Těžká cesta ke vzniku třetí největší univerzity v Česku

Už dva roky se sbližují Vysoká škola báňská s Ostravskou univerzitou v pilotním projektu slučování. Má výhody, ale klade i řadu otázek.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © Česká Pozice, Alessandro CanuČeská pozice

Jsou to právě dva roky, kdy dvě ostravské veřejné vysoké školy – Ostravská univerzita (OSU) a Vysoká škola báňská (VŠB) – začaly neformálně vyjednávat o možném spojení. Jako první o tom informovaly ČESKÁ POZICE a Český rozhlas. Krok, který by fúzí šesti fakult OSU a sedmi fakult VŠB dal vzniknout třetí největší univerzitě v zemi s asi 35 tisíci studenty, tak trochu inicioval premiér Petr Nečas, když v prosinci 2010 prohlásil, že by v Česku mělo „vzniknout pět výzkumných univerzit“. A pak by vedle Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, pražské ČVUT a Vysokého učení technického v Brně měla společná Ostrava i větší šanci...

Jenže po dvou letech se ukazuje, že diverzifikace výzkumných či profesních škol nepůjde cestou celých univerzit, ale spíše studijních programů, o čemž patrně rozhodnou samy školy. Jeden stěžejní důvod, možný elitní status výzkumné univerzity a jeho hypotetické výhody, pro sloučení obou škol tedy zmizel, zůstává však i nadále klad velikostní – potenciální Univerzita Ostrava (či jak by se jednotná škola mohla jmenovat) by mohla být silnější protiváhou Praze a univerzitnímu Brnu.

Jak se bude jmenovat?

Po dvou letech ČESKÁ POZICE oslovila oba ostravské rektory, abychom zjistili stav sbližování obou škol. „Začíná se ukazovat, že prostý ,součet‘ dvou institucí prostě nestačí. Být velkým je nepochybně z pohledu váhy vašeho slova důležité, ale to není vše. Ukazuje se, že je třeba hledat, v čem je nová kvalita takového sbližování,“ říká v rozhovoru Ivo Vondrák, rektor Vysoké školy báňské. Podle něj je značný potenciál v propojování například technických věd s biomedicínskými obory na partnerské univerzitě.

Podobné výhody spatřuje i rektor Ostravské univerzity Jiří Močkoř. Navíc lze „předpokládat, že taková univerzita by mohla přitáhnout zájem nových investorů a hi-tech firem. Nezanedbatelnou výhodou integrace by byla i skutečnost, že místo toho, aby naše obě univerzity soutěžily mezi sebou o studenty a finanční a personální zdroje, můžeme společně soutěžit v evropském prostoru,“ říká rektor Močkoř v druhém interview, kde zaznívají stejné otázky.

Ani jeden z univerzitních šéfů nezastírá, že se rýsují i nevýhody. A stále další otázky: Jak by bylo vyřešeno nástupnictví? Jaký název by nejlépe vystihoval novou školu? Jak by došlo k reorganizaci fakult, děkanátů a podobně? I k takovým tématům je akademická obec dosti citlivá. „Integrace v našem pojetí je dobrovolný proces, který vyžaduje kvalifikovaný souhlas akademických obcí, případně jejich hlavních reprezentantů, akademických senátů. Získat tento souhlas bude jistě nesnadný proces,“ podotýká Močkoř.

Výzkumné Best of Ostrava

Jednou z variant, které by po provedených analýzách a „sbližování kapacit“ asi mohly nastat, je odstraňování zbytečně zdvojených prvků. Oba rektoři také v rozhovorech pro ČESKOU POZICI zmiňují, které z oborů považují na svých univerzitách za výzkumně nejsilnější. Vondrák na VŠB jmenuje oblasti ekologické těžby surovin, energetiku, ekologii, nanotechnologie, nové materiály, bezpečnostní výzkum, matematiku a superpočítání, neboť v Ostravě vzniká centrum excelence IT4 Innovations. Močkoř považuje za výkladní skříň OSU obory jako soft computing, počítačové aplikace, molekulární biologii, bio-ekologii, vybraná biomedicínská odvětví a třeba i historické vědy.

Spojení či alespoň sblížení ostravských univerzit mělo již před dvěma lety podporu ministerstva školství. A má ji i nyní.Spojení či alespoň sblížení ostravských univerzit mělo již před dvěma lety podporu ministerstva školství. A má ji i nyní. „Ministerstvo podporuje spojení veřejných vysokých škol v Ostravě jako strategický krok, který by byl rozumný a dlouhodobě prospěšný. Vznik silné a mezinárodně viditelné univerzity na severu Moravy – v sousedství Polska, které je a stále více bude naším klíčovým partnerem v ekonomice, ale i ve vzdělávání, výzkumu a v dalších oblastech – je v zájmu České republiky,“ řekl ČESKÉ POZICI před Vánocemi první ministerský náměstek Jiří Nantl, jenž má na starosti legislativu.

K fúzi bude potřeba nového zákona; v prvních podkladech pro novelu vysokoškolského zákona bylo slučování obou škol dokonce jmenováno v samostatném bodě i s datem 1. ledna 2015. V širším katalogu chystaných změn už ale nic takového nenajdeme.

Těžko tedy předjímat, jak to bude dále. „Úspěch projektu sloučení obou univerzit je podmíněn silnou vizí akademického profilu nové univerzity, která potřebuje podporu ostravské akademické komunity,“ říká náměstek Nantl. A vůle k takovému vážnému kroku nemusí být v Ostravě věru jednoznačná.