Supermarketům se v Česku vyplatí potraviny vyhazovat

Za jídlo, které skončí v popelnici, řetězce nezaplatí ani korunu. Z darovaných potravin musejí odvést 15procentní daň.

foto: © montaž ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto ReutersČeská pozice

V životě existují dvě jistoty: smrt a daně. O pravdivosti slavného výroku Benjamina Franklina se nedávno přesvědčili i organizátoři akce Hostina pro tisíce. Spolek Zachraň jídlo happeningem na Václavském náměstí – v jehož rámci rozdával lidem obědy ze surovin, které by obchody a farmáři vyhodili, přestože jsou ještě použitelné – chtěl poukázat na masivní plýtvání potravinami v České republice.

Háček je v tom, že se dárci do akce dvakrát nehrnuli. „Velká spousta oslovených společností se nám vůbec neozvala. Nikdo rád nepřizná, že plýtvá potravinami a raději je vyhodí, než aby je nějak využil,“ sdělil ČESKÉ POZICI mluvčí spolku Petr Hanzel.

Důvod zbytečného plýtvání? Supermarketům se altruismus u nás prodraží. Za jídlo, které skončí v popelnici, totiž nezaplatí ani korunu, zatímco z darovaných potravin musejí odvést 15procentní daň z přidané hodnoty, a to i v případě, že se zboží blíží datu spotřeby.

„Pokud nějaké zboží věnujete například na charitu, musíte odvést 15procentní daň. Navíc musíte uzavřít darovací smlouvu. Takže je tady nejen finanční, ale i administrativní zátěž. Naopak, kdybychom se rozhodli potraviny znehodnotit, nestálo by nás to nic. Je to výjimečná situace, v okolních zemích se totiž daň v takovém případě platit nemusí. Jinými slovy, vyplatí se nám to vyhodit,“ říká Kateřina Pištorová, manažerka interní komunikace společnosti Makro.

Tato firma na zmíněnou akci darovala neprodejnou zeleninu a do potravinové banky od roku 2009 zboží v hodnotě dvou milionů korun. Jaké množství potravin obchodní řetězec měsíčně znehodnotí, manažerka Pištorová komentovat nechtěla. Přiznala však, že jde o relativně velké množství.

Český unikát

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) ve zprávě Plýtvání potravinami: Dopady na přírodní zdroje upozornila, že zhruba třetina světové produkce potravin – 1,3 miliardy tun – se promrhá, což představuje hospodářskou ztrátu v hodnotě 750 miliard dolarů (zhruba 14,5 bilionu korun) ročně, a to za situace, kdy denně hlady trpí 850 milionů lidí. A protože dle pradávného čínského přísloví ani ten, kdo bydlí u vody, by jí neměl plýtvat, rozhodli jsme se přijít na kloub záhadě okolo DPH na darované jídlo, která z ČR dělá v rámci Evropské unie zase jednou unikát.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství upozornila, že zhruba třetina světové produkce potravin – 1,3 miliardy tun – se promrhá

Obrátili jsme se nejprve na Českou federaci potravinových bank, která na svém webu jako jednu z hlavních priorit uvádí právě boj s hladem a plýtváním potravinami. Šéf federace Fabrice Martin-Plichta nám řekl, že zatímco v západních zemích je dnes naprosto běžné, že jsou darované potraviny od daně osvobozeny, z nových členských zemí EU si něco podobného zatím vynutily pouze Polsko a Maďarsko. „V Česku o takovou výjimku zatím nikdo zájem neprojevil, přestože i Evropská unie apelovala, abychom Polsko a Maďarsko následovali,“ míní Martin-Plicha. A dodává, že na rozdíl od charity je likvidace v Česku velmi levná. V potravinových bankách ročně skončí zboží v hodnotě 15 až 20 milionů korun.

Kdyby řetězce daň platit nemusely, přesáhla by hodnota dle Martin-Plichty rychle sto milionů korun. „Ani tak by to stát zajisté nijak zvlášť nebolelo,“ věří šéf federace. Stejného názoru je i agrární analytik Petr Havel, dle kterého jsou státní příjmy z darovaného zboží natolik minimální, že by je stát ani nepocítil. Jenže jak už říkal Jaromír Nohavica, stát potřebuje daň z přidané hodnoty zřejmě stejně nutně jako pes venčit.

