Studium v zahraničí otvírá trh práce i mimo Českou republiku

„Studujete-li v zahraničí, můžete si vybrat práci kdekoliv a odnesete si cennou dovednost zejména pro zaměstnavatele,“ říká v rozhovoru Lukáš Heřmánek z projektu Education.cz.

Lukáš Heřmánek, projekt Education.cz. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lukáš Heřmánek, projekt Education.cz. | foto: Ekonomický magazín
Lukáš Heřmánek, projekt Education.cz.

V 17 letech odletěl na střední školu do Anglie. Po návratu vystudoval podnikové finance na Vysoké škole ekonomické v Praze a navíc mezinárodní obchod v rakouském Innsbrucku. Už v 18 letech Lukáš Heřmánek založil vzdělávací agenturu British Studies, kterou později spojil s projektem Tomáše Jízdného Education.cz, kde nadále pomáhá studentům vyhledávat vhodné studijní příležitosti v zahraničí. V rozhovoru výhody a nevýhody vysokoškolského studia v zahraničí.

LIDOVÉ NOVINY: Co vás vedlo k tomu, že jste vedle pražské Vysoké školy ekonomické (VŠE) začal studovat i mezinárodní obchod na vysoké škole v Innsbrucku?

HEŘMÁNEK: Motivací bylo více, chtěl jsem si zdokonalit němčinu, změnit současné prostředí české školy a získat další zkušenosti ze zahraničí. Na vysoké škole ekonomické jsme měli možnost v rámci programu double degree vycestovat na rok na partnerskou univerzitu do zahraničí, a vystudovat tak za dva roky dvě školy. Jeden semestr jsem pak musel studovat až 15 předmětů, ale práce navíc se vyplatila. Mám dva diplomy jak z České republiky, tak Rakouska.

LIDOVÉ NOVINY: Studoval jste v němčině, nebo v angličtině?

Už z historického hlediska je český systém podobný více rakouskému – na vysoké jsme měli jak ústní, tak písemné státnice, a to v Anglii nemáte vůbec. Píšete jen testy a zkoušky během studia, a když splníte, máte diplom. Za rok jsem v Rakousku odstudoval 27 předmětů a bylo to hodně náročné, až zahlcující.

HEŘMÁNEK: Studoval jsem v angličtině, ale měli jsme možnost mít kurz němčiny, kterou jsem využil. V Rakousku skoro každý umí anglicky, takže němčinu téměř nejste nuceni používat. To paradoxně člověku trochu brání se v tomto jazyce zdokonalit.

LIDOVÉ NOVINY: Už předtím jste měl zkušenosti se studiem na střední škole v Anglii. Mohl byste srovnat vzdělávací systémy v Anglii, Rakousku a Česku?

HEŘMÁNEK: Každý systém má výhody a nevýhody. Mně vyhovoval nejvíce ten anglický. V Anglii jsem studoval ještě na střední škole program A-levels, který anglické středoškoláky připravuje na studium na univerzitě. Studujete jen čtyři předměty, které si vyberete, po dobu dvou let. U mě kombinace matematika, ekonomie, byznys a němčina jasně vedla na ekonomickou školu. Už z historického hlediska je český systém podobný více rakouskému – na vysoké jsme měli jak ústní, tak písemné státnice, a to v Anglii nemáte vůbec.

Píšete jen testy a zkoušky během studia, a když splníte, máte diplom. Za rok jsem v Rakousku odstudoval 27 předmětů a bylo to hodně náročné, až zahlcující. Docházka se kontrolovala dvakrát denně. Musel být ve všem pořádek. Anglie se od těchto zastaralých systémů odchyluje. Pracujete spíše s menším okruhem předmětů/specializací, kterým se pak věnujete a zdokonalujete se, píší se eseje a používá se více kritické myšlení a vlastní názor studenta. Rakousko bych postavil někde doprostřed mezi Anglii a Česko.

Rakousko bych postavil někde doprostřed mezi Anglii a Česko. Kvalitní učitelé z celého světa s jasnou historií a praktickými zkušenostmi z pracovního prostředí u nás trochu chybějí. Na českých školách přetrvávají starší akademici s téměř nulovou provázaností s praxí, což se promítá do hodin. Ale za poslední roky se toho hodně změnilo, jak v Anglii a ČR, tak i v Rakousku.

Kvalitní učitelé z celého světa s jasnou historií a praktickými zkušenostmi z pracovního prostředí u nás trochu chybějí. Na českých školách přetrvávají starší akademici s téměř nulovou provázaností s praxí, což se promítá do hodin. Ale za poslední roky se toho hodně změnilo, jak v Anglii a ČR, tak i v Rakousku. Nicméně z osobního pohledu si pamatuji, že rozdíl mezi zahraničím a Českem je v přístupu učitelů, kteří se nesnaží postavit nad studenta, ale brát ho už jako kolegu. Člověk si pak najde k tomu učiteli větší důvěru, nebojí se zeptat a má ho jako mentora.

Na ekonomii jsme na střední měli třeba dva učitele, první s námi probíral teorii, druhý nás zase učil, jak ji používat, a na reálných případech nám ukazoval, jak některé ekonomické ukazatele fungují. Zkoušky pak probíhaly stejně, člověk musel tématům opravdu rozumět a umět je použít, nikoli se jen něco naučit zpaměti. Zejména k učiteli vzhlížíte víc, pokud něco ve svém oboru dokázal. Proto za mě pořád vede zkušenost z anglické střední – menší počet předmětů a detailnější zaměření.

