Švýcarské banky se kají z hříchů

Švýcarsko-americká dohoda snímá roušku bankovního tajemství kryjící daňové úniky. Švýcarský bankovní sektor přišel o konkurenční výhodu.

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Švýcarské banky minulé úterý zveřejnily neobyčejně přímou omluvu za svou roli při napomáhání daňovým únikům. Stalo se tak krátce po dosažení přelomové dohody, jíž vyvrcholila několikaletá snaha amerických úřadů o protržení roušky švýcarského bankovního tajemství. Zhruba stovka menších švýcarských bank bude na základě ujednání s americkým ministerstvem spravedlnosti moci zaplatit pokutu, aby se vyhnula stíhání za daňové úniky svých amerických klientů. Pokuty se přitom pohybují v rozmezí až do půlky hodnoty spravovaných kont mohovitých Američanů.

„Nebylo to nedostatkem znalostí ani dovedností, že jsme se octli v této politováníhodné situaci. Bylo to kvůli tomu, že jsme špatně jednali a špatně se chovali,“ prohlásil na tiskové konferenci předseda Asociace švýcarských bankéřů Patrick Odier. „Mrzí mě to o to víc, že jsme poškodili pověst celého švýcarského bankovního střediska.“

Banky mají do konce roku čas na to, aby se do programu přihlásily a přiznaly daňové úniky svých amerických klientůPředpokládá se, že švýcarské banky přijaly od amerických vkladatelů nepřiznané desítky miliard dolarů.  Banky čelící podezření byly vyzvány, aby si zažádaly o potvrzení od amerických úřadů, že výměnou za mimosoudní finanční vyrovnání nebudou terčem vyšetřování. Banky mají do konce roku čas na to, aby se do programu přihlásily a přiznaly daňové úniky svých amerických klientů.

„Všechny soukromé banky ve Švýcarsku pravděpodobně měly či stále mají americké klienty, kteří nezdanili svůj majetek.  Spousta švýcarských bank se dohodě bude muset podvolit,“ předpověděl pro server swissinfo.ch bankéř Christian Rahn.

Mnohé banky byly zaskočeny výší pokut, které v poměru k jejich velikosti dalece převyšují 780 milionů dolarů, jež největší švýcarská banka UBS zaplatila v roce 2009 v rámci mimosoudního vyrovnání k zastavení obdobného stíhání. Americkým úřadům tehdy UBS poskytla rovněž informace, jež přispěly ke stíhání čtrnácti dalších bank (dohoda dosažená s menšími bankami se nevztahuje na banky, které již jsou předmětem amerického stíhání, včetně například jedné z největších švýcarských bank Credit Suisse).

Strach z nejistoty

Po doznání ke spiknutí za účelem daňových úniků ukončila nejstarší švýcarská banka Wegelin po dvou a půl stoletích činnost. Pád doyena mezi bankami, který byl usvědčen ze spravování nezdaněné 1,2 miliardy dolarů, otřásl švýcarským bankovním sektorem. „Právní nejistota, která posledních několik let sužovala švýcarský bankovní sektor, je jedním z největších nepřátel finančního světa,“ vysvětluje curyšský daňový právník Walter Boss, proč byli nakonec Švýcaři přístupní k dohodě.

Letos v červenci navíc federální vláda v Bernu rozhodla, že švýcarské banky mohou americkým úřadům předávat údaje odhalující, ke kterým bankám američtí klienti svá konta převedli. Spousta menších bank, které jsou zahrnuty do dohody, přitom převzaly americké klienty právě od UBS poté, co se v roce 2008 dostala do hledáčku amerických vyšetřovatelů. Toto pondělí navíc dolní komora švýcarského parlamentu schválila zákon, který místní banky nutí informovat americké daňové úřady o spravovaném majetku jejich současných i budoucích amerických klientů. Prakticky tak nezbylo, kam se schovat.

Celková suma, kterou mají švýcarské banky v rámci urovnání vyplatit, zatím nebyla zkalkulována, ale odhaduje se, že se bude pohybovat v rozmezí od pěti do deseti miliard dolarů„Pro švýcarský finanční sektor je to zničující,“ míní obchodní právník Douglas Hornung, který varuje před ještě většími pokutami v případě, že by se americkými kolegy inspirovaly evropské daňové úřady. „Samozřejmě, evropská klientela je mnohem větší než ta americká. Pakliže se Evropané vydají stejnou cestou, menší banky zkrátka nemohou přežít.“

Právě malé banky (tzv. „butiky“), jimiž spravovaná aktiva celkově nepřevyšují pět miliard švýcarských franků, jsou prý ohrožené nejvíce. „I relativně mírná pokuta 50 milionů dolarů by některé banky mohla zlikvidovat. I když dokážou takovou pokutu zaplatit, mohly by se dostat do potíží s regulátory kvůli nedostatečné kapitalizaci,“ varuje profesor bankovnictví a finančnictví na curyšské univerzitě Martin Janssen.

Celková suma, kterou mají švýcarské banky v rámci urovnání vyplatit, zatím nebyla zkalkulována, ale odhaduje se, že se bude pohybovat v rozmezí od pěti do deseti miliard dolarů. „Pokuty jsou na samé horní hranici toho, co je právně přijatelné a ekonomicky únosné,“ uvedla v prohlášení Asociace švýcarských bankéřů.

Poradenská společnost KPMG, která ještě před zveřejněním výše pokut podrobila analýze stovku soukromých švýcarských finančních ústavů, odhadla, že čtvrtina ze zkoumaných bank se do tří let položí (jen v roce 2012 ukončilo činnost třináct švýcarských bank).

„Ve svém důsledku to odstraňuje jedno z rozlišovacích znamének švýcarského bankovního sektoru a eliminuje to jeho konkurenční výhodu. Zůstává otázkou, zda to bude osudným pro pozici Švýcarska coby mezinárodního střediska soukromého bankovnictví. Vzhledem k šířce a hloubce odbornosti švýcarských bankéřů však možná nikoliv,“ odhaduje specializovaný blog The Wealth Net.

Počet příspěvků: 1, poslední 11.9.2013 11:26 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.