Ceska Pozice

Temný scénář vývoje ekonomiky se začíná naplňovat

Růst českého hospodářství se ve 3. čtvrtletí po dvou letech zastavil. Příznivě působí jenom export, domácí poptávka slábne.

Chmurné vyhlídky domácí ekonomiky, které ve svých nedávných prognózách naznačovaly ministerstvo financí, Česká národní banka i Evropská komise, se začínají naplňovat. Hrubý domácí produkt ve 3. čtvrtletí podle předběžných údajů Českého statistického úřadu mezikvartálně stagnoval po předchozích dvou letech růstu. Meziroční růst činil 1,5 procenta a podle všeho byl tažen zejména exportem, zatímco negativně se projevila chabá domácí poptávka.

Česká ekonomika je na tom poměrně bídně i ve srovnání s okolními zeměmi. Německo a Rakousko ohlásily meziroční růst o 2,6 procenta a Slovensko dokonce o 2,9 procenta. Pomaleji rostla pouze maďarská ekonomika – 1,4 procenta. Polsko zatím údaje o HDP za 3. čtvrtletí nezveřejnilo.

Předběžný odhad, který bude ČSÚ ještě zpřesňovat, neobsahuje detailní data o struktuře HDP. Z dříve publikovaných makroekonomických údajů, například maloobchodních tržeb, je nicméně zřejmé, že spotřeba domácností klesá a situace se do konce roku patrně nezlepší. Stagnují totiž reálné mzdy a nezaměstnanost zůstává vysoká kolem osmi procent. Lidé navíc šetří, neboť ekonomické informace přicházející ze světa, zejména z eurozóny, nevěstí nic dobrého.

Méně utrácí i vláda, její rozpočtové výdaje jsou letos reálně nižší než v předchozím roce. Kvůli snaze o udržení rozpočtového deficitu pod kontrolou však s fiskální expanzí nelze počítat ani v dalších letech.

Závislost na zahraničí

Jedinou výraznější oporou ekonomiky zůstává zahraniční obchod. Což ovšem zvyšuje zranitelnost ekonomiky, která bude velmi citlivá na vývoj poptávky ze zahraničí. Nastane-li tedy u hlavních obchodních partnerů České republiky v příštích měsících stagnace, či dokonce recese, výrazně negativně se to projeví i u nás.

Jediné, co zatím může české vývozce těšit, je vývoj české koruny, která za poslední dva týdny oslabila vůči euru zhruba o pět procent, což zlevňuje jejich zboží a služby v zahraničí. Člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal v rozhovoru pro pondělní Mladou frontu Dnes naznačil, že slabá koruna a očekávání recese by mohly centrální banku přimět ke snížení hlavní úrokové sazby, která je již delší dobu na rekordně nízké úrovni 0,75 procenta.

zpět na článek


© 2022 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.