SwissLeaks: Stopa IPB a data Čechů v rukou berního úřadu

Devadesát jedna jmen a asi dvě stovky účtů, jimiž v letech 2005 a 2007 proteklo asi 2,5 miliardy korun. Taková je česká stopa v případu známém jako SwissLeaks – úniku dat ze švýcarské pobočky HSBC, jimiž se zabývají policejní orgány řady zemí světa kvůli podezření z daňových úniků či praní špinavých peněz.

Pád IPB. Krátce před polednem v pátek 16. června 2000 obsadili centrálu IPB... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pád IPB. Krátce před polednem v pátek 16. června 2000 obsadili centrálu IPB... | foto:  David Neff, MAFRA
Pád IPB. Krátce před polednem v pátek 16. června 2000 obsadili centrálu IPB...

Nyní se LN podařilo ve spolupráci s Mezinárodním konsorciem investigativních novinářů (ICIJ), které kauzu na počátku roku odhalilo, získat údaje zřejmě k nejbarvitějšímu českému příběhu. Jeden z nejnaditějších „českých“ účtů má totiž podle dat, která původně získala francouzská policie už v roce 2008, směřovat k Eduardu Onderkovi. Ten jako manažer japonské skupiny Nomura pro Česko byl v minulosti jednou z hlavních postav kauz spojených s pádem Investiční a poštovní banky (IPB), který český stát vyšel na desítky miliard korun.

V první desítce

„Máte nesprávné informace, což je způsobeno tím, že pracujete se zdroji nejasného původu,“ odpověděl Onderka, zda může potvrdit, že měl ve švýcarské HSBC účet, když jej LN v únoru letošního roku konfrontovaly s faktem, že je na seznamu 91 jmen ze SwissLeaks napojených na Česko.

Eduard Onderka byl zapsán jako konečný vlastník společnosti ABS Invest Corporation se sídlem na ostrově Tortola ze souostroví Britských Panenských ostrovů

Nyní LN získaly konkrétní údaje, které z HSBC unikly do rukou francouzské policie a posléze novinářského konsorcia. V nich je uvedeno, že Eduard Onderka byl zapsán jako konečný vlastník společnosti ABS Invest Corporation se sídlem na ostrově Tortola ze souostroví Britských Panenských ostrovů. Nejvyšší částka, která se na účtu v letech 2005 až 2007 nashromáždila, pak přesahovala 8,6 milionu dolarů (při tehdejším kurzu necelých dvě stě milionů korun). Tím se účet napojený na Onderku řadí do první desítky s Českem spojených účtů ze SwissLeaks.

Ani tato fakta ale nezměnila Onderkovo stanovisko. „Opětovně Vás důrazně žádám, abyste mne žádným způsobem s danou kauzou nespojoval,“ odpověděl na dotazy LN. Kromě ABS Investu pak s jeho jménem souvisí dle uniklých dat prázdné konto společnosti Perseus Capital AG.

Mít konto není protizákonné

Problém je, pokud účty sloužily k aktivnímu odklánění peněz, což některým svým klientům švýcarská pobočka HSBC vědomě umožňovala

To, že se něčí jméno v seznamech objevuje, ovšem neznamená automaticky, že docházelo k nějakým nepravostem. „Mít konto ve švýcarské bance není protizákonné. Rovněž tento fakt neznamená, že daná osoba obcházela daňovou povinnost ve své zemi. Problém je, pokud účty sloužily k aktivnímu odklánění peněz, což některým svým klientům švýcarská pobočka HSBC vědomě umožňovala,“ upozornila v rozhovoru pro LN Marina Walkerová, zástupkyně ředitele ICIJ.

V Onderkově případě jsou zajímavé souvislosti. V době, z níž pocházejí uniklá data, čelil totiž zástupce japonské banky vyšetřování české policie i soudnímu procesu v kauzách spojených s IPB. Obviněn policií byl spolu s dalšími manažery Nomury nebo IPB v případě podřízených dluhopisů, jimiž česká banka v podstatě vlastními penězi účetně posílila svůj kapitál.

„České pivo“

Obvinění proti němu směřovalo také za takzvanou akci „české pivo“, v níž Nomura získala akcie českých pivovarů v čele s plzeňským Prazdrojem. Transakci vyčíslenou na sedm miliard korun směla zaplatit akciemi IPB, což učinila po jejím pádu – tedy prakticky bezcennými papírky. Skupinu pivovarů přitom prodala jihoafrické společnosti SAB Miller za 24 miliard korun.

Nomura od počátku tvrdila, že obvinění proti jejím lidem, včetně právě zmíněného Onderky, jsou účelová a zavánějí policejní šikanou

Nomura od počátku tvrdila, že obvinění proti jejím lidem, včetně právě zmíněného Onderky, jsou účelová a zavánějí policejní šikanou. Sama se totiž od roku 2003 soudila v mezinárodní arbitráži s Českou republikou o 40 miliard korun kvůli tomu, že krachující IPB stát na rozdíl od ostatních bank na trhu nepomohl. A stíhání svých manažerů označovala japonská banka za nátlak.

