Světové burzy mají boom. Povzbudil je i nový prezident USA Joe Biden

Po velkém jarním propadu způsobeném panikou kvůli koronaviru akcie na hlavních světových trzích otočily a burzy jsou na historických maximech. A to v důsledku vakcíny, dvoubilionového stimulačního balíku nového šéfa Bílého domu Joe Bidena i opatření centrálních bank, jimiž se loni objem peněz ve světové ekonomice zvýšil o 25 procent.

Co spustilo turbulenci na světových akciových trzích? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Co spustilo turbulenci na světových akciových trzích? | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Co spustilo turbulenci na světových akciových trzích?

V lednu vtrhl na akciové trhy nový fenomén: americký prezident Joe Biden. Už před svým nástupem do Bílého domu navnadil investory plánem na uvolnění 1,9 bilionu dolarů (asi 41 bilionů korun) na podporu ekonomiky. Peníze mají jít zejména na přímé transfery domácnostem, podporu zdravotního systému a na nové investice do infrastruktury. Vidina dalšího balíku se ihned setkala s pozitivní odezvou amerických burz. A přes měnové kurzy dolaru vůči dalším hlavním světovým měnám se přelila i do Evropy a do Asie.

„Světové burzy jsou nyní na svých historických maximech. Jako třeba od roku 1896 americký Dow Jones,“ upozorňuje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Vedle vakcíny a nástupu Bidena je to podle něho důsledek stimulačních opatření centrálních bank, díky nimž se loni objem peněz ve světové ekonomice zvýšil o 25 procent. Tyto peníze šly především do akcií a do nemovitostí.

Řada věcí bude jinak

Loňský rok na nejvýznamnějších akciových trzích světa proběhl velmi bouřlivě. Indexy hlavních světových burz od New Yorku přes Londýn, Frankfurt až po Tokio v polovině března pod tíhou prudkého nástupu pandemie nového typu viru rekordně spadly. Poté šly nahoru, ale během vzestupu padaly i rostly podle toho, jak se pesimismus pod vlivem šíření nemoci a lockdownu střídal s optimismem spojeným s pokroky v hledání léku na koronavirus i s masivními balíky pomoci ekonomice od států a centrálních bank.

Nebudou to však potenciálně jen firemní daně, co by v příštích týdnech a měsících mohlo ovlivňovat světové trhy. Joe Biden dal krátce po přebrání úřadu najevo, že řada věcí bude jinak než za jeho předchůdce, republikána Donalda Trumpa.

Křivky vývoje všech hlavních indexů světových burz, jako je Dow Jones 30, Standard & Poor’s 500, Nasdaq, Eurostoxx 50 či Nikkei 225, jsou si podobné jako vejce vejci. V posledních týdnech loňského roku a prvních lednových dnech akciím pomáhaly především naděje na brzkou vakcinaci a znovuotevření nuceně uzavřených provozů. A výhled akciových trhů na letošek? „Riziko pro další růst vidím v možném zvýšení korporátních daní,“ nastiňuje Křeček.

„Je otázkou, jak se investorům bude líbit, že nový prezident ve spolupráci s Kongresem velmi pravděpodobně zvýší daně z příjmu. Ale asi to nebude žádné velké drama. Když stejný krok krátce po svém nástupu do funkce udělal Barack Obama, proběhlo to poměrně v klidu,“ uvažuje ekonom a spoluzakladatel společnosti Algorithmic Investment Management Pavel Kohout. Nebudou to však potenciálně jen firemní daně, co by v příštích týdnech a měsících mohlo ovlivňovat světové trhy.

Joe Biden dal krátce po přebrání úřadu najevo, že řada věcí bude jinak než za jeho předchůdce, republikána Donalda Trumpa. Jedním z jeho okamžitých prezidentských výnosů je, že se USA – po Trumpově odmítnutí – připojí k Pařížské dohodě o omezení skleníkových plynů podepsané v roce 2015. „Důsledkem bude, že se ekologicky náročné výroby přesunou z USA do Číny, která se k ochraně klimatu a mezinárodním konvencím v této oblasti nehlásí,“ soudí Kohout. To by znamenalo i rušení domácích pracovních míst.

Vztahy s Čínou

Další Bidenův výnos – o zastavení prací na ropovodu Keystone XL, který měl do USA přivádět levnější ropu z Kanady, a závazek omezit těžbu krakováním – zvýší ceny černého zlata a zhorší pozici mnoha firem. Růžové časy patrně nečekají ani technologické firmy typu Facebook či Google, jejichž fanouškem Biden rovněž není. Biden zdědil po předchozím vládci Bílého domu americko-čínskou obchodní dohodu podepsanou loni v lednu.

Všichni si uvědomují, že vztahy s Čínou nejsou ideální. A co s nimi bude dál, je velká neznámá. Nicméně Biden loni v prosinci poskytl americkému listu The New York Times vyjádření, z nějž vyplývá, že nemá v úmyslu být aktivistický v oblasti cel na dovoz čínského zboží.

Její součástí je, že Čína do konce roku 2021 odebere z USA průmyslové zboží, zemědělské produkty a energii v objemu nejméně o 200 miliard vyšším než v roce 2017. Naplánovaný objem však Čína podle agentury Bloomberg splnila jen asi na 60 procent. „Všichni si uvědomují, že vztahy s Čínou nejsou ideální. A co s nimi bude dál, je velká neznámá,“ konstatuje Kohout.

Předchozí vládce Bílého domu volil kontroverzní taktiku zastrašování. Nicméně Biden loni v prosinci poskytl americkému listu The New York Times vyjádření, z nějž vyplývá, že nemá v úmyslu být aktivistický v oblasti cel na dovoz čínského zboží.Německý institut Ifo ve druhé polovině ledna upozornil, že žebříček zemí s největším obchodním přebytkem má nového vůdce: Čínu. Zasloužil se o to zejména vývoz léků a zdravotnických potřeb.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.