Střet Bradáčové s Martincem: Jak protikorupční policie prověřovala Amun.Re?

Dle dvou důvěryhodných zdrojů ČESKÉ POZICE požaduje vrchní státní zástupkyně prověření postupu v kauze tajemné solární firmy.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto ČTKČeská pozice

Pražská vrchní žalobkyně Lenka Bradáčová počátkem dubna požádala policejního prezidenta Martina Červíčka, aby prošetřil fungování Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK). Policejní prezident už minulý týden uvedl, že podnět považuje za velmi vážný a nechal ho prověřit vnitřní kontrolou. Čeho se ale týká?

Dle informací ČESKÉ POZICE se fakticky hraje o křeslo šéfa protikorupční policie Tomáše Martince, jenž nastoupil do funkce v době, kdy policii vedl Červíčkův předchůdce Petr Lessy a ministerstvo vnitra kontrolovali Věci veřejné s ministrem Radkem Johnem.

O obsahu podání oficiální cestou nelze zjistit nic bližšího. „Mohu vám potvrdit pouze to, že z důvodů mých opakujících se výhrad, které jsem s vedením ÚOKFK projednávala, které nyní vygradovaly, jsem požádala o analýzu stavu pana policejního prezidenta. Posledním impulsem byl pro mě nepravdivý přenos informací,“ napsala nám vrchní žalobkyně Bradáčová. Z jiných zdrojů jsme však zjistili, že podání se mimo jiné týká solárního byznysu, konkrétně společnosti Amun.Re.

Zamlžení podstaty

První signály nasvědčovaly poněkud jiné podstatě konfliktu. Na podnět Bradáčové upozornila jako první TV Barrandov. Minulý čtvrtek hlavní zpravodajská relace televize, v níž má bývalý předseda „veverek“ John vlastní pořad Bez cenzury, začala reportáží o obrovském skandálu. „Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová ostře osočila šéfa protikorupční policie Tomáše Martince. Po vysílání pořadu Pressklub na Frekvenci 1 prohlásila, že na ní Martinec prý vyrábí kauzu. Nevšimla si ale, že mikrofony jsou stále zapnuty,“ uvedla moderátorka zpráv Jana Adamcová.

Údajné kompro se má týkat vynesení informací o vyšetřování manžela Lenky Bradáčové Tomáše Hájka — vysokého manažera společnosti Siemens, který byl vyslýchán v případu, který souvisí s pochybnými IT zakázkami na ministerstvu práce a sociálních věcí. Právě na možnou podjatost v případu se Bradáčové ptal moderátor Frekvence 1 Luboš Xaver Veselý. Na to Bradáčová zareagovala, že s manželem tři roky nežije a o vztahu k bývalému choti dala vědět nadřízeným na Nejvyšším státním zastupitelství. Jak vypadal rozhovor v části, která již nebyla určena do vysílání?

BRADÁČOVÁ: Já jenom ještě k tomu, jak jste se ptal na tu podjatost. Je to vyrobený na mě. Děkuju, že jste se toho chytil.
VESELÝ: Je to na vás vyrobený?
BRADÁČOVÁ: Hm, hm. Z ÚOKFK.
VESELÝ: Ježíš marjá, tak to ...
BRADÁČOVÁ: No, ale tak dobře, no, já jsem čekala, kdy to Martinec prodá, tak vám to prodal, děkuju.
VESELÝ: Ne Martinec, já to vím z Parlamentních listů.
BRADÁČOVÁ: No, ale tam to prodali, no. Já jsem čekala jenom, kdy to bude.

„K žádnému vykonstruování kauzy ani prodeji informací z mé strany nedošlo. (…) Jsem si jistý, že k takovým tvrzením doktorka Bradáčová nemá, a ani nemůže mít jakýkoliv důkaz,“ prohlásil v reakci ředitel ÚOKFK Martinec. 

