Televizní radní si střihli frašku na téma hloupá horákyně

Rada České televize probírala údajné manipulace ve veřejnoprávním zpravodajství. Závěr? Trapné rozmělnění.

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Dění ve zpravodajství České televize můžeme sledovat téměř v přímém přenosu. Špinavé prádlo veřejnoprávní stanice se pere veřejně a na povrch vypluly závažné pochybnosti o nestrannosti informování ve zpravodajství ČT. Svůj postoj k tomu měla ve středu zaujmout Rada České televize, která ztělesňuje kontrolní orgán zastupující veřejnost.

Shrňme si nejdříve ve zkratce fakta. Skupina 23 redaktorů a editorů vedená Danielou Drtinovou podala stížnost na ovlivňování zpravodajství ve prospěch strany SPOZ a Hradu s vyjmenovanými příklady, které to mají dokazovat. Vedení zpravodajství v čele se Zdeňkem Šámalem a Petrem Mrzenou pochybení popřelo. Následně vznikla petice skupiny dalších 61 zaměstnanců v čele s Václavem Moravcem na podporu Šámala. A do dění zasáhly i osobnosti veřejného života, když postupně dorazily dva dokumenty vyjadřující podporu buď přímo 23 „nespokojencům“ nebo vyzývající k řádnému prošetření jimi podaných obvinění.

Neříkám tak, ani tak...

Středeční jednání rady tak bylo pod drobnohledem. Jestli teď čekáte nějaké rozřešení, nepřijde. Generální ředitel ČT Petr Dvořák na něm v zásadě zopakoval to, co už říkal. Krom toho, že pochybení odmítá, svolá panel nezávislých expertů, kteří kritizované body posoudí. Rovněž nařídil interní audit, který dle jeho slov má ukázat, „že postupy ve zpravodajství jsou správné“. A závěrem pohrozil postihem těm, kteří pochybili, a také těm, kdo případně poškodili dobrý obraz televize. Takže až se jím zadaným auditem prokáže, že nikdo nikde nepochybil, poletí zřejmě nespokojenci.

Namísto toho, aby se zabývali meritem věci, předváděli radní slovní ekvilibristiku na téma „jak bychom to udělali, abychom nic neřekli, ale vypadalo to, že jsme to projednali“Radní se shodli, že vyčkají, až co z šetření vedení televize vzejde. Mezitím poděkovali Zdeňku Šámalovi, který jim předal podrobný rozbor ke každému z bodů napadaných stížností.

A teď k samotnému jednání rady. Namísto toho, aby se zabývali meritem věci, tedy zda dochází k ovlivňování zpravodajství, předváděli radní slovní ekvilibristiku na téma „jak bychom to udělali, abychom nic neřekli, ale vypadalo to, že jsme to projednali“. Taková trochu oblečená neoblečená horákyně, v tomto případě ale ne chytrá.

„Rada zaujme v této věci nezávislé stanovisko, která se nutně nebude muset opírat o zjištění, ke kterému dospěje vedení České televize,“ nechal se slyšet například Jan Brandejs. Sekundoval mu Michal Jankovec prohlášením: „Rada České televize se tomuto vážnému problému věnuje, otázkou je, jak se mu ve výsledku budeme věnovat. Výsledky pochopitelně budou k dispozici a veřejnost s touto analýzou bude seznámena.“ A spisovatel Antonín Bajaja měl také bezvadný nápad: „Co nejdříve se musí dokázat, že nedochází k ohrožení svobody slova. Pokud se nám to podaří – udělat nezaujatý závěr, bude to jedině k dobru věci.“

Aspoň vyhodit troufalce

Část radních pak alespoň zaujala nějaký postoj, s nímž lze třeba nesouhlasit a vidět v něm snahu o jediné – potrestání 23 troufalců, ale minimálně měli názor.

„Chybí tu pravděpodobně určitá úcta a pokora ve vztahu nadřízený – podřízený. Pamatuju si velice dobře na rok 2000, co to obnášelo, co to bylo za lavinu neklidu. Podíváme-li se zpětně, bylo to pochopitelně uměle vyvolané,“ nakousl problém Jiří Kratochvíl. A jasně to dořekl Jiří Závozda: „Redaktoři by se měli otevřeně přihlásit a vyjádřit souhlas paní Drtinové a panu Komersovi. Já si nedokážu představit, že ve zpravodajství se dá normálně pracovat, kdy je tam 23 redaktorů, kteří chodí na redakční porady a vytahují věci vytržené z kontextu, věci z interních porad.“

Takže výsledkem zasedání vážených radních je, že v prosinci (nezávazně kolem 11.) se bude situace řešit dál, až bude vedení ČT vědět víc (hlavně ta jména).

Upřímně, od radních reprezentujících veřejnost bychom čekali víc. I kdyby to bylo usnesení, že těch 23 lidí se provinilo proti firemní kultuře, stěžuje si na management, což jim nepřísluší, a proto musejí odejít, byl by to alespoň čitelný postoj. Za těch necelých 40 tisíc korun měsíčně, které dle zákona náležejí radním jako odměna (vypočítává se z průměrného platu v ČT, jenž je nyní asi 37 tisíc), bychom si snad trochu jednoznačnosti od těchto lidí zasloužili.