Tak trochu zpackaná liberalizace poštovního trhu

Soukromí poštovní operátoři se bouří proti vládní novele zákona o poštovních službách. Nechtějí kompenzovat ztráty státního podniku.

David Kasl 16.2.2012

Od příštího roku by měl skončit monopol České pošty na doručování zásilek do 50 gramů nebo za cenu nižší než 18 korun. Tím by měla být v Česku dokončena úplná liberalizace poštovního trhu. Jenže soukromí poštovní operátoři se proti vládní novele zákona o poštovních službách bouří. A výhrady má i státní podnik Česká pošta.

Novela poštovního zákona má být překlopením evropského poštovního práva do českého. Vláda ji schválila loni v listopadu a na konci února o ní budou jednat poslanci ve druhém čtení. „Ve svém důsledku však nový zákon povede nikoliv k vytvoření konkurence na poštovním trhu, nýbrž k upevnění monopolního postavení České pošty se všemi negativními důsledky, které každý monopol přináší,“ prohlásil na čtvrteční tiskové konferenci jednatel společnosti Mediaservis Michal Koliandr (Mediaservis je největším celoplošným konkurentem České pošty).

Nejkontroverznější částí zákona je dle Mediaservisu i Asociace alternativních poštovních operátorů (APPO) pasáž o financování takzvané základní služby, což je zjednodušeně řečeno zachování základních poštovních služeb pro občany ČR za přijatelnou cenu a v přijatelné kvalitě. Prvních pět let po liberalizaci (do roku 2018) ji bude ze zákona provozovat Česká pošta.

Problém vidí alternativní operátoři, ale i Česká pošta, v tom, že na případnou ztrátu v případě poskytování základní služby by se měli do „kompenzačního fondu“ skládat všichni poštovní operátoři dle svého podílu na trhu. Koliandr z Mediaservisu tvrdí, že tento způsob financování povede v konečném důsledku k likvidaci privátních poštovních operátorů. Příspěvky na ztrátu by se dle něj mohly v celkové výši pohybovat ve stovkách milionů korun.

Kdo a jak vyrovná ztrátu?

V důvodové zprávě k novele zákona o poštovních službách se na téma financování základní služby mimo jiné dočteme:

Prioritně bude uplatňován systém úhrady nákladů spojených s univerzální službou nákladově orientovanými cenami. Pouze v případě, že takto stanovené ceny by se staly cenově nedostupnými, a cena bude proto regulována, budou takto vzniklé rozdíly (tzv. čisté náklady), které navíc musí představovat nespravedlivou finanční zátěž, hrazeny prostřednictvím zvláštního účtu (někdy také nazývaného fondem univerzální služby). Do fondu budou přispívat provozovatelé poštovních služeb (s obratem vyšším než deset milionů Kč ročně) včetně těch, kterým byla uložena povinnost univerzální služby, bude přitom zohledněn jejich podíl na trhu poštovních služeb a výše jejich platby musí splnit kritérium přiměřenosti.

Scénář kompenzace, jak jej navrhla vláda ve své novele, může být dle Mediaservisu následující:

  • Česká pošta vykáže u regulátora, Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), ztrátu z provozování základní služby. Jenže privátní poštovní operátoři nebudou mít právo se k výši ztráty jakýmkoliv způsobem vyjádřit, protože dle novely nebudou účastníky řízení o výši, struktuře a oprávněnosti ztráty.
  • Ztrátu prověří ČTÚ, a poté předepíše privátním operátorům odvod do kompenzačního fondu podle jejich podílů z výnosů na trhu (tedy nikoliv ze zisku, bez odpočtu nákladů). Stanovení limitu pro tento odvod je ve vládní novele formulováno vágně: nesmí být pro operátora zjevně nepřiměřený ve vztahu k jeho výnosům.
  • Privátní operátoři obdrží pouze platební výměr od ČTÚ. Proti výměru nemá být navíc přímo ze zákona ani přípustné, aby byl požádán soud o nařízení odkladného účinku.
  • To může zásadně negativně ovlivnit finanční situaci privátního operátora – v lepším případě přijde o zdroje pro další rozvoj firmy, v horším případě může skončit v insolvenci. Navrhovaná novela dle názoru experta na poštovní právo v ČR Davida Vosola z advokátní kanceláře bpv Braun Partners protiústavním způsobem zbavuje privátní poštovní operátory soudní ochrany proti nepřípustným excesům ze strany státní správy. Vosol neváhá přirovnat jejich situaci při vystavování platebního výměru do kompenzačního fondu k mnichovským jednáním v roce 1938. A zatímco Česká pošta v následujících pěti letech bude coby poskytovatel základní služby moci dopředu kalkulovat i se ztrátou, privátní operátoři nikoliv, což dle Vosola podporuje nerovné podmínky na trhu.
  • Pokud případně po několika letech privátní operátor, který mezitím zbankrotuje, vyhraje soud pro nepřiměřenost příspěvku do kompenzačního fondu, bude to zcela bezpředmětné, protože definitivně zmizí z trhu poštovních služeb a v České republice bude sice de jure liberalizovaný trh, ale de facto opětovný monopol České pošty.
  • Co může následovat? Arbitrážní řízení proti České republice, kdy zahraniční akcionáři privátních poštovních operátorů vysoudí na státu miliardy za zmařené investice, které jim v důsledku novely mohou být dle právního experta Vosola „de facto vyvlastněny“.

Lze očekávat, že na téma novely poštovního zákona bude v Poslanecké sněmovně ještě hodně rušno. Alternativní operátoři chtějí nedostatky vládního návrhu „napravit“ vlastním pozměňovacím návrhem. Otázkou je, proč po roce příprav novely vláda schválila takto kontroverzní materiál. Rozhodně totiž nejde na ruku ani státní České poště.

„Novela je z našeho pohledu problematická,“ potvrdil pro ČESKOU POZICI mluvčí České pošty Ivo Mravinac. Upozornil zejména na nedostatečné definování univerzální služby a nejasný výklad způsobu financování kompenzačního fondu. „Pokud by bylo přijato financování tak, jak předpokládá navržená novela, byl by to velký zásah do ekonomického fungování České pošty,“ dodal Mravinac.

Ministerstvo průmyslu: Fond je jen pojistka

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které novelu připravilo, pro agenturu ČTK uvedlo, že předlohu při její přípravě s firmami konzultovalo a zároveň vycházelo ze zkušeností v zemích EU. A kompenzační fond by byl využit pouze v krajním případě, kterému by předcházela regulace cen ze strany ČTÚ. Jinak by pošta měla základní službu poskytovat za nákladově orientované ceny a ztráta by neměla vznikat.

„Tento model financování, který je třeba chápat pouze jako jakousi pojistku, je obsažen prakticky ve všech právních úpravách členských států, které již svůj trh liberalizovaly. Z jejich dosavadních zkušeností pak rovněž vyplývá, že dokončení liberalizace nepřineslo žádné dramatické změny na trhu poštovních služeb, ani vznik čistých nákladů a tudíž problémy s jejich financováním,“ uvedla pro ČTK mluvčí MPO Veronika Forejtová.

A jak reaguje MPO na argument Koliandra z Mediaservisu, že za základní službu by měl platit stát, který si ji u držitele licence objednává? Že na tuto variantu stát nemá kvůli nepříznivé ekonomické situaci a stavu rozpočtu dostatek financí, a proto ji návrh neobsahuje.