Stíhají ruské úřady manažera České exportní banky?

V hledáčku je dle informací ČESKÉ POZICE šéf pobočky ČEB v Moskvě Jaroslav Poříz, a to kvůli projektu v Baškortostánu .

Martin Shabu 1.11.2013

foto: © montaž ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Státem kontrolovaná Česká exportní banka (ČEB) dle informací ČESKÉ POZICE zřejmě čelí pokusu o diskreditaci. Na ředitele pobočky ČEB v Rusku Jaroslava Poříze bylo údajně podáno trestní oznámení kvůli obchodnímu sporu, který se týká investic do komplexu vápenek a cementáren v ruském Baškortostánu.

Ačkoli zatím nejsou známé přesné detaily případu, dle našeho důvěryhodného zdroje z diplomacie proběhlo v pondělí na českém ministerstvu zahraničí jednání, na němž bankéř Poříz žádal o diplomatickou imunitu, aby nemohl být v Rusku zatčen.

Mluvčí ČEB Věra Dušková ČESKÉ POZICI řekla: „Ověřujeme, zda bylo podáno trestní oznámení. Informaci od orgánů činných v trestním řízení Ruské federace jsme nedostali. Budeme dále zjišťovat.“ Pokusili jsme se kontaktovat Poříze, avšak bankéř na naše otázky nereagoval.

Nicméně dle našich informací se česká strana o trestním oznámení dozvěděla v souvislosti s arbitrážním řízením mezi ČEB a ruskou meziregionální bankou MTEB, které probíhá u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře v Praze.

Vysoce postavený zdroj ze státní správy nám k případu uvedl: „Poříz dle našich informací nic neudělal. Vtip je v tom, že je šéfem pobočky ČEB v Rusku. Kdyby ho vzali do vazby, ať již oprávněně, nebo ne, tak bude pobočka paralyzovaná.“

Spor o investice do vápenek a cementáren

Podle informací ČESKÉ POZICE celá záležitost souvisí s investicemi českých firem do komplexu vápenek a cementáren v Baškortostánu, které financovala právě ČEB. Tento projekt u města Učaly začal v roce 2007, celkově mělo jít o obří investici za dvacet miliard korun. Hlavním dodavatelem měla být českobudějovická společnost ČBPS, jež by investici realizovala prostřednictvím svých dceřiných firem. Později ale ČEB začala o celém obchodu pochybovat, české firmy řešily problémy s místními partnery a závazky české státní banky ohledně dalšího financování převzala ruská meziregionální energetická banka MTEB.

Mezi bankami vznikl spor ohledně částky, kterou již ČEB do projektu vložila, jednalo se o sumu v řádu stovek milionů korun

Mezi oběma bankami však vznikl spor ohledně částky, kterou již ČEB do projektu vložila, jednalo se o sumu v řádu stovek milionů korun. ČEB usiluje o vrácení části poskytnutých peněz. Šlo o součást krátkodobého překlenovacího úvěru na vybudování infrastruktury. Na tento úvěr mělo navazovat standardní financování s pojištěním státní  Exportní garanční a pojišťovací společností (EGAP). K tomu ale vůbec nedošlo, stejně jako k plánovanému zapojení komerčních bank včetně České spořitelny do financování projektu. Celý projekt nakonec zkrachoval. (Shodou okolností pak prošla reorganizací také českobudějovická firma ČBPS.)

Spory kolem celé záležitosti se přenesly do ekonomicko politických vztahů mezi Českem a Ruskem a právě Jaroslav Poříz jako šéf pobočky ČEB v Rusku měl aktivně přispívat k jejich řešení.

Diplomatický pas imunitu nezaručí

Počátkem týdne se představitelé ČEB dotazovali českého ministerstva zahraničí, jestli Pořízovi může být udělen diplomatický pas, aby mu v Rusku nehrozilo trestní stíhání. Jenže tato žádost záhy narazila na mezinárodní zvyklosti.

Diplomatický pas je identifikační průkaz, který držiteli neposkytuje imunitu. Imunita chrání pouze diplomata, který je standardně vyslán a přijat hostitelskou zemí. Ministerstvo zahraničí však do zahraničí nemůže vyslat diplomata, který by se zabýval obchodní činností. Brání tomu vídeňská úmluva o diplomatických stycích.

Česká diplomacie a ČEB proto řeší, zda by vedením ruské pobočky ČEB neměl být pověřen jiný ředitel.

Na článku spolupracoval Jan Žižka.