Studie: Migrující vědci jsou výkonnější než ti usedlí

Vědci, kteří změní působiště, publikují své výsledky v prestižnějších časopisech – v průměru s impaktem vyšším o 1,07 bodu.

Kam se vydat na zkušenou? Studie ukazuje, že migrující vědci si vedou lépe. (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kam se vydat na zkušenou? Studie ukazuje, že migrující vědci si vedou lépe. (ilustrační foto) | foto: © CERN, www.cern.chČeská pozice
Kam se vydat na zkušenou? Studie ukazuje, že migrující vědci si vedou lépe. (ilustrační foto)

Nejde o velké překvapení. Ale týká se to vědců, takže se závěry neobejdou bez mnoha dat a zdůvodnění. „Migrující vědci předčí ve výkonu domácí vědce,“ dokládají italští výzkumníci ve studii, jež vyjde začátkem roku 2014 v časopise Economic Letters. Zatím je k dispozici v on-line verzi databáze ScienceDirect.

Badatelé Chiara Franzoniová, Giuseppe Scellato a Paula Stephanová získali údaje a odpovědi 14 299 vědců ze čtyř oborů: z biologie, chemie, materiálového výzkumu a věd o Zemi. Z celkového vzorku se zaměřili na 3160 „migrantů“, kteří se za vědeckým bádáním vydali do jiné země, než ve které vyrůstali do osmnácti let věku. „Našli jsme jasné důkazy, že migrace zvyšuje vědeckou výkonnost,“ píší akademici z Milána a Turína, kteří analyzovali publikované články z roku 2009 a porovnali soubory obou typů učenců i jejich profesionálních kariér.

Vědci, kteří změní působiště, publikují své výsledky v prestižnějších časopisech – v průměru s impaktem vyšším o 1,07 bodu, připomíná časopis Nature, jenž na jedinečnou studii týkající se tolik diskutované „vědecké mobility“ upozornil.

Ruští matematici, čínští chemici...

Skutečnost, že si mnozí vědci vedou v nových podmínkách lépe než doma, už v minulosti potvrdili jiní experti. Například George Borjas a Kirk Doran loni uvedli, nakolik ruští matematici, kteří odešli po pádu Sovětského svazu do USA, převyšovali své americké kolegy.

Patrick Gaulé a Mario Piacentini zase letos v časopise The Review of Economics and Statistics napsali, že čínští doktorandi chemie mají v USA lepší výsledky a rychleji se zlepšují než domácí adepti titulu Ph.D. Podle autorů aktuálního článku šlo jen o kusé údaje, kdežto studie založená na analýze 14 299 aktivních vědců je prý první svého druhu.

Migrující vědci se často snaží pod tlakem nového okolí dokázat, že jsou tamním kolegům přinejmenším rovnocenníDůvodů pro vyšší výkonnost „migrantů“ může být řada: ze země odcházejí spíše ti cílevědomější a nebojácnější, kteří pod tlakem neznámého okolí více pracují a snaží se dokázat, že jsou tamním kolegům přinejmenším rovnocenní. Mohou také najít pro svou práci vhodnější podmínky, těží ze spolupráce specializovanějších týmů a podobně.

Studie je jednoznačná: „migrovat“ se vědě vyplácí. Naznačuje i dva dopady, k nimž by měli vědci a politici přihlížet:

  1. potvrzuje platnost kroků, jež podporují výměnu mozků (nikoliv jejich odliv) a mezi něž patří jednodušší imigrační procedury v případě špičkových expertů;
  2. vědci, kteří získají cenné zkušenosti a kontakty v cizině, mohou následně podpořit i mezinárodní spolupráci s těmi, co zůstali „doma“.

Profesor Pavel Hobza odpovídal v rozhovoru pro ČESKOU POZICI na otázku, zda se neobává, že výjimeční vědci, kteří půjdou do světa, venku i zůstanou. „Podívejte se, když tam zůstanou, je to dobře. Věda je jen jedna. Věda je celosvětová. Já ale vidím, že opravdu málo lidí venku zůstane a jsou tam spokojení a šťastní,“ uvedl chemik a druhý nejcitovanější český vědec současnosti. Dost jich získá ostruhy, ale vracejí se – zkušenější.