Svoboda projevu je víc než slzy pozůstalých

Americký Nejvyšší soud rozhodl, že náboženští demonstranti u pohřbů zabitých vojáků jsou chráněni prvním dodatkem ústavy.

Americký Nejvyšší soud rozhodoval podle deníku Boston Globe pozoruhodnou věc. Na stůl se mu dostal případ příslušníků Westboro Baptist Church, radikální baptistické církve z kansaského města Topeka. Ti jsou „proslulí“ mimo jiné ostrými výpady proti homosexuálům. A zastávají neotřelou teorii, podle níž Bůh nenávidí Spojené státy právě kvůli toleranci této menšiny. Američanům se podle církve stvořitel lidstva mstí prostřednictvím úmrtí amerických vojáků v zahraničních konfliktech a misích.

Svůj názor neváhají baptisté prezentovat při různých příležitostech. Nejlépe během pohřbů zabitých vojáků a poblíž truchlících pozůstalých. A to i pomocí transparentů s nápisem „Díkybohu za mrtvé vojáky“.

To si nakonec nenechal líbit otec jednoho ze zemřelých. Církev zažaloval za způsobení emočního utrpení a příslušný soud jej skutečně odškodnil 11 miliony dolarů. Původní rozhodnutí ale nakonec zvrátil Nejvyšší soud. V poměru 8:1 se přiklonil k názoru, že chování baptistů je sice kontroverzní a morálně i lidsky zpochybnitelné, ale chrání jej první dodatek americké ústavy – neboli svoboda projevu. Zástupci protistrany zase argumentovali právem pozůstalých na klid a soukromí během tak stresuplné události, jakou pohřby jsou.

Předseda soudu John Roberts, který se při hlasování přiklonil k většinovému názoru, uvedl, že „protesty nelze omezit jen proto, že vyvolávají smutek nebo vzbuzují despekt“. Konkrétní podoba svobodného projevu může podle něj někdy způsobit bolest druhým. „Nemůžeme na tuto bolest ale reagovat tak, že potrestáme mluvčího. Jako národ jsme si zvolili jinou cestu: ochránit i urážlivé projevy, abychom zajistili, že veřejná debata nebude potlačena.“