Tak nám zregulovali hazard v Chomutově. Vážně?

Když namísto ministerstva financí hazard regulují obce, nemusí být ještě vyhráno.

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Na první pohled to vypadá, že hazard se v Chomutově brzy podaří omezit. Město totiž na konci roku 2011 vydalo vyhlášku, dle níž veškeré prostory, v nichž jsou provozovány herní automaty, budou zrušeny. Tedy - kromě konkrétních čtyř provozoven. Ty určilo město. O tom, kdo v nich bude herní automaty provozovat, se má rozhodnout ve výběrových řízeních, která však dosud neproběhla.

Už na druhý pohled to vypadá trochu komplikovaněji. Jisté je tolik, že kompetence regulovat hazard, konkrétně moderní videoloterijní terminály, se přenesla z ministerstva financí na obecní úroveň. A na té můžeme shledat problém. Vůbec totiž není jisté, zda ve chvíli, kdy Chomutov povolí provozování přístrojů v oněch čtyřech lokalitách, budeme znát finálního vlastníka licence. Loterijní zákon totiž takovou možnost nevylučuje. Právě chomutovský příběh je toho dokladem.

Historická vsuvka

Obce a ministerstvo financí mezi sebou již několik let vedou spor o to, zda mají města co mluvit do povolování videoloterijních terminálů (VLT). Jak už ČESKÁ POZICE mnohokrát napsala v minulosti, tyto herní přístroje, napojené na centrální loterijní systém, se v principu de facto neliší od staršího typu, zvaných „výherní hrací přístroje“ (VHP). Do začátku letošního roku, odkdy platí velká novela loterijního zákona, ministerstvo financí, které je regulátorem hazardu v zemi, vykládalo zákon tak, že videoloterijní temrinály nespadají do definice „výherního hracího přístroje“, a tudíž o jejich povolení na konkrétní místo (na rozdíl od VHP) nerozhodují obce, ale ministerstvo financí.

Výčet rozhodnutí v této věci, která lze nazvat přelomovými, by byl dlouhý jako zpověď gamblera. Například rozhodnutí ministerstva financí z května 2009, že žadatel o povolení videoloterijního terminálu musel dokládat, že se dohodl s obcí (což ovšem samo ministerstvo financí příliš nereflektovalo). Nebo známé soudní procesy o rozhodovací pravomoc nad videoloterijními terminály, vnichž sehrály hlavní roli vyhlášky dvou obcí:  Chrastavy a Františkových Lázní. Chrastava na svém území terminály zcela zakázala v říjnu 2009, ministerstvo financí následně chrastavskou vyhlášku soudně napadlo prostřednictvím ministerstva vnitra a spor došel až k Ústavnímu soudu. Ten v červnu 2011 rozhodl ve prospěch obcí – tedy že mohou na svém území regulovat i videoloterijní terminály. V případě posuzování vyhlášky Františkových Lázní šel potom vloni v září ještě dál a obcím přiřkl pravomoc rušit i již povolené herny.

Jak reguluje Chomutov

Zásadní průlom, který konečně povede k účinnější regulaci hazardu, zdálo by se (přeci jen obce mají k problémům s hazardem spojeným blíž než centrální povolovací orgán, myšleno ministerstvo financí, z centra hlavního města). Jaká úskalí však v neomoezené možnosti obcí omezovat hazard na svém území číhají?

V listopadu 2011 bylo v tomto padesátitisícovém městě provozováno šedesát výherních hracích přístrojů (povolovaných obcí) a zhruba tisícovka videoloterijních terminálů (povolených ministerstvem financí). Z provozování videoloterijních terminálů přiteče do chomutovské obecní kasy dle informací radnice ročně zhruba osm milionů korun. Jak se v posledních měsících stupňoval tlak obcí proti praxi ministerstva financí v případě povolování videoloterijních terminálů, začal i Chomutov hledat cesty, jak hazard na svém území regulovat.

Argumentárium však bylo k dispozici už v roce 2007. Tehdejší primátorka Ivana Řápková (ODS) odůvodňovala kroky Chomutova směřující k regulaci hazardu, tenkrát ještě pouze výherních hracích přístrojů, takto:

„Především je to značný nárůst počtu stížností na provoz restaurací a heren, zejména v lokalitách Březenecká, Kamenná, Písečná a Zahradní, kde je často několik heren kumulováno do jednoho objektu. Dále poznatky z práce městské policie – velmi časté výjezdy na podněty občanů. A konečně doporučení odboru sociálních věcí, který upozorňuje na to, že jako zisk provozovatelů automatů končí podstatná část vyplácených sociálních dávek.“ (Chomutovské noviny, č. 22, 2007)

Jakmile se rozšířily videoloterijní terminály, Chomutov se začal – stejně jako jiná města – vzpírat ztrátě dohledu nad městským hazardem. Jeho aktivity vyústily v konečné fázi do vydání obecně závazné vyhlášky v prosinci 2011 „o regulaci provozování sázkových her, loterií a jiných podobných her“. V ní se praví, že provoz sázkových a loterijních her (VHP i VLT) je na území města zakázán. Ovšem pozor: kromě čtyř konkrétních míst, nad nimiž bude mít město přímou kontrolu a bude zde od vybraných provozovatelů moci vybírat nájem.

Kolik přístrojů ubude...

