Superlaser ELI se zpožďuje, může přijít o 350 milionů korun. Zaplatí je stát?

Na projekt ELI za celkem 6,7 miliardy korun mohou jít peníze z EU jen do roku 2015. Již nyní je pravděpodobné, že se nestihnou vyčerpat.

V Akademii věd ČR už běží laserový systém PALS. Dostane silnějšího kolegu jménem ELI do konce roku 2015? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy V Akademii věd ČR už běží laserový systém PALS. Dostane silnějšího kolegu jménem ELI do konce roku 2015? | foto: © ČESKÁ POZICE, Petr UrbanČeská pozice
V Akademii věd ČR už běží laserový systém PALS. Dostane silnějšího kolegu jménem ELI do konce roku 2015?

Česko buduje unikátní laser Extreme Light Infrastructure (ELI) za 6,7 miliardy korun. Klíčová součást mezinárodního projektu ELI-Beamlines, jehož další dva pilíře mají vyrůst v Maďarsku a Rumunsku, má být umístěna v Dolních Břežanech u Prahy. Již nyní je velmi pravděpodobné, že se nepodaří celou částku vyčerpat v termínu do roku 2015, do kdy mohou jít na ELI peníze z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), tedy z evropských dotací.

„V polovině roku 2012 se částka, jež nemusí být vyplacena, pohybuje zhruba ve výši 350 milionů korun,“ řekl ČESKÉ POZICI náměstek ministra školství Michal Zaorálek (ODS). Tyto peníze by pak musely být doplaceny ze státního nebo z rozpočtu Akademie věd ČR (AV). Ohrožení nejsou nijak zanedbatelná. „Zejména v oblasti náročných a mnohasetmilionových veřejných zakázek je riziko (zpoždění) veliké – a to i riziko případného vzniku nezpůsobilých výdajů, které by Evropská komise nemusela proplatit,“ říká Zaorálek.

Na tento čtvrtek je plánována schůzka mezi náměstkem Zaorálkem odpovědným za evropské fondy a předsedou AV Jiřím Drahošem, který se právě vrací z dovolené. „Vaše informace o výzvě ministerstva školství vůči Akademii věd ČR jsou správné. Tento týden se uskuteční schůzka mezi zástupci MŠMT, AV i ELI,“ potvrdil ČESKÉ POZICI profesor Vlastimil Růžička, vládní zmocněnec pro zbudování ELI, jenž se v mnohém zasadil o „přiklepnutí“ superlaseru Česku.

Klíčové jednání

Tématem schůzky, kterou inicioval dopisem z 30. července náměstek Zaorálek, je projednání stavu příprav a realizace ELI-Beamlines do konce roku 2015, kdy mají být Bruselem přislíbené prostředky vyčerpány. Ve hře je též diskuse o případném „překlenovacím financování“ po roce 2015. O něm ale musí být jednáno na vládní úrovni; součinnost nejen Akademie, ale i vlády a ministerstva je nutností. „Na všech stranách vidím vůli k jednání, aby se ELI podařilo vystavět,“ míní zdroj ČESKÉ POZICE z Akademie věd ČR.

Zásadní zpoždění lze najít ve všech klíčových položkách projektu ELIProjekt superlaseru je českou výzkumnou prioritou, navíc patří na takzvanou mezinárodní cestovní mapu důležitých infrastruktur EU (ESFRI). Oficiálním zahájením projektu byl 1. leden 2009, datem ukončení výstavby je 31. prosinec 2015. Skluz je ovšem zřejmý. Podle interního materiálu, který ČESKÁ POZICE získala z ministerské sekce fondů EU, měla být výstavba laserové budovy původně zahájena letos 1. července, podle aktuálních plánů se tak ale stane až 1. února 2013. Totéž se týká i výstavby administrativního objektu. „Zásadní zpoždění lze identifikovat ve všech klíčových položkách projektu, zejména ve stavbě centra, s tím souvisí i zpožděné pořízení přístrojového vybavení a nábor výzkumných pracovníků,“ píše se v dokumentu, který mapuje připravenost jedinečného ELI.

Letos v půli července týdeník Ekonom trochu jízlivě upozornil, že na místě, kde má vyrůstat chlouba českého výzkumu (významná skoro jako CERN), stojí zatím jen kravín. „O tento projekt se opravdu bojím,“ řekla Ekonomu 1. místopředsedkyně vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace Miroslava Kopicová, podle níž Brusel budování ELI obzvláště sleduje. Je totiž prvním takovým supercentrem, které vzniká v nové členské zemi.

Jsou takové obavy oprávněné? „Co se týče obav paní místopředsedkyně Kopicové, budete se muset zeptat jí samé. Osobně jsem s ní hovořil před asi dvěma týdny a domnívám se, že jsme si mnohé vysvětlili,“ říká profesor Růžička, jenž v době, kdy byla Miroslava Kopicová ministryní školství, býval jejím náměstkem pro vysoké školství a výzkum.

350 milionů je zatím „to nejmenší zlo“

Aktuální situaci ale považuje „za vážnou“ i nynější vedení ministerstva školství, jak říká v rozhovoru pro ČESKOU POZICI náměstek Michal Zaorálek.

ČESKÁ POZICE: Je projekt superlaseru ELI skutečně vážně ohrožen?

