Štěpán Popovič, manažer, který stvořil Kellnera

Štěpán Popovič, který je už sedm let na penzi, získal medaili od prezidenta. Muž, který na počátku 90. let položil základy ke vzniku impéria nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, popírá spekulaci, že by jeho medaile měla jakoukoli souvislost s tím, že si Miloš Zeman chtěl tímto krokem udobřit Číňany.

Štěpán Popovič foto: MAFRA

Štěpán Popovič

Dozvuky oslavy 98. výročí založení Československa se stále vracejí jako bumerang. LN narazily na spekulaci, že udílení státních vyznamenání souviselo se snahou udobřit si čínské diplomaty a investory, kteří v posledním roce skoupili akcie vybraných tuzemských finančních skupin.

Boss ze skla

Prezident Zeman pomalu končil kolečko vyznamenaných. Když v tom z řady čekajících k prezidentovi pro „metál“ vykročil docela nečekaný muž – již sedm let v penzi odpočívající Štěpán Popovič. „Uváděli mě jako podnikatele, což nejsem – řídil jsem dnešní sklářský gigant AGC, a jsem tudíž manažer. Čtyřicet let jsem dělal de facto v jedné sklárně. Provedl jsem ji privatizací a dnes patří do skupiny AGC Glass, která je největším výrobcem skla na světě. Navíc jsem jedním z mála, kdo byl v minulosti oceněn manažerem roku,“ vysvětluje LN Popovič. Sedmdesátiletý manažer je osobou, která položila základy ke vzniku impéria nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. A právě jeho skupina PPF v současnosti nejvíce těží z obchodů v Číně – konkrétně dceřiná firma a poskytovatel mikropůjček Home Credit.

Popovič striktně vylučuje, že by jeho vyznamenání souviselo se snahou Hradu vyžehlit si u asijských diplomatů a magnátů dalajlamovu návštěvu u Hermana.

Popovič ale striktně vylučuje, že by jeho vyznamenání souviselo se snahou Hradu vyžehlit si u asijských diplomatů a magnátů dalajlamovu návštěvu u Hermana. „To je značně přehnané. Vliv Petra Kellnera je mýtus a přeceňuje se. Znám ho 25 let a myslím, že si vždycky dával pozor, aby nebyl zatahován do politických konstrukcí,“ popisuje Popovič.

Ten byl dlouholetým ředitelem sklárny Sklo Union Teplice. Do šéfovské židle usedl ještě před pádem komunismu, logicky tedy disponoval legitimací KSČ. V minulosti média nepravdivě spekulovala o jeho angažmá ve výkonných složkách státostrany či členství v StB.

„Nebyl jsem nikdy členem nějakého orgánu KSČ. Čtyřicet let jsem pracoval ve sklárně a na nic jiného neměl čas. Mám negativní lustrační osvědčení, tudíž jsem nebyl ani v StB,“ dodává Popovič. Popovič ve funkci přežil sametovou revoluci a už v roce 1990 „jeho“ teplická sklárna prošla zásadní proměnou – stala se z ní akciová společnost. Její nejlukrativnější závody byly posléze vyčleněny a privatizovány belgickou společností Glaverbel (dnes patří sklářskému obru AGC).

Kariéra u Kellnera

V průběhu roku 1991 vedení Sklo Unionu rozhodlo o půjčce ve výši několika desítek milionů korun pro Správu prvního privatizačního fondu (později PPF) začínajících podnikatelů a prodejců kopírek Petra Kellnera a Milana Vinklera. „Existuje kolem toho řada mýtů a nepravd. Za prvé já jsem nebyl tím, kdo půjčoval Kellnerovi 40 milionů. Byl to Sklo Union, která v tu dobu byla akciovou společností. Tudíž šlo o legální operaci. Rád bych ještě podotknul, že nešlo o 40 milionů korun. Půjčku podepsali předseda a místopředseda Sklo Unionu, což jsem nebyl já. Za třetí šlo o státem vlastněnou firmu, tudíž půjčku musela potvrdit valná hromada, což v té době bylo ministerstvo průmyslu,“ upřesnil Popovič.

V představenstvu PPF se udržel do roku 2001, kdy se přesunul do pozice šéfa dozorčí rady.

Krátce na to Popovič v roce 1992 zamířil do představenstva Kellnerova privatizačního fondu. V představenstvu PPF se udržel do roku 2001, kdy se přesunul do pozice šéfa dozorčí rady. Nejbohatší Čech pro Popoviče představuje fenomén.

„Pana Kellnera jsem poprvé potkal v roce 1991. Už tehdy mě velmi zaujal svým talentem. Říká se, že šikovní lidé jsou o krok napřed. On byl tehdy už o tři kroky vepředu. Povedlo se mu založit privatizační fond a byl člověkem, který věděl, jak by měla vypadat a fungovat investiční společnost. V té době to nevěděl vůbec nikdo. Pro mě je Petr Kellner opravdu velký fenomén. Uměl přemýšlet naprosto jiným způsobem,“ uvedl Popovič.

V létě roku 2011 ze struktur PPF Popovič odešel, v kontaktu s Petrem Kellnerem ale zůstal. „Občas si zavoláme, popovídáme, jak se daří. Naposledy jsem ho ale viděl před dvěma lety,“ vypráví Zemanem oceněný manažer. Jeho výrazným zářezem bylo spoluzaložení Svazu průmyslu a dopravy, který v letech 1993 až 2000 řídil.

Komunikátor na všechny strany

Pamětníci podnikatelské éry začátku 90. let pod příslibem anonymity popisují Popoviče jako člověka, který oplýval schopností s každým se domluvit a nikoho si příliš neznepřátelit. „Nikoho zároveň příliš nepodporoval, nebyl to ani antiklausovec, ani antihavlovec,“ dodal zdroj. Politicky měl dle znalců tehdejšího prostředí Popovič blízko snad jen ke Straně podnikatelů předsedy Rudolfa Baránka. Vlivný pražský podnikatel a dlouholetý souputník Václava Klause Karel Muzikář starší volil na adresu Popoviče pochvalná slova. „Věřím mu a vážím si ho. Z toho důvodu získal v roce 2014 ocenění Gentleman Pro,“ připomněl LN Muzikář st. ocenění vzdělávací společnosti Comenius, jejímž je prezidentem.

O dva roky později se penzista Popovič z „gentlemana“ nakonec stal i prezidentem vyznamenaným mužem, u něhož si veřejnost bude pamatovat především dva zářezy: sklo a Kellnera.