Systém CRAB má konečně udělat pořádek ve státních nemovitostech. Ale kdo ví...

Vzniká Centrální registr administrativních budov (CRAB), které vlastní stát. Jenže účast v něm zatím není povinná.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © Reuters, ČESKÁ POZICE, UrbČeská pozice

Tato informace zní neuvěřitelně: Stát nemá přehled o tom, jaké administrativní budovy vlastní a kolik stojí jejich správa! Jenže její pravdivost potvrzuje i ministerstvo financí. Když jsme zjistili, že zlepšit přehled by měl Centrální registr administrativních budov (CRAB), který se připravuje na Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), znělo to docela nadějně. Tak na to prozatím zapomeňme.

Registr ještě ani nebyl spuštěn, a už znějí výhrady:

  • První se týká, jak jinak, výběru dodavatele systému. Bez soutěže se jím stala firma IBM.
  • Druhá výhrada je spojena s platnou legislativou. Dle ní je pro jednotlivé státní organizace účast v tomto registru dobrovolná. Což neznamená nic jiného, než že po jeho spuštění do rutinního provozu, které je naplánováno na listopad letošního roku, nepůjde ani zdaleka o kompletní databázi. Povinnou účast v CRAB by měla nařídit až novela zákona o majetku ČR. Jenže je otázkou, kdy vstoupí v platnost.

Projekt za více než 200 milionů je tedy zralý na zevrubnější pohled.

Informace na jednom místě

Pro jednotlivé státní organizace je zatím účast v tomto registru dobrovolná, takže nepůjde ani zdaleka o kompletní databázi

Co je CRAB? Registr, v němž státní instituce najdou informace o vlastnictví státních budov, o nákladech spojených s jednotlivými objekty, získají aktuální přehled o využitelných kancelářských plochách, ale i informace o soukromnících, kteří pronajímají prostory státu. Z CRAB bude možné zjistit také údaje charakterizující vnitřek budov včetně evidence jednotlivých místností.

Portál bude rozdělen na dvě části – pro veřejnost a pro státní instituce. V části pro veřejnost budou zveřejňovány nabídky prodeje či pronájmu pro stát nepotřebného majetku evidovaného v systému CRAB. Ve druhé části budou publikovány nabídky nemovitostí určené pro státní instituce. ÚZSVM věří, že registr zajistí úsporu peněz na správu, údržbu a výstavbu budov. Otázkou je, proč s tímto projektem nepřišel někdo již dřív.

Náklady na registr se původně odhadovaly na zhruba 269 milionů korun včetně DPH. Drtivá většina peněz, přesněji 85 procent, půjde z evropských fondů, zbytek pak z rozpočtu ÚZSVM. Zástupce úřadu tvrdí, že plánovaná suma nákladů se celá nevyčerpá. „Konečná cena za projekt bude ale známa až po spuštění registru do rutinního provozu,“ upřesňuje Robert Hurt, vedoucí oddělení komunikace ÚZSVM. Do celkové částky byly zahrnuty nejen náklady na vývoj systému, ale i na pasportizaci státních budov, napojení na základní registry či potřebnou infrastrukturu.

Projektový záměr CRAB schválila Topolánkova vláda v květnu 2008, v červnu následujícího roku byla připravena studie proveditelnosti projektu. Zahájen byl v listopadu 2010. Dodavatelem systému je společnost IBM. Jak už bylo řečeno, zakázku za 110 milionů korun firma nezískala v otevřené soutěži, ale na základě vyjednávacího řízení s výzvou k účasti v soutěži. Důvody, proč ÚZSVM takto postupoval, jsou popsány v internetovém Věstníku veřejných zakázek. Úřad argumentuje tím, že IBM vyhrála v roce 2004 tendr na dodávku Informačního systému o majetku státu (ISMS) a CRAB, jak tvrdí ÚZSVM, je jeho integrální součástí.

„Některé součásti CRAB tedy přímo navazují na původní informační systém a jsou jeho rozšířením. Pro realizaci CRAB je také nutná podrobná znalost vnitřní technické struktury díla. Vybraný software pro rozšíření lze získat v požadovaném licenčním modelu výhradně od původního dodavatele ISMS,“ konstatuje v internetovém věstníku ÚZSVM. A dodává, že v otevřeném řízení by „nebylo možné ze strany zadavatele dodržet zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace vůči ostatním dodavatelům, neboť žádný jiný dodavatel by neměl oprávnění k užití, aktualizaci či změnám ISMS“.

