Superlaser ELI: Jak neztratit ani korunu

Čím je způsoben skluz v budování výzkumného centra ELI? Odpovídá zmocněnec ministra školství Vlastimil Růžička.

„Něco jsme zřejmě podcenili, ale jestli také něco nepodcenilo ministerstvo a Česká republika. Nějakou velkou vůli orgánů státní správy pomoci odstraňovat překážky projektu, který vláda vyhlásila za svou prioritu, nevidím,“ míní profesor Vlastimil Růžička. foto: © ELI BeamlinesČeská pozice

„Něco jsme zřejmě podcenili, ale jestli také něco nepodcenilo ministerstvo a Česká republika. Nějakou velkou vůli orgánů státní správy pomoci odstraňovat překážky projektu, který vláda vyhlásila za svou prioritu, nevidím,“ míní profesor Vlastimil Růžička

Kousek za Prahou, v Dolních Břežanech, vzniká výzkumné laserové centrum Extreme Light Infractructure (ELI). Půjde na něj 6,7 miliardy korun z evropských fondů. Ale jak uvedl pro ČESKOU POZICI náměstek ministra školství Michal Zaorálek, nyní „se částka, jež nemusí být do konce roku 2015 vyplacena, pohybuje zhruba ve výši 350 milionů.“ Následně proběhla schůzka, po které nám předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš sdělil, že je AV připravena poskytnout záruky pro případné financování „druhé fáze“ – po roce 2015.

„Objevuje se řada článků, které projekt ELI poškozují, a to především v očích Evropské komise financující projekt z 85 procent. Možná, že je stát bude muset doplatit, možná také ne. Psaní o ztracených 350 milionech je zatím zbytečné plašení veřejnosti,“ říká v rozhovoru pro ČESKOU POZICI Vlastimil Růžička, zmocněnec ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro zbudování ELI v Česku.

Vlastimil Růžička: Psaní o ztracených 350 milionech je zatím zbytečné plašení veřejnostiA má v záloze plán, jak neztratit ani korunu. Je jím nástroj fázování (phasing), k němuž vydala Evropská komise v lednu 2012 metodický pokyn, zatím ještě neschválený, který v případě velkých výzkumných infrastruktur umožňuje rozložení plateb do dvou programových období. Česko by se dle Růžičky mělo pokusit vyjednat fázování ELI.

„Projekt ELI-Beamlines je na seznamu bruselských i národních výzkumných priorit, dokonce i naši partneři v Rumunsku mají projekt rozdělen do dvou fází, Maďaři o tom uvažují, takže by bylo logické fázování využít,“ míní Růžička, jenž upozorňuje, že žádný z analogických projektů – ať laser Orion v Atomic Weapons Establishment v britském Aldermastonu nebo francouzský laser Mégajoule u Bordeaux – nevznikl v tak krátkém čase, jaký je vyžadován u projektu „českého“ ELI, o nějž se stará Fyzikální ústav AV ČR.

Posudek: Stihnout ELI komplet ani nelze

Aby Češi zjistili, zda zběsilým úprkem do konce roku 2015 k jedinečnému výtvoru dojdou, byla kompletní dokumentace, Technical Design Report (TDR), předána expertům. „Rozhodl jsem se, že TDR o takřka 300 stranách dám posoudit mezinárodnímu šestičlennému panelu složenému výhradně z lidí kteří jsou respektovanými laserovými fyziky a řada z nich je manažery špičkových výzkumných center,“ říká Růžička, jenž býval náměstkem pro vysoké školy a výzkum. „Panel zasedl formou několika telekonferencí a závěrečného jednání v Londýně a měl zhodnotit otázku realizovatelnosti ELI v daném rozsahu a čase,“ doplňuje zmocněnec.

Šestice expertů od Japonska po Ameriku

  • Sergej Bulanov – Advanced Photon Research Centre (Japonsko)
  • John Collier – Central Laser Facility, Rutherford Appleton Laboratory, Didcot (Velká Británie)
  • Mike Dunne – National Ignition Facility, Livermore (USA)
  • Christopher Edwards – Science and Technology Facilities Council, Swindon (Velká Británie)
  • Wim Leemans – Lawrence Berkeley National Laboratory, Berkeley (USA)
  • Wolfgang Sandner – Max Born Institute Berlin (Německo)
 
Jejich zpráva byla vypracována 18. března a den poté byl nález předán exministru školství Josefu Dobešovi. „Hlavním závěrem je sdělení, že za součinnosti národních i evropských autorit má být zajištěno financování ELI-Beamlines i po termínu 2015, jinak dojde k ohrožení vědeckých cílů projektu. V jiném případě panel doporučil redukci záměru, což by ale mělo vážné dopady na celoevropský rozměr ELI,“ prozrazuje Růžička.

Dále prý odborníci, jejichž analýzu si ELI samo objednalo, doporučili posílit projektový tým a odstranit byrokratické překážky v českém prostředí, s nimiž se projekt potýká. Pomoci by mohla i dozorčí rada, ve které by zasedali významní zástupci státní správy a stakeholderů, kteří by se podíleli na odstraňování překážek projektu na národní úrovni.

Jako příklad uvádí zmocněnec novelu zákona o veřejných zakázkách, jež vědcům stěžuje nákup unikátních technologií, jak ČESKÁ POZICE informovala, dále pak i dlouhé termíny projednávání podnětů na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Skluz ELI je prý dán i pozdním podáním rozhodnutí, nezkušeností všech zúčastněných s tak složitým záměrem, prodlevou v přípravné fázi mezinárodního konsorcia, ale i procesními překážkami na ministerstvu.

Report připravovaný pro Vládu ČR

 „Společně s ministerstvem školství připravujeme návrh materiálu pro Vládu ČR, který by ji měl seznámit se stavem realizace ELI, riziky i návrhy opatření. A mezi nimi je právě nástroj fázování čili překlenutí do dalšího programového období,“ říká Růžička.

„Věřím, že šance na fázování je reálná. Optimálně dojde k tomu, že částka, jíž z fondů neutratíme do konce roku 2015, se překlopí a bude financována z dalšího období. A copak je 350 milionů v  projektu za sedm miliard něco tak hrozného? Třeba to bude míň, třeba víc. Ale je to velmi kvalifikovaný odhad,“ říká Růžička, bývalý rektor pražské VŠCHT.

Projekt dle něj začal fakticky až 3. srpna 2011 Dobešovým podpisem. Do této chvíle má ELI otevřena výběrová řízení s celkovými závazky přes čtyři miliardy korun, včetně generálního dodavatele stavby za zhruba jednu miliardu. „Myslím, že vzhledem k tomu, že projekt byl oficiálně spuštěn právě před rokem, to není neúspěch. Copak mohl Fyzikální ústav podepisovat v červnu 2011 výběrové řízení na petawattový laser L3 za miliardu?“ klade si profesor Růžička řečnickou otázku.

A na výtky, zda nedošlo k podcenění, zmocněnec pro ELI odpovídá: „Něco jsme zřejmě podcenili, ale jestli také něco nepodcenilo ministerstvo a Česká republika. Zkušenosti s realizací takovéto výzkumné infrastruktury placené z fondů EU nemá nikdo na světě. Cítím reálnou podporu ministra Petra Fialy, který se od toho minulého liší, ale nějakou velkou vůli orgánů státní správy pomoci odstraňovat překážky projektu, který vláda vyhlásila za svou prioritu, nevidím. Kudy chodím, tudy na závěr své přednášky o ELI-Beamlines říkám: Musíme si pomáhat.“