Ceska Pozice

Test Kyprem a příležitost pro Miloše Zemana

Základní cíl byl splněn – připravit Evropany na to, že staré jistoty neplatí. Překvapivě je to český prezident, kdo může nepřehlédnutelně reagovat.

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto ČTK, ReutersČeská pozice

KOMENTÁŘ Bohumila J. Studýnky / Nikdo soudný nemohl očekávat, že návrh zastánců „záchrany“ kyperských bank a ekonomiky z dílny ministrů financí EU a Mezinárodního měnového fondu by mohl v tamním parlamentu projít. Takovou politickou sebevraždu by nikdo nespáchal. A tak se také stalo. Pro návrh nové „evropské“ daně ze soukromých vkladů u kyperských bank se nezvedla ani ruka. Kyperští zákonodárci v zemi chtějí dále žít a pobývat v politice.

Na významu však nabývá podezření, že o schválení návrhu snad ani nikomu z jeho příznivců nešlo. Že myšlenka napravit zanedbané zdanění v evropském ráji praní peněz a obcházení berních povinností byla jen záminka. A zároveň se měla stát příkladem, že euroautority nepostrádají vůli řešit problém „uvážlivěji“ a neutrácet.

Sama myšlenka retroaktivní legislativy je ukázkou negace základů evropského právního systému, ale soustřeďme se na něco jiného. Částka 10 miliard eur (původně bylo žádáno 17,5 miliardy eur), kterou mohl Kypr získat, je pouhým zlomkem peněz rozházených za poslední roky v zemích PIGS. Když se promrhalo přes 300 miliard na řeckém bailoutu (oba záchranné balíčky plus haircut soukromých držitelů dluhopisů), nikdo nechtěl Řeky retroaktivně „dodanit“ (ostatně ti nejraději neplatí daně žádné). Irským daňovým subjektům nikdo „nedodaňoval“ nižší korporátní daň. Irská vláda bankovní vklady garantovala v plné výši a EU to prostě jen zaplatila.

Kyperská varianta má nejspíše jiným základní cíl – otestovat evropské vkladatele

Zvykněte si na nejistotu!

Kyperská varianta má nejspíše jiným základní cíl – otestovat evropské vkladatele. Mohou si zvyknout na nejistotu, co se týká vlastních bankovních vkladů? Ta stará jistota (dříve garantovaná zlatem, nyní jen slovy, slovy, slovy europolitiků), ta musí být narušena. Zvykněte si, nic není jisté! Ani vaše peníze v bankách. Zítra možná ani holá existence.

Součástí testu jsou hbitá ujišťování europolitiků: jinde „je to rozhodně vyloučeno, v jiných zemích není žádná jednorázová daň z aktiv zapotřebí“, dí nizozemský ministr financí a předseda ECOFIN Jeroem Dijsselbloem. Na něj se přece můžeme spolehnout.

V Česku však máme ještě v historické paměti podobný výrok prezidenta Antonína Zápotockého z pátku 29. května 1953: „Naše měna je pevná a měnová reforma nebude, všechno jsou to fámy, které šíří třídní nepřátelé.“ Následující den byla veškerá měnová aktiva občanů znehodnocena měnovou reformou. Zrušily se jistoty penzijních fondů, životního pojištění a domácích dluhopisů v držení občanů a tak dále. Bez náhrady. Pasiva obyvatel vůči institucím byla však zachována.

Instrumenty jsou připraveny

Akce Kypr nemůže nebýt považována za nic menšího nežli přípravu evropské a euroměnové veřejnosti na vědomí: dobře už bylo a příště se to může stát v kterékoli zemi eurozóny. Buďte rádi, že to příště stanovíme jen na úrovni „kyperského“ testu rezistence – v rozsahu krádeže do nějakých 20 procent peněz vkladatelů.

Poselství zní: Evropské banky jsou nedotknutelné a budou sanovány do posledního eura

Zapomeňme na nikoliv sice podružné, ale dnes jen zástupné souvislosti: jak, kdo a proč má ty velké peníze na Kypru ulité. To je jen druhotný folklór. Cíle operace bylo dosaženo. Mrazení proběhlo po celé unii. Příště to může být blesk skutečný a nesjede „zaplaťpánbůh k sousedovi“, nýbrž k nám. Akce zafungovala jako zastrašující prostředek proti občanské soudnosti, směřovala k docílení strachu a disciplíny. Poselství zní: Evropské banky jsou nedotknutelné a budou sanovány do posledního eura daňových poplatníků i vkladatelů na spořivém severu i na marnotratném jihu.

Instrumenty jsou již tři roky postupně instalovány: Evropský stabilizační mechanismus (ESM) dosáhne až na dno každé národní členské pokladny bez ptaní; bankovní unie pak tyto prostředky nečitelně rozpatlá do soukromých bank; fiskální unie zase přivedeny evropské občany k náležité míře povolnosti. Vše je již pokorně odsouhlaseno ve většině členských zemí.

České vidle

Fiskální unii Česká republika spolu s Brity odmítla. Bankovní unii vzdorujeme, byť zatím alibisticky. I všemocná EU dočasně couvla. Jenomže současné manévry kolem Kypru ovlivňující veřejné mínění směřují svými odstrašujícími kroky k cíli. Mezi tím je efektivně instalována „transferová“ unie.

Nejzkaženější je ratifikace Evropského stabilizačního mechanismu, a to všemi účastníky, i českým parlamentem. I Brity, Dány a Švédy – jenže ti mají své opt-outy z povinnosti přijmout euro, přinejhorším s odkazy na národní referenda, a tak se jistě vyhnou „očesání“.

Česko podepsalo jak vstup do EU včetně povinné účasti na euroměně, tak vazalskou Lisabonskou smlouvu.

Stroj na decimaci peněz evropských občanů už plně funguje. Mohl by však být ještě jednou přeložen k diskusi, osvětlen českým prezidentským nesouhlasem.

Paradoxně však právě Česko drží dnes v ruce možnost na probíhající vymývání mozků a přípravu na zásadní majetkové rány reagovat. Řádně a zcela oficiálně. Jediné Česko totiž ještě ratifikační proces o ESM nedokončilo. Vláda účast na ESM schválila, poslanci i senátoři rovněž, chybí však popis prezidenta. Ústava se nedá obejít, tentokrát ani vnitrostátními mazanostmi. Svět (vnější, nikoli ten náš) totiž zná a respektuje naše ústavní uspořádání víc než naši politici. Ví, že bez podpisu prezidenta by ratifikace nebyla dokončena. Pravda, ESM si vystačí i bez českého oficiálního souhlasu. Po schválení Spolkovým ústavním soudem loni v září již vlastně tento stroj na decimaci peněz evropských občanů plně funguje.

Mohl by však být znovu přeložen k diskusi, osvětlen českým prezidentským nesouhlasem. Miloš Zeman by si v tomto případě nemohl hrát na schovávanou a jen neoficiálně protestovat na seminářích. S vyžádáním nových odborných posudků o slučitelnosti ESM s českým ústavním pořádkem by ve svých (přímou volbou bezpochyby posílených) pravomocích měl najít odvahu vrátit věc českým zákonodárcům k zodpovědnému přezkoumání a případné revokaci.

Vše je jenom premiéra, nic není nemožné. Vše platí s výhradou „Rebus sic stantibus – za předpokladu nezměněných okolností“. A ty změněny byly. Toto je jiná EU.

Neexistují eurofederalistické byrokratické patenty na jediný možný rozum. Existuje jen rozum a nynější český prezident má pro jeho přezkoumání k dispozici vidle. „Hic Cyprus – hic salta.“

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.