Svět čeká na vakcínu, která zabrání nemoci covid-19

Mnoho výzkumných týmů se snaží přijít s lékem na covid-19. Největší pozornost se věnuje lékům na jiná onemocnění. Jejich výhodou je, že prošly klinickými pokusy, ví se o jejich vedlejších účincích, a jsou výrobci, kteří by je mohli dodat. Nevýhodou, že byly vyvíjeny na něco jiného.

Josef Tuček 18.4.2020
Úpravy zevnějšku jsou v Asii populární - ilustrační fotografie | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Úpravy zevnějšku jsou v Asii populární - ilustrační fotografie | foto: Shutterstock
Úpravy zevnějšku jsou v Asii populární - ilustrační fotografie

Databáze Světové zdravotnické organizace zahrnovala k 30. březnu 667 klinických výzkumů nemoci covid-19 a potenciálních preparátů proti ní probíhajících ve světě. Největší pozornost se soustřeďuje na existující léky vyvinuté na jiná onemocnění. Jejich výhodou je, že v minulosti prošly klinickými pokusy, ví se o jejich vedlejších účincích, a existují výrobci, kteří by je mohli dodat. Nevýhodou, že byly vyvíjeny proti něčemu jinému, takže do nového koronaviru se mohou „strefit“ spíše náhodou než cíleně.

Příkladem složitostí, které takový výzkum provázejí, je lék remdesivir americké společnosti Gilead Sciences, jehož vývoj vedl vědec českého původu Tomáš Cihlář. Preparát byl původně zamýšlen proti viru krvácivé horečky ebola, ale v konkurenci s jinými připravovanými léky se neprosadil. V laboratoři pak prokázal účinky proti jiným virům. Nedávno byl ve světě (a v jednom případě i v Česku) v malých, izolovaných pokusech nasazen proti novému koronaviru a stav některých pacientů se zlepšil. Jenže nelze s určitostí říci, zda to bylo vlivem léku, nebo šlo o přirozené zlepšení.

Pět, ale spíše až deset let

Účinky nových léků ověřují klinické studie se stovkami pacientů a výsledky se srovnávají se stavem kontrolní skupiny podobných pacientů neléčených tímto lékem. Takové klinické testy remdesiviru teprve začínají. Druhým protivirovým lékem vzbuzujícím naděje je kombinace látek lopinavir a ritonavir, jež se používá proti viru HIV. Naděje založené na testech na buněčných kulturách však poněkud zchladly. Čínští výzkumníci v časopise New England Journal of Medicine informovali o podání této kombinace 99 pacientům, jejichž stav se ve srovnání s neléčenými podstatně nezlepšil.

Úplně v začátcích je vývoj zcela nových léků cíleně zaměřených na covid-19. Vždyť virus, který ji způsobuje, je známý teprve od prosince. Vývoj nového léku zpravidla trvá minimálně pět, ale spíše až deset let. I když zdravotnické úřady pravděpodobně co nejvíce zkrátí požadované procedury, budeme na případný úplně nový lék stále pár let čekat.

Lépe na tom nejsou ani další protivirové léky – protižloutenkový ribavirin, protichřipkový favipiravir, který se používá v Japonsku, a řada dalších. Výzkumníci je zkoušejí kombinovat, aby zvýšili jejich účinky, či k nim přidávají „posilující“ látky, například interferony – proteiny povzbuzující imunitní reakce. Dle dostupných odborných zpráv pokusy zatím přinášejí nejednoznačné výsledky. Kromě léků prvotně proti virům výzkumníci zkoušejí nasadit proti novému koronaviru i léčiva zaměřená původně jinam.

Momentálně je velký zájem o chlorochin a jeho méně toxickou odvozeninu hydroxychlorochin. Ty byly původně vyvinuty proti malárii (tu nepřenášejí viry, ale prvoci) a dnes se používají i při revmatoidní artritidě a dalších autoimunitních onemocněních. Hydroxychlorochin je účinnou látkou v léku zvaném Plaquenil, který se nyní při léčení covid-19 testuje i v Česku. Musí se to však dít pod bedlivým lékařským dozorem. Ze světa už přišly zprávy o lidech, kteří se chtěli takto „léčit“ sami a otrávili se.

Úplně v začátcích pak je vývoj zcela nových léků cíleně zaměřených na covid-19. Vždyť virus, který ji způsobuje, je známý teprve od prosince. Vývoj nového léku zpravidla trvá minimálně pět, ale spíše až deset let. I když zdravotnické úřady pravděpodobně co nejvíce zkrátí požadované procedury, budeme na případný úplně nový lék stále pár let čekat.

Preventivní očkování

Možná by látku proti novému koronaviru nemuseli syntetizovat chemici. Udělat to může lidské tělo. Pacienti, kteří se z covid-19 vyléčili, mají v krvi protilátky, jež jejich organismus vytvořil. V současnosti v Číně zkoušejí podávat krevní plazmu vyléčených osob nemocným s nadějí, že zabere. Dle prvních informací zatím pomohla 91 z 245 pacientů. Dalším krokem je získání těchto protilátek a jejich případná umělá výroba. Na tomto výzkumu pracují například farmaceutické společnosti Regeneron Pharmaceuticals z USA či americká Vir Biotechnology s čínskou WuXi Biologics.

Nejdůležitější pro zastavení epidemie je preventivní očkování. To umožní, aby imunitní systém zdravých lidí, kteří jsou mu vystaveni, vytvořil vlastní protilátky, a jimi se ubránil, když nákaza přijde naostro. I v tomto případě vědci zkoumají, zda některá existující vakcína proti jiným virům nebude použitelná i proti novému koronaviru.

Nejdůležitější pro zastavení epidemie je preventivní očkování. To umožní, aby imunitní systém zdravých lidí, kteří jsou mu vystaveni, vytvořil vlastní protilátky, a jimi se ubránil, když nákaza přijde naostro. I v tomto případě vědci zkoumají, zda některá existující vakcína proti jiným virům nebude použitelná i proti novému koronaviru. Současně také zjišťují, jak by šla připravit vakcína cílená.

Tradiční postup je, že se očkovací látky vyrábějí z usmrcených nebo oslabených virů, dnes se však obvykle připravuje z některé méně nebezpečné součásti viru. Modernějším postupem se vakcína vytváří z mediátorové RNA (mRNA) – nukleové kyseliny, která přenáší informace pro vytváření proteinů v buňce. Výzkumníci se snaží uměle vytvořit variantu mRNA, která by do buněk lidského těla vnesla informaci, jak mají vytvářet protilátky proti koronaviru.

Světová zdravotnická organizace nyní eviduje dvě látky, které se už zkoušejí jako vakcíny na lidech, a dalších 48 látek zatím v laboratorním výzkumu. Zatímco rizikové léky je někdy možné podat jako prostředek poslední záchrany těžce nemocným lidem, u vakcíny nic takového neplatí. Ta se podává lidem zdravým, aby se proti případné budoucí nákaze obrnili. V případě pandemie by ji mohly dostávat stamiliony lidí. Musí tedy být dostatečně prověřená. A to obvykle trvá dlouhé roky.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.