Ochutnávka z dokumentu Taste the Waste, ve kterém se mimo jiné dozvíte, že jídlo, které se během dvanácti měsíců vyhodí v Evropě a Severní Americe, by třikrát nakrmilo všechny hladové lidi světa

Rozdílná interpretace

O tom, že zdanění tohoto typu sociální pomoci je nutné, nepochybuje mluvčí ministerstva financí (MF) Ondřej Šrámek. Připomíná, že ČR se při vstupu do EU zavázala převzít také její legislativu. V případě DPH to pak znamená sladění právní úpravy zejména se směrnicí 2006/112/ES.

Článek 74 směrnice 2006/112/ES řada zemí interpretuje tak, že DPH u darovaných potravin není třeba platitPokud by ČR postupovala odlišně, „vystavuje se nebezpečí zahájení řízení o porušení přístupové smlouvy, které může znamenat i finanční sankce,“ zdůrazňuje Šrámek. Uplatnění daně u bezúplatně přenechaného zboží vyplývá z článku 16 směrnice o DPH, dle kterého se použití zboží k jiným účelům než pro podnikání považuje za dodání zboží za úplatu, a tudíž podléhá snížené sazbě daně.

Ondřej Šrámek však nezmínil článek 74 stejné směrnice. V něm se píše: „Pokud podle článků 16 a 18 osoba povinná k dani použije nebo poskytne zboží, které tvoří součást jejího obchodního majetku, nebo pokud si zboží ponechá osoba povinná k dani nebo její právní nástupce po ukončení výkonu zdanitelné ekonomické činnosti, je základem daně kupní cena zboží nebo podobného zboží, a pokud kupní cena neexistuje, nákladová cena stanovená k okamžiku použití, poskytnutí nebo ponechání si zboží.“

A právě tento článek interpretuje řada zemí tak, že DPH u darovaných potravin není třeba platit, protože hodnota jídla blížícího se datu spotřeby je nízká nebo dokonce nulová – například Dánsko, Estonsko, Francie, Irsko, Itálie, Litva, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Slovinsko či Velká Británie. Když se chce, tak to tedy zřejmě jde. Jenže jak nám řekl ředitel Potravinářské komory Miroslav Koberna: „To je věc, která se tady ještě nikdy neřešila.“

(Ne)návod ministerstva financí

Nežili bychom však v Česku, kdyby ministerstvo financí neposkytlo společně se svou odpovědí také pokus o návod, jak se placení DPH vyhnout. Jenže nefunguje.

„Je třeba uvést, že i při prodeji potravin za výraznou slevu zůstává obchodníkovi nárok na odpočet DPH. Pokud tedy chce někdo uplatnit odpočet DPH, musí podle směrnice EU zboží prodat, nicméně nic mu nebrání poskytnout velmi výraznou slevu,“ napsal ČESKÉ POZICI mluvčí MF Šrámek. Na mysli měl zřejmě možnost prodat zboží potravinové bance například za korunu a následně zaplatit 15haléřovou DPH, což by problém zřejmě vyřešilo. Je tedy třeba se ptát: Proč to řetězce už dávno neřeší navrženým způsobem?

Nežili bychom však v Česku, kdyby ministerstvo financí neposkytlo společně se svou odpovědí také pokus o návod, jak se placení DPH vyhnout. Jenže nefunguje.Návod ministerstva financí jsme konzultovali s daňovým expertem Davidem Šepsem. Dle něho se nelze divit, že společnosti tuto cestu nevolí:„Za současného stavu legislativy je pro společnost nejvýhodnější zboží zlikvidovat. Řídil-li by se koncern doporučením ministerstva financí a zboží prodal třeba za korunu, půjde o ztrátový obchod. A v dnešní době chtějí firmy například u potenciálních investorů vypadat co nejlépe. Navíc by zmíněný způsob prodeje pravděpodobně musel nastávat velmi často. Vzniklo by tím rovněž obrovské nebezpečí, že by se takové transakce vůbec nemusely líbit finančním úřadům.“

Šepsova slova reflektují zkušenost velkých řetězců. A manažerka Nadačního fondu Tesco Martina Šilhánová se ptá: Co by na takové obcházení asi řekly finanční úřady?

„Tato cena po slevě, stane-li se z ní pouze symbolická, může být finančním úřadem zpochybněna jako zastřený dar. Následné vysvětlování pak přináší obrovskou administrativní zátěž. Pokud by ovšem byl upraven zákon tak, aby bylo možné potraviny darovat bez nutnosti odvést DPH, podpořilo by to ochotu obchodníků, výrobců a producentů darovat i potraviny, které nejsou pouze po datu minimální trvanlivosti,“ říká Šilhánová s tím, že problém se v Česku musí řešit systémově – stejně jako v ostatních členských zemích EU –, a nikoli se jej snažit obejít.

Počet příspěvků: 3, poslední 22.9.2013 09:53 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.