Na první pohled by se tedy z pořízeného záznamu, jejíž inkriminovanou pasáž známe pouze z ukázky na TV Barrandov a Frekvence 1, mohlo zdát, že si Bradáčová stěžuje na únik informací ze spisů kvůli tomu, že se to týká jejího životního partnera. Jenže při zjišťování podrobností ČESKÁ POZICE zjistila, že únik informací je ve stížnosti jen dílčím problémem.

Stížnost kvůli prověřování Amun.Re

U dvou důvěryhodných zdrojů se ČESKÉ POZICI podařilo ověřit, že Červíčkova kontrola se na podnět Bradáčové zabývá i analýzou postupu v několika velice citlivých případech. Jedním z nich je rozkrývání vlastnických vazeb v solárním byznysu. Vrchní státní zástupkyně údajně kritizuje, že protikorupční policie místo tvrdšího postupu zvolila laxnější formu. Případ se týkal společnosti Amun.Re, které polostátní ČEZ zaplatil pět miliard korun za solární projekty, jenže okolo jejích konečných vlastníků panují pochybnosti.

Transakcí se už předloni zabýval Finanční analytický útvar ministerstva financí, který má k dispozici špičkový software, jenž dokáže zmapovat finanční operace do detailu. Své závěry poskytl ÚOKFK. Počátkem března však ministr financí Miroslav Kalousek prohlásil: „V případě Amun.Re jsem byl hluboce šokován z toho, že úroveň informací, na takové míře podrobnosti, které dostaly orgány činné v trestním řízení od finančně analytického úřadu, byly odloženy.“

Dle zvoleného postupu může prověřování trvat i několik let a důkazy nemohou být použity u soudu

Důvěryhodný zdroj ČESKÉ POZICE potvrdil, že Martincovi detektivové použili paragraf 158/1 trestního řádu, který ošetřuje fázi vyšetřování před zahájením trestního stíhání. Dle něj policisté musejí „na základě vlastních poznatků, trestních oznámení i podnětů jiných osob a orgánů, na jejichž podkladě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, učinit všechna potřebná šetření a opatření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a směřující ke zjištění jeho pachatele“.

Jenže na základě informací od Finančního analytického útvaru prý Martincovi podřízení měli spíše využít paragraf 158/3 trestního řádu, jímž se zahajují úkony trestního řízení k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. K tomu musejí policisté neprodleně sepsat záznam a opis záznamu do 48 hodin zaslat státnímu zástupci. To se však v kauze Amun.Re nestalo.

A teď srozumitelněji. Dle prvního postupu si útvar podnět šetří sám a nikdo mu nehledí pod pokličku. Prověřování tak může trvat i několik let a důkazy nemohou být použity u soudu. Dle druhého způsobu bezprostředně po zahájení úkonů trestního řízení vstupuje do hry státní zástupce, zakládá se spis a mohou se zajišťovat důkazy včetně výslechu svědků, které obstojí u soudu. Nad prací detektivů tedy panuje dozor žalobců.

Bradáčová v rozhovoru pro Lidovky.cz naznačila, že její podání je košatější. V reakci na dotaz, zda se její podnět netýká konstruování kauzy ze strany policie, odpověděla: „Týká. Ale zdůrazňuji – mimo jiné.“ Odmítla však upřesnit, jaké další věci by měl policejní prezident prošetřit.

Na problematický postup protikorupční policie při vyšetřování závažných hospodářských deliktů a korupce ČESKÁ POZICE narazila loni v létě, když jsme se zabývali kauzou švýcarských kont Romana Janouška, kterou protikorupční útvar šetřil. V době, kdy toto vyšetřování probíhalo, Martinec pracoval v tomto útvaru jako náměstek ředitele spolu s Milanem Cícerem, dnešním ředitelem Finančního analytického útvaru. K vyšetření původu peněz ani k obvinění konkrétních osob nikdy nedošlo.

Stížnost Bradáčové nyní zavdává příčinu k důslednému prověření práce stěžejního policejního útvaru i několik let nazpátek. Dle informací ČESKÉ POZICE by měla vnitřní kontrola policejního prezidenta přednést závěry svého šetření do dvou týdnů.