V roce 2006 pak tehdejší ministr financí Vlastimil Tlustý uzavřel s Japonci smír. Česko totiž první kolo arbitráže prohrálo a šlo raději na dohodu dřív, než arbitři vyčíslí nárok na odškodné. Nakonec Česko za prohranou arbitráž zaplatilo „jen“ 3,5 miliardy korun. Sanace IPB ho již na přelomu tisíciletí vyšla na dobrých 200 miliard.

Součástí smíru byl i slib vlády, že požádá prezidenta o milost pro stíhané manažery Nomury a IPB. Tlustý tak učinil, ale Václav Klaus jej nevyslyšel.

Lví banka v Karibiku

Pro zajímavost je dobré připomenout, že v době své největší slávy IPB zakládala řadu firem a fondů v offshorových destinacích

Klíčovou žalobu proti manažerům včetně Onderky ale v roce 2008 stáhnul sám stát. V ní původně žalobce požadoval finanční náhradu asi 6,9 miliardy korun po zhruba desítce obžalovaných. O rok později pak státní zástupce zametl i s trestní kauzou české pivo, když dle jeho názoru nebyl spáchán žádný trestný čin.

Pro zajímavost je dobré připomenout, že v době své největší slávy IPB zakládala řadu firem a fondů v offshorových destinacích, jakými jsou i Britské Panenské ostrovy. Nejslavnější jsou kajmanské struktury, které hrály svou roli i při vyvádění pivních akcií z „lví banky“. Nicméně podle informací LN měla IPB ve svých strukturách i přibližně dvanáct firem se sídlem právě na Tortole. Ale konkrétně ABS Invest Corporation, spojená dle dat ze SwissLeaks s Onderkou, k nim nepatřila.

Další jména

Jméno Eduarda Onderky tak rozšiřuje dosavadní seznam Čechů, o nichž média v souvislosti se SwissLeaks psala. Poprvé však s detaily. Jako první přinesly jméno čechošvýcarského podnikatele Josefa Šťávy Lidové noviny v únoru letošního roku.

Šťáva, mimochodem přítel exministra financí Miroslava Kalouska, je v Česku známý především letitým sporem se státem o miliardy korun kvůli zmařenému byznysu s krevní plazmou, pro nějž se vžil název kauza Diag Human podle jména jeho firmy. Šťáva je ovšem emigrantem ještě z dob komunismu a dlouholetým švýcarským občanem a účty v HSBC nepopíral – klientem banky byl dle svých slov od počátku 80. let minulého století. Jeho jméno tak vlastně není žádným překvapením.

Doubrava rovněž připustil, že účty spjaté s jeho jménem ve švýcarské bance byly, podle něj ale na nich nikdy nebylo moc peněz. Tomu odpovídají i nové informace, které se LN podařilo z dat uniklých z HSBC získat.

Pak se připojila další média s dalšími jmény. Patří mezi ně například podnikatel Ivan Doubrava, který dříve šéfoval lesnické firmě CE WOOD. Její majitelé se mimochodem po Doubravově odchodu z firmy rovněž pustili do arbitráže s Českem kvůli tomu, že se společnost CE WOOD nedohodla na zakázkách se státními Lesy ČR.

Doubrava rovněž připustil, že účty spjaté s jeho jménem ve švýcarské bance byly, podle něj ale na nich nikdy nebylo moc peněz. Tomu odpovídají i nové informace, které se LN podařilo z dat uniklých z HSBC získat. S Doubravou byly spojeny dva účty. Na jednom bylo v inkriminované době něco málo přes tisíc dolarů. Na účtu společnosti Figae Invest, která jednu arbitráž kvůli CE WOOD vedla, pak bylo minus 40 dolarů.

Ostatně u těchto účtů je připojeno i jméno bývalé zlínské zastupitelky Evy Štauderové, která původně zcela odmítala, že by mohla být v datech uvedena. Pak připustila, že vzhledem k tomu, že v lesnické společnosti CE WOOD rovněž působila, mohla mít dispoziční oprávnění. Nic jiného ani dokumenty, které ICIJ získalo, neukazují.

Desítky záznamů

Data o klientech a jejich účtech vynesených ze švýcarské pobočky HSBC již mají k dispozici konečně i čeští berní úředníci. „V rámci mezinárodní spolupráce získala česká finanční správa od svých zahraničních partnerů informace, které se týkají bankovních účtů švýcarské pobočky HSBC, jejichž vlastníci jsou převážně českými osobami,“ potvrdila LN Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství, tedy centrály finančních úřadů.

Majitel nejtučnějšího „českého“ účtu dle uniklých dat měl v daném období k dispozici okolo 340 milionů korun

„Objem získaných informací čítá několik desítek záznamů. Jedná se o záznamy za roky 2005 až 2007 s tím, že částky úložek se liší, pohybují se řádově až do několika milionů dolarů,“ uvedla Petlachová. Majitel nejtučnějšího „českého“ účtu dle uniklých dat měl v daném období k dispozici okolo 340 milionů korun. Mezi dalšími z pohledu finančního objemu nejzajímavějšími konty pak figuruje již zmíněný účet firmy ABS Invest Corporation z Britských Panenských ostrovů, která měla jako svého konečného vlastníka zapsaného Eduarda Onderku.