V květnu 2012 platnost této vyhlášky, tedy že Chomutov může komplexně hazard regulovat, potvrdil Městský soud v Praze. Současný primátor Chomutova Jan Mareš (ČSSD) rozsudek komentoval s poukazem na vítězství morálky: „Obdobně jako před časem Ústavní soud, tak se i dnes soudci Městského soudu v Praze postavili na stranu ochrany veřejného pořádku a občanů města před škodlivými následky hazardních her.“

Chce-li však Chomutov argumentovat v rovině morálních soudů, neměl by omezovat hazard tím, že jej jen plně převede pod svá křídla, protože pak to není spor o morálku, ale o kompetence nad tím, kdo bude profitovat z neštěstí a závislosti patologických hráčů. Dle Chomutovského deníku totiž vybrané čtyři prostory (v ulicích Zahradní, Mostecká, Palackého, Sokolská) nejsou vůbec malé a z nynějších dvanácti stovek přístrojů by jejich počet mohl klesnout jen zhruba na polovinu, což je na poměry padesátitisícového města stále víc než dost. Jedna z heren se má navíc dokonce nacházet pár metrů od výplatního místa sociálních dávek a další dvě v blízkosti čtvrtí s vysokou koncentrací sociálně vyloučených obyvatel.

... a kdo na nich vydělá?

Přestože byla obecně závazná vyhláška o čtyřech herních místech schválena už na konci roku 2011, stále pro ně nebyli vybráni provozovatelé. Lokality jsou ve správě Chomutovské bytové, a. s., jejímž jediným akcionářem je Statutární město Chomutov. Dle webových stránek společnosti je předsedkyní představenstva bývalá hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová (ČSSD) a jedním z členů představenstva stále Pavel Karel Markvart (ODS), bývalý ředitel Regionálního operačního programu Severozápad, který je podezřelý v souvislosti s machinacemi s evropskými dotacemi.

O tom, zda Chomutov bude při výběru provozovatele přihlížet k jeho vlastnické struktuře, ani zmínkaČESKÁ POZICE se zajímala, jakým způsobem budou provozovatelé hazardu ve zvolených místech vybíráni a zda se město bude snažit zajistit, aby nemohlo dojít ke střetu zájmů, například aby se provozovatelem nestaly firmy s anonymními akciemi na majitele. Tisková mluvčí chomutovské radnice Šárka Schönová pouze napsala, že Chomutovská bytová má „nyní za úkol komunikovat výběr potenciálních nájemců za splnění podmínek, jimiž je například kamerový systém v provozovnách, umožnění přístupu městské policii pro případné kontroly a dále také získat z pronájmu a výnosu hazardu finanční prostředky pro občanské aktivity, jako je sportovní a kulturní činnost klubů a zájmových útvarů.“

O tom, zda Chomutov bude přihlížet k vlastnické struktuře potenciálního provozovatele, ani zmínka. Vzhledem k tomu, že provozovatelem všech čtyř heren ve městě se může stát i jediná firma, lze si představit vznik monopolního „hráče“ na lokálním trhu, aniž by byla detailně známa jeho majetková struktura, a to je na pováženou...

Děravý zákon

Loterijní zákon sice říká, že provozovatelem hazardu v Česku může být pouze akciová společnost se sídlem na území republiky, která má transparentní vlastnickou strukturu (tedy akcie na jméno). A zákonodárci také zajistili, že tuto firmu prvního řádu (tedy viditelného provozovatele) nemůže vlastnit jiná akciová společnost s akciemi na majitele. Jenže zákonodárci nechali v zákoně díru jako vrata:

  • nic nebrání tomu, aby „akciovku“ druhého řádu nevlastnila firma s neprůhlednými akciemi na majitele, třeba se sídlem na Kypru;
  • zákon vůbec neřeší, pokud akciovou společnost prvního řádu (reálného provozovatele) vlastní společnost s ručením omezeným. A tu pak může vlastnit opět třeba offshorová firma.

Příklad Synot

Vezměme si příklad největšího provozovatele videoloterijních terminálů v České republice, společnosti Synot Tip, a. s.. Jejím jediným akcionářem je Synot Holding, s. r. o. Minoritním majitelem (0,005 procenta) holdingu je Synot W, a. s., která má akcie na majitele a jejím jediným akcionářem je společnost WCV World Capital Ventures Cyprus Limited registrovaná na Kypru. Majoritním vlastníkem Synot Holdingu je Czech Capital Venture, s. r. o. A tu vlastní opět kyperská WCV World Capital Ventures Cyprus Limited (98,98 procenta) společně s - kyperskou - Channel Crossings Limited.

Chomutovský případ ukazuje, že pokud se hazard dostane pod plnou kontrolu obcí, nemusí být rizikům z něj plynoucím odzvoněno. V principu se změnou kompetencí nic neřeší. Na místo jednoho povolovatele (ministerstva financí), který na patologickém hraní vydělává, se dostává – za hlasitého zdůrazňování morálních argumentů, samozřejmě – povolovatel jiný, tedy konkrétní obec. Jen na ní a jejích zastupitelích potom závisí, zda si z hazardu udělá větší, nebo menší byznys. A s kým ten byznys bude dělat - za jakých podmínek a jak si ho vybere. Že taková „regulace“ může zahrnovat korupční  potenciál, je už asi nadbytečné dodávat.

Počet příspěvků: 1, poslední 27.11.2012 07:13 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.