LIDOVÉ NOVINY: Je i vysokoškolské studium v Rakousku více než to české orientované na pozdější využití akademických znalostí v praxi?

HEŘMÁNEK: Určitě se více snažili propojit učivo s praxí. Studoval jsem na univerzitě MCI v Innsbrucku, která je zaměřena na praktické vzdělání podnikatelů. Podpora studenta, který mohl u studia například pracovat, byla velká. Měl jsem vedlejší specializaci v oblasti supply chain managementu, tedy řízení dodavatelského řetězce, kde bylo mnoho příležitostí navštívit rakouské či německé firmy a pozorovat naučené principy přímo v praxi.

LIDOVÉ NOVINY: Jak je to s financováním vysokoškolského studia za hranicemi? Někoho finanční náročnost může odradit. Jaké mají studenti v tomto ohledu možnosti?

Rozdíl mezi zahraničím a Českem je v přístupu učitelů, kteří se nesnaží postavit nad studenta, ale brát ho už jako kolegu. Člověk si pak najde k tomu učiteli větší důvěru, nebojí se zeptat a má ho jako mentora. Zejména k učiteli vzhlížíte víc, pokud něco ve svém oboru dokázal. Proto za mě pořád vede zkušenost z anglické střední – menší počet předmětů a detailnější zaměření.

HEŘMÁNEK: Když vyjíždíte přes Erasmus, získáte od Evropské unie příspěvek na ubytování a škole většinou nic platit nemusíte. Jde o nejčastější formu výjezdů u nás. Z tohoto programu však studenti nemají žádný diplom či vysvědčení a jejich motivace je většinou minimální – spíše si chtějí užít studentský život a pak se rychle vrátit zpět na domácí školu. Myslím, že je dobré vyjet na delší dobu, než jsou tři čtyři měsíce a odnést si ze školy nějaký výstup. V Anglii fungují půjčky, teď konkrétně na září 2020, které splácíte, až když máte příjem ze zaměstnání.

Některé školy dávají i možnost pozdního přihlášení a získání půjčky za výhodných podmínek ještě předtím, než je ovlivní brexit. Studenti také mohou získat stipendia jak od škol samotných, tak nadačních fondů, kterých je v České republice několik. Stipendia jsou v některých případech vázaná na výsledky v dosavadním studiu, ale studenti jsou schopni dosáhnout třeba i na sociální nebo sportovní stipendia. Nadační fondy se pak zaměřují buď na konkrétní země, nebo obory, které se chystá student studovat.

Další možností jsou studentské půjčky, na západ od nás celkem běžné. Můžete si půjčit na školné, ale třeba i nižší částky na pokrytí životních nákladů. Studium v zahraničí může být finančně náročnější, ale je hodně možností, jak situaci řešit. Studenti si například mohou najít práci i v kampusu, aby si přivydělali.

LIDOVÉ NOVINY: Jaká mají v Rakousku vysokoškolští absolventi očekávání od svých budoucích zaměstnavatelů, co je pro ně důležité?

Studium v zahraničí může být finančně náročnější, ale je hodně možností, jak situaci řešit. Studenti si například mohou najít práci i v kampusu, aby si přivydělali.

HEŘMÁNEK: V Rakousku jsem se o práci nehlásil, ale od spolužáků vím, že většinou byl trend zůstat v rakouských nebo německých firmách, se kterými například už měli zkušenosti v práci při studiu a psali ve spolupráci s nimi i diplomovou práci. Ti, kdo nebyli z Německa nebo Rakouska, přemýšleli o práci v různých částech světa.

Výběr prvního zaměstnání je podobný asi jako u nás. Konkrétně v Innsbrucku lidé žijí ještě ve větší pohodě než například v Praze, takzvaný work-life balance je tam hodně důležitý. Mít čas na rodinu, přátele, volný čas a zároveň pracovat na projektu nebo v práci, která vás opravdu baví.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké jsou hlavní přínosy studia za hranicemi? V čem může tato zkušenost pomoci absolventům při hledání prvního zaměstnání?

HEŘMÁNEK: Dnes není trendem jen se naučit jazyk, i když i ten si člověk zdokonalí, a tato devíza mu zůstane na celý život. Hlavní výhodou je rozšíření obzorů, poznáte spoustu zajímavých lidí a kultur, i to, jak žijí lidé mimo českou sociální bublinu. Když studujete školu v zahraničí, už nepřemýšlíte tak, že trh práce je pro vás omezený na města v Česku a okolí. Můžete si vybírat práci kdekoliv a do dalšího života si odnesete cennou dovednost zejména pro zaměstnavatele: umíte se přizpůsobit prostředí v cizí zemi a komunikovat v týmu s lidmi různých kultur.

V Innsbrucku lidé žijí ještě ve větší pohodě než například v Praze, takzvaný work-life balance je tam hodně důležitý. Mít čas na rodinu, přátele, volný čas a zároveň pracovat na projektu nebo v práci, která vás opravdu baví.

Jak se říká, co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. Na základě své kladné zkušenosti jsem proto začal už při studiu na střední škole v Anglii pomáhat studentům z Česka se studiem v zahraničí. Vždy mám obrovskou radost, když dostávám děkovné e-maily od rodičů i studentů, že díky zahraniční zkušenosti se jim změnil život. Ať už se dostali na zahraniční univerzitu, kterou si vysnili, nebo se jim otevřely širší obzory. Člověka to změní k lepšímu.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.