Ceska Pozice

Šumavští „superhrdinové“ ožívají v komiksu

Pohnuté příběhy z česko-bavorské hranice z období po únoru 1948 budí zájem i po desítkách let. Staly se také tématem prvního česko-německého komiksového sympozia.

Pohled do expozice Superhrdinové z východního bloku. foto: Jiří Strašek

Pohled do expozice Superhrdinové z východního bloku.

Někdy třeskl tmou výstřel, zazněl štěkot psů. Jindy nebezpečí ohlásil zvuk motoru nebo světla blížícího se vozu. Přes česko-bavorskou hranici utíkaly po komunistickém puči v únoru 1948 tisíce lidí. Šumavský hřeben uprchlíci překonávali za často dramatických okolností. Některým pomohli převaděči, mnozí se stali obětí provokatérů. Pokusy o únik byly sázkou do loterie. Kdo neuspěl, skončil na dlouhá léta za mřížemi.

Pohnuté příběhy z hranice budí zájem i po desítkách let. Staly se také tématem prvního česko-německého komiksového sympozia, které proběhlo koncem srpna na hradě Klenová u Klatov. Výsledky práce kreslířů si zde návštěvníci budou moci prohlédnout do konce října.

Obnovená tradice

V srpnovém sobotním odpoledni stojí na mírně se svažujícím nádvoří pár jednoduchých stolů. U jednoho posedávají děti, které v rámci probíhajícího workshopu tvoří svůj možná úplně první komiks. „Zdá se, že hlodavci jsou v kurzu,“ usmívá se Petra Mazáčová z Galerie Klatovy / Klenová.

V rámci sympozia proběhl i workshop pro děti.

Jen o kousek dál si povídají a skicují tvůrci, kteří sem na hrad přijeli za mnohem vážnějším tématem nedávné historie. Během necelých dvou týdnů zde každý z nich vytvoří originální komiks k tématu útěků a ilegálních přechodů česko-německých hranic a velkoformátový obraz pro skupinovou výstavu v prostorách místní sýpky.

Pozváním tvůrců z obou stran dříve ostře střežené hranice chce Mazáčová se svým kolegou Michalem Lazorčíkem navázat na úspěšné pořádání grafických či sochařských sympozií na Klenové. Akce pod názvem Superhrdinové z východního bloku by podle nich mohla založit novou tradici setkávání „komiksářů“, kteří prý zatím nemají v Česku moc velké zázemí. Zhruba dvoutýdenní akce umožňuje tvůrcům společně se ponořit se do jednoho tématu a ukázat rozdílné způsoby, jak jej pojmout. Zároveň nabízí cenný prostor po seznámení, výměnu profesních zkušeností i prezentaci jejich práce navenek.

Jednotlivé účastníky letošního sympozia, které mohlo vzniknout díky podpoře Česko-německého fondu budoucnosti, organizátoři sami vyhledávali a oslovovali. S výběrem těch českých jim pomáhal komiksový teoretik Pavel Kořínek, s volbou německých pak například Goethe Institut. Čeští kreslíři se mezi sebou prý dobře znají a německých účastnic se rádi ujali: „Myslím, že jsme vybrali partu, která se mezi sebou dobře shodla,“ pochvaluje si Petra Mazáčová. Přítomní kreslíři podle ní čile komunikují i přesto, že jsou mezi nimi relativně velké věkové rozdíly.

Demoukázka

„Zatím jsme jeli docela hekticky. Na tvorbu komiksu jsme měli šest dní, což není na pětistránkový komiks úplně hodně,“ říká nejmladší tvůrkyně na Klenové, Štěpánka Jislová. „Většinu času jsme zatím byli zalezlí a kreslili jsme,“ shrnuje v půlce sympozia držitelka několika studentských ocenění.

Skicák nejmladší tvůrkyně na sympoziu Štěpánky Jislové.

Akce, kterou díky „ideální“ kombinaci komiksů a historie od počátku vnímala jako zajímavý projekt, splnila její očekávání. Dosud se ve své tvorbě věnovala spíše pověstem a nadpřirozeným legendám, na Klenové se rozhodla zaměřit na téma žen, které přecházely hranice.

„Vybrala jsem si jeden z příběhů a zpracovala jej do formátu na pomezí videohry a komiksu. Jako demoukázku videohry, která by se mohla týkat převádění přes hranice,“ vypráví Jislová.

Fiktivní příběh emigrace

Větší zkušenosti s uměleckým ztvárněním příběhů z nedávné historie má její kolega Václav Šlajch, který v rámci úspěšného projektu Ještě jsme ve válce organizace Post Bellum převyprávěl příběh politického vězně Luboše Jednorožce.

Hlavní postavou komiksu Václava Šlajcha je vlk.

Na Klenové se rozhodl téma pojmout trochu abstraktněji: „Vybral jsem si fiktivní příběh, který spojuje všechny elementy emigrace a touhy po svobodě. Je to příběh beze slov. Hlavní postavou, která personifikuje tvorbu po svobodě, je vlk, který uteče z pasti a touží se dostat na Šumavu,“ říká kreslíř, kterého prý inspirovala i aktuální zpráva o tom, že se vlci do místních lesů zase vracejí.

„Snažím se, aby komiks dokázal oslovit i současného čtenáře,“ vysvětluje Šlajch. Téma útěků a emigrace z dob studené války podle něj zdaleka není passé – v posledních týdnech a měsících nabývá v souvislosti s aktuálními událostmi nového významu.