Časopis Týden v lednu letošního roku v článku nazvaném Technologičtí obři vysávají stát poukázal na výsadní postavení firmy IBM, která údajně vlastní licence ke klíčovým informačním systémům státu, a upozornil i na cenu CRAB. „Podle oslovených odborníků by se podobný registr dal pořídit maximálně za desetinu ceny,“ napsal Týden. Jana Rennerová, mluvčí ÚZSVM, však oponuje: „Podobný projekt v Česku dosud neexistuje, a proto není možné cenu CRAB porovnat.“

Zatím čtrnáct účastníků

Podmínkou, aby se státní instituce povinně zapojily do CRAB, je přijetí novely zákona o majetku České republiky

Do přípravy projektu CRAB se zapojilo dvanáct organizačních složek státu, včetně více než poloviny ministerstev, a dvě další státní instituce: vládní dislokační komise a regionální dislokační komise. ÚZSVM počítá s tím, že po skončení pilotního provozu bude registr zpřístupněn i dalším státním institucím. Cílem je, aby procento evidovaných administrativních budov dosáhlo téměř stovky. Jenže v současné době je účast v registru dobrovolná.

Dle statistik ÚZSVM je v Česku přes 670 státních institucí spravujících nemovitý majetek státu včetně příspěvkových organizací, soudů, Kanceláře prezidenta republiky, Akademie věd a podobně.

Podmínkou, aby se státní instituce musely povinně zapojit do CRAB, je přijetí novely zákona o majetku ČR. Předkladatelem návrhu je ministerstvo financí. „Návrh byl již odeslán do vlády, prošel projednáváním u pracovních komisí legislativní rady vlády a rada jej započala projednávat,“ uvádí Jakub Haas, tiskový mluvčí ministerstva financí. Na programu jednání legislativní rady vlády byl návrh již koncem června.

Jenže projednávání materiálu bylo přerušeno a návrh vrácen ministerstvu financí. „Další postup bude takový, že ministerstvo by mělo připravit a legislativní radě předložit upravený návrh s promítnutím jejích připomínek, přičemž termín je v této fázi plně na ministerstvu financí,“ upřesnil Jan Kněžínek, ředitel odboru vládní legislativy. Ministerstvo financí předpokládá, že radě předloží návrh novely zákona o majetku ČR v první polovině září. Kdy dostane materiál k projednávání sněmovna a kdy by novela mohla vstoupit v platnost, je ale jen pouhé věštění.

Pět let stará data

A tak se vracíme k úvodní informaci. Jaké povědomí má dnes vlastně stát o administrativních budovách, které vlastní? Na jakou sumu ho provoz těchto nemovitostí vyjde? Ministerstvo financí tvrdí, že informace o nemovitostech ve vlastnictví státu má Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) a vládní dislokační komise při Úřadu vlády. „Nejde však o úplný a ve všech případech aktuální přehled,“ dodává Haas. Takže žádná akurátní statistika. „V principu by takové údaje byly dohledatelné jedině u jednotlivých organizačních složek státu a státních organizací,“ tvrdí Haas.

Neexistují společná pravidla pro evidenci státního majetku 

Dokresleme ještě inventuru kancelářských nemovitostí státu. Dle ÚZSVM, přestože až na výjimky státní instituce hospodaří se svěřeným majetkem na základě stejné legislativní úpravy, neexistují společná pravidla pro evidenci státního majetku. Dle ÚZSVM disponují státní instituce více než 4800 administrativními budovami. Kde úřad toto číslo vzal? Ze zatím posledního dotazníkového šetření vládní dislokační komise, které proběhlo v letech 2006/2007. Jde tedy o pět let staré údaje!

I když nějaká čerstvější data vládní dislokační komise k dispozici zřejmě má. Kvůli požadavkům na nalezení kanceláří pro Nejvyšší kontrolní úřad uložila komise všem svým členům poskytnout do 25. května letošního roku informace o administrativních budovách v Praze, které využívají nebo s nimiž jsou příslušné hospodařit. Žádné výstupy z tohoto šetření ale komise nezveřejnila.

Počet příspěvků: 3, poslední 22.8.2012 01:55 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.