Být mezi klienty HSBC však automaticky neznamená nějaké provinění či snahu ukrývat peníze před berními úřady domovského státu – je tedy nyní na finančních úřednících a případně Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality, který daty díky mezinárodní spolupráci jistě disponuje také, aby posoudili, zda české stopy ve SwissLeaks mají nějaký význam.

„Tyto informace budou finanční správou přezkoumány a bude zváženo jejich další využití. Pro příjmy za předmětné roky zřejmě uplynula lhůta pro vyměření daně, ve výjimečných případech však může být dosaženo i prolomení lhůty a daň může být stanovena do deseti let zpětně,“ vysvětlila mluvčí Petlachová. A doplnila: „I přes uplynutí prekluzivních lhůt jsou takovéto informace pro daňovou správu užitečné, a to zejména pro účely rizikové analýzy v rámci podkladů pro další řízení.“

Celosvětový bankovní skandál

Kauza SwissLeaks, kvůli níž například skončila ve Francii před soudem Arlette Ricciová, dědička módního impéria, začala vlastně už v roce 2008. Zaměstnanec ženevské pobočky Hervé Falciani tehdy vynesl data o více než sto tisíci klientech spolu s důkazy, že banka jim v nelegálním obcházení daňových povinností vycházela vstříc.

Od něj získala údaje francouzská policie a daňová správa díky tomu vymohla od odhalených nepoctivců miliardy eur. Data Francie sdílela i s dalšími státy, které – někdy aktivněji jako Španělsko, jindy liknavěji jako Řecko – zahájily vlastní daňové „hony“.

Podle shromážděných údajů proteklo v daném období přes účty více než 100 miliard dolarů, tedy zhruba 2,5 bilionu korun

Data z let 2006 a 2007 pak zhruba před rokem získalo také investigativní konsorcium a díky tomu veřejnosti předložilo nehezký obrázek o tom, jak banka kryla černé peníze, spravovala účty i usvědčeným zločincům, obchodníkům se zbraněmi nebo lidem, kteří se zapojili do financování terorismu. Podle shromážděných údajů proteklo v daném období přes účty více než 100 miliard dolarů, tedy zhruba 2,5 bilionu korun. Pro představu: jde zhruba o dva české státní rozpočty.

V této souvislosti je zajímavé připomenout, že od loňského roku mohou daňové správy ostatních států zaslat Švýcarsku, které se postupně a pod tlakem především ze Spojených států amerických snaží zbavovat nálepky rejdiště daňových podvodníků, žádosti o výměnu daňových informací a požadovat přitom mimo jiné i údaje týkající se bankovních účtů. Alpská země ale v minulém měsíci na údajnou záplavu žádostí zareagovala pozoruhodným krokem, který zase naopak nahrává klientům tamních bankovních ústavů, kteří chtějí před svými berními úřady sem tam něco „ulít“.

Tamní daňová správa se totiž rozhodla zveřejňovat jména, data narození a národnost lidí, o jejichž údaje cizí berňáky požádaly. V květnových vydáních tamního oficiálního věstníku, kde švýcarské úřady zveřejňují oficiální dokumenty, se tak objevily první desítky jmen občanů Německa, Španělska, Indie nebo Nizozemska. V případě amerických občanů pak kvůli zákonům USA o ochraně osobních údajů zveřejňuje Bern jen iniciály.

Oficiální zdůvodnění? Aby tito před domácími úřady podezřelí si mohli včas opatřit právní zastupování a pokusit se zajistit si třeba i právní ochranu v samotném Švýcarsku, uvedl tamní list Sonntagszeitung.

Černé účty dostihly dědičku módního impéria i jiné prominenty

Data švýcarské pobočky HSBC o více než stovce tisíc jejích klientů získala francouzská policie už v roce 2008. Sdílela je i s dalšími státy. V Německu se k únikům raději „podezřelí“ přiznali. Jen za loňský rok dodatečně přiznalo daně na 40 tisíc Němců.

První prominentní obětí skandálu s ukrýváním peněz před berními úředníky je Arlette Ricciová, dědička módního impéria Nina Ricci. Za daňové úniky přes švýcarskou pobočku HSBC byla prozatím odsouzena nepravomocně. V dubnu jí soud vyměřil roční trest odnětí svobody a pokutu milion eur.

Další prominenti figurující ve SwissLeaks:

  • marocký král Mohammed VI. a jeho rodina
  • přední figura závodů Formule 1 Flavio Briatore
  • automobilový závodník Fernando Alonso
  • supermodelka Elle Macpherson
  • přední evropský bankéř Emilio Botín, který ovšem v roce 2014 zemřel
  • hollywoodský herec Michael Slater

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.