Osobní zážitek

Velkým překvapením bylo pozvání na Klenovou pro německou kreslířku Julii Penndorfovou z Lipska. „Nevěděla jsem, odkud by mě tady někdo měl znát,“ podotýká skromně autorka, která se zabývá především dětskou knižní ilustrací. Váhala prý i nad tím, zda je pro tak vážné téma „ta pravá“. Nakonec prý ale zabralo ujištění organizátorů, že s ním může naložit velmi volně. Autorka si prý nenašla žádný konkrétní historický příběh, jen s pomocí obrazů ryb a ptáků obecně zpracovala téma hranic, kterým se před sympoziem nikdy blíže nezabývala.

Julie Penndorfová z Lipska se zabývá především dětskou knižní ilustrací.

O tom, že ji ale bezpochyby zaujalo, svědčí skica na jejím stole. Na první pohled jsou na ní hlavně klobouky. Proč právě ty? „ To je příběh, který vznikl až tady,“ usmívá se Julia Penndorfovová. K jeho vzniku ji inspiroval zážitek místního jedenadevadesátiletého rodáka Františka Wiendla, který se s účastníky sympozia osobně sešel. Wiendl patří ke klatovským legendám. Zapojil se do protinacistického i protikomunistického odboje, za převaděčství si „odseděl“ šest let v jáchymovských uranových dolech a čtyři roky ve věznici na Pankráci, odkud jej vysvobodila až amnestie z roku 1960.

S nadsázkou a bez hořkosti

Jeho životní osudy upoutaly i další z přítomných, kreslířku a ilustrátorku Barbaru Šalamounovou. Zajímavé jí přišly nejen Wiendlovy příběhy, ale hlavně jeho přístup k nim. Dramatické scény prý dokázal vystihnout s obdivuhodnou nadsázkou, bez hořkosti a zatrpklosti. Se svými kolegy ze sympozia se proto rozhodla, že pro pamětníka jako překvapení vytvoří zvláštní, kolektivní dílo.

Barbara Šalamounová (vlevo) se věnuje i animovanému filmu a výrobě loutek (vpravo Štěpánka Jislová).

Barbara Šalamounová, která vede ateliér Komiks a ilustrace pro děti na Fakultě designu a umění Západočeské univerzity v Plzni a věnuje se i animovanému filmu a výrobě loutek, si pro svůj osobní příspěvek vybrala příběh české průmyslnické rodiny, jejíž členové se po válce rozhodli uprchnout na Západ. Dobrý kreslíř komiksů podle ní musí umět dobře sladit estetickou a obsahovou stránku díla, ideálně být nejen originálním výtvarníkem, ale i dobrým pozorovatelem a zábavným vypravěčem.

„Pak je také důležitá trpělivost, protože je to pomalá, detailní práce,“ říká Šalamounová. „Člověk k sobě musí být poctivý a umět si říct – ten obrázek ještě není dobrý, jdu ho nakreslit potřetí,“ vysvětluje. Autor komiksu si podle ní musí pečlivě zpracovat podklady, správně je poskládat dohromady a rozhodnout se, co vynechat. Protože v „bublinách“ není místa nazbyt. „Je to opravdu mravenčí práce. Spousta informací je v hlavě, nejdou na papír, ale čtenář musí poznat, o co jde. Jinak je chyba ve vás,“ myslí si Šalamounová.

Inspirativní prostředí

Dnešním tvůrcům už částečně pomáhají počítače, mohou si v nich navrhnout například vlastní font písma, který sedí k jejich osobitému stylu, nebo kolorovat naskenované kresby. Podle Šalamounové si ale musejí tvůrci dávat pozor, aby počítač nezabíjel jejich originalitu. Většina z nich prý proto nadále maluje minimálně obrysy ručně a moderní technika jim zas až tak moc práci neulehčí.

Plakát k výstavě Superhrdinové z východního bloku.

Pracovní tipy a zkušenosti si účastníci sympozia v prvních dnech vyměňovali spíše u společných obědů a večeří, jinak tvořili převážně samostatně. Shodnou se ale na tom, že jsou s akcí spokojení, a přiznávají, že je inspirovalo i místní prostředí. „Mám krásný výhled z okna na kopečky, je to paráda,“ říká o svém pracovním stole ve vile Paula, kde jsou umělci ubytovaní, Václav Šlajch. „Samozřejmě jsem ten výhled do komiksu zapracoval,“ dodává kreslíř, který v „běžném“ životě pracuje například pro Městskou knihovnu v Praze nebo časopis Maxim. Podiv nad krásou místní krajiny, letos neobvykle vyprahlé, vyjadřují i jeho ostatní kolegové.

Návštěvníci hradu a galerie Klenová budu moci obdivovat díla kreslířů až do konce října. Poté se skupinová expozice přesune do centra Bavaria-Bohemia v německém Schönsee, které ji bude hostit do konce roku. K výstavě, doplněné o několik doprovodných akcí, má vzniknout i samostatný katalog. Kurátor Michal Lazorčík doufá, že si umělci díky sympoziu vytvoří zvláštní vztah k Šumavě a díla osloví návštěvníky z obou stran hranice.

Superhrdinové z východního bloku

Pohled do expozice Superhrdinové z východního bloku.
Pohled do expozice Superhrdinové z východního bloku.
Pohled do expozice Superhrdinové z východního bloku.

  • Galerie Klatovy / Klenová
  • Sýpka Klenová
  • Klenová 1, Janovice nad Úhlavou
  • Výstava potrvá do 31. října.
zpět na článek


© 2022 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.