ZAORÁLEK: V prvé řadě musím říci, že se jedná o experimentální výzkumný projekt velmi specifické povahy. Vidíme ale množství rizik: Například je velmi obtížné skloubit nároky tak unikátního projektu s legislativními požadavky, které postihují v zásadě typizované situace. Fyzikální ústav Akademie věd ČR (FZÚ) jako příjemce je ve velmi těžké situaci a zejména v oblasti náročných a mnohasetmilionových veřejných zakázek je to riziko (zpoždění) veliké – a to i riziko případného vzniku nezpůsobilých výdajů, které by Evropská komise nemusela proplatit.

ČESKÁ POZICE: Jak se to má s klíčovou technologií, oním velkým laserem?

ZAORÁLEK: To je samostatná kapitola, týká se dodávky petawattfemtosekundového řetězce, což je unikátní a stěžejní technologie, která bude dodávána na míru, čili jde také o vývoj. I čas na vývoj je jen odhadovaný a je to také určité riziko. To jsou hlavní problémy. Odpovědnost je plně na FZÚ. Ministerstvo jako řídící orgán se opravdu snaží vytvářet dobré podmínky, posílili jsme i tým projektových a finančních manažerů, kteří mají dohlížet nad projektem. Situaci vnímáme jako vážnou, a tak jsme vyzvali Akademii věd k jednání v této věci, aby nás její představitelé seznámili s tím, jaká opatření chtějí učinit, protože riziko dopadá i na veřejné rozpočty, nebo na rozpočet Akademie věd, pokud nebudou prostředky vyčerpány do roku 2015.

ČESKÁ POZICE: Jaká jsou rizika měřeno ve finančním rozsahu?

ZAORÁLEK: Nyní, v polovině roku 2012 se částka, která nemusí být vyplacena, pohybuje zhruba ve výši 350 milionů korun. Doufejme, že se ji podaří snížit či udržet a nenaroste při dalších možných obtížích budoucí realizace ELI.

ČESKÁ POZICE: Je to zatím to „nejmenší zlo“, optimistická varianta?

ZAORÁLEK: Ano, je to nejmenší zlo. Pokud by se nestihla zmíněná částka proplatit, pak by musela být proplacena z rozpočtu Akademie věd, tedy z veřejných rozpočtů, což by při mezinárodním významu tohoto projektu, který je zájmem ČR, muselo být takto skutečně řešeno.

ČESKÁ POZICE: Na jaké úrovni vedete jednání s Akademií věd?

ZAORÁLEK: Vyzval jsem dopisem pana předsedu Jiřího Drahoše a souběžně i ředitele FZÚ Jana Řídkého a odpovědnou osobu za projekt profesora Vlastimila Růžičku k jednání, kde by představili konkrétní opatření vedoucí ke zlepšení stavu projektu ELI. Už dříve jsme s Akademií věd neformálně hovořili, že se ELI musí pečlivě sledovat, Akademie si rizika uvědomuje, ale nyní je třeba přistoupit k maximální obezřetnosti.

ČESKÁ POZICE: Hrozí při nedodržení termínů Česku mezinárodní ostuda?

ZAORÁLEK: Ještě jednou opakuji, že jde skutečně o výjimečný experimentální projekt. Takže ani skluz v řádu měsíců nelze považovat za značnou ostudu, ale bylo by velkou škodou, kdybychom laser ELI nestihli postavit včas za prostředky Evropské unie.

Na vině je i novela zákona o veřejných zakázkách

Vládní zmocněnec pro ELI profesor Růžička ovšem upozorňuje, že pochybení nastala na více stranách, dokonce prý i v případě Evropské komise. Na vině za zpoždění je též minulé vedení ministerstva školství (za Josefa Dobeše) a také novela zákona o veřejných zakázkách, jež je pro vědu a výzkum nevhodná, jak již ČESKÁ POZICE informovala v samostatném článku. Například v případě experimentálního laserového řetězce za půl miliardy existuje prakticky nejspíše jen jediný výrobce v americkém Livermore, který umí požadovanou technologii vyvinout a vytvořit, což může kolidovat se zákonem stanovenými podmínkami výběrových řízení.

Profesor Růžička: Schvalování ELI se protáhlo mnohem více, než jsme všichni očekávaliCo dalšího může za zpoždění ELI? „Mezi nejzávažnější příčiny patří nerozhodnost Evropské komise: zaprvé, přípravná fáze projektu ELI nedosáhla plánovaných výsledků, a za druhé, schvalování projektu se protáhlo mnohem více, než jsme všichni očekávali (schválen byl až 20. dubna 2011 – pozn. red.). Dále je to pozdní zahájení Operačního programu VaVpI, ale i váhavost ministra Dobeše – rozhodnutí o přidělení dotace, které slíbil vydat do 24 hodin, mu nakonec trvalo tři a půl měsíce,“ sdělil ČESKÉ POZICI Růžička.

Postavit infrastrukturu „nejvýkonnějšího laseru světa“, jak se v médiích říká, není lehké a není to běh na krátkou trať. Podobné infrastruktury vznikají ve světě i mnohem déle, než je něco kolem čtyř roků v případě ELI. I proto se objevují potíže. Podle panelu odborníků, o kterém v květnu psal server Aktuálně.cz, se „jedná zřejmě o větší sousto, než na jaké jsme byli připravení“, a „projekt nebyl dostatečně vědecky a technologicky připraven“. Hlavním rizikem pro vyčerpání unijních financí ovšem zůstává přibližující se deadline s číslovkou 2015.

„Děláme samozřejmě vše pro to, abychom projekt realizovali do konce roku 2015 tak, aby splnil veškeré indikátory nezbytné k proplacení dotace,“ řekl týdeníku Ekonom profesor Růžička. Jaká konkrétní opatření k tomu povedou, bude zřejmé až ve čtvrtek.