státní finance, snad pětkrát. Z předminulého pondělka na minulý pondělek. Z minulého pátku na neděli...

Až včera, v pondělí 6. února 2012, po – konečně – striktním výroku Nicolase Sarkozyho po schůzce s Angelou Merkelovou, že do včera znamená do včera, Řekové přesunuli termín z pondělí 13. února na dnešek. Prý musejí ještě něco uhrát v pokeru. Ten se ovšem hraje v Las Vegas a jinde v hernách. Do seriózní politiky hodinu po dvanácté nepatří.

Za typické evropské slovo nespolehlivého odkládání, okecávání a vymlouvání jsem dosud považoval španělské manana. Znalci jiných oblastí však upozorňovali, že slovo sejčas má stejnou vypovídací hodnotu. Slova z obou okrajů evropského kontinentu dnes plně nahrazuje výraz řecko. Člověk by řekl, že není možné, aby Řekové stále považovali ostatní Evropany za ty „blbé Franky“, kteří nevědí, za co jsou považováni...

Naopak. Všichni vědí, co proběhlo a probíhá – státem řízený podtrh na celou partnerskou Evropu. Není to však jen vrozená slušnost a velkorysost Evropanů, které je udržují v roli fackovacího panáka. Existují i zájmy evropských bank, které na tom faulu profitovaly a profitují – vždyť přece dosud ty dluhopisové úroky byly tak sladce vysoké. Nyní tyto banky hledají metodu, techniku či derivát, jak nehorázně bohatnout i na „odpisu“ části řeckých dluhů soukromé sféře a jeho průběžném přeprodeji Evropské centrální bance, de facto na účet daňových poplatníků.

Není to jen vrozená slušnost a velkorysost Evropanů, které je drží v roli fackovacího panáka

Až včera tedy tandem Merkozy dal najevo, že bankrot bude... snad. Francouzský prezident trvá i na návrhu, že celá příjmová strana řeckého státního rozpočtu bude podřízena kuratele Evropské komise a nevydá se na nic než na splátku dluhů v prvním pořadí. Co zbude pak? Je to sice velký zásah do řecké fiskální suverenity, ale překvapivě i v Řecku existují společenské vrstvy (v soukromé sféře), které by to braly! Stát jim totiž rovněž notoricky dluží.

Kouzelné řecké slovo stávka

Kouzelným řeckým slovem je ovšem stávka. Na úterý 7. února ji promptně vyhlásily jako generální dva odborové svazy (pochopitelně zejména odborový svaz státních zaměstnanců). Vždyť ještě v pátek Řekové nechtěli připustit ani zrušení mimořádných platů na dovolené! Kdo z vás to, prosím, má?

Řecká vláda i koaliční lídři včetně zkušeného Jorgose Papandrea tedy navrhli další manana – dnešek. Ale neměli bychom zapomínat, že stále jde jen o (ne)ochotu se v budoucnu trochu omezit v životě vysoko nad poměry. Zdaleka nejde o čestné vyrovnání minulého dluhu – účtu na futru. Je nesplatitelný v celém řádu.

Předlužení se řeší standardně bankrotem. Stejně tak neplacení a absence peněz na běžném účtu – u firmy či u státu. Ne tak u Řecka. 

Podstatný je čas

Jean-Claude Juncker, šéf ministrů financí Evropské unie (Ecofin), řekl, že nebezpečí státního bankrotu v březnu by mělo dát Řekům „sílu tam, kde stále převládá paralýza“. Musejí provést reformy a nemohou prý nadále očekávat zázrak za doprovodu newspeaku ve stylu, že očekávají od ostatních pokračující solidaritu. Juncker odvolal pondělní zasedání Ecofinu a odložil ho na další z pondělků. Snad v naději – počkáme, až co Řekové asi usoudí.

Ani dnes, ani pozítří staré řecké dluhy nikdo neuhradí, pokud jim někdo grátis nedaruje fondy

Jenže ani dnes, v úterý do půlnoci, ani pozítří ráno staré řecké dluhy nikdo neuhradí, pokud jim někdo grátis nedaruje fondy. „Opravdu nechápu, jak tomu pomohou další dny. Podstatný je teď čas. Je toho v sázce hodně pro celou eurozónu,“ řekla kancléřka Merkelová na včerejší tiskové konferenci. Pro akurátní Němce to musí být neskutečné týrání jejich precizního a spolehlivého ducha.

Ty řecké vyhrožovačky očekávaným bankrotem v září, říjnu, lednu a nyní v březnu by byly komické, kdyby se Evropa i s Mezinárodním měnovým fondem, který chce svůj díl přehodit na ni, při každém potupném manana nezatetelila pochybnou radostí. Ale ne. Na konci března Řekové se zase předvedou s nějakým dalším termínem...

Termín vypršel

Jenže Evropská komise včera oficiálně oznámila, že termín pro nespuštění bankrotu skutečně tentokrát (?) vypršel. Řekové prý laskavě musejí říct, na čem se doma dohodli. „Už jsme se dostali za konečný termín,“ prohlásil mluvčí EK Amadeu Altafaj. Tentýž nebohý pan Altafaj z živé diskuse na BBC s nehoráznými frázemi. Britové, když ho viděli, tehdy konstatovali, že věc je standardní ekonomický problém, a nikoli politický, jak se snaží Evropská komise stále namluvit.

Dokud bude komise všem podstrkovat své vysněné politické hříčky včetně té o neškodnosti a nezáludnosti Evropského fondu finanční stability (EFSF), nikdo s krizí eurozóny nepohne. Opravdu nestačí jen řecký zázrak se svými rozpočtovými kouzly. Potřebná je i autonomní měnová politika – politika vlastní měny. Alternativou je bankrot EMU, eura a všeho, co s sebou strhne.

fabius posielam zaujimavy link ... 12:26 15.2.2012

Počet příspěvků: 20, poslední 5.3.2012 06:53 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.