Štefec: Dostal jsem od ministra Vondry na výběr – buď se zastřelit, nebo z obrany odejít

Armádní expert Jaroslav Štefec, jenž na obraně mapoval podivné zbrojní zakázky, rozkrývá důvody svého odchodu z ministerstva.

Martin Shabu 16.11.2011

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jaroslav Štefec mapoval na ministerstvu obrany podivné a korupcí zavánějící zbrojní zakázky. Letos v srpnu náhle z ministerstva odešel. Protože již dříve mu bylo ze zbrojařských kruhů opakovaně vyhrožováno, byl sledován a v jeho voze se dokonce objevila zbraň neznámého původu ČESKÁ POZICE se zajímala o důvody jeho odchodu.

Osudným se Štefcovi stal vzorový dopis, jejž napsal a který byl podle jeho slov později zneužit při oficiálních vyjednáváních Česka s Ruskou federací. Obě země mají v prosinci podepsat dohodu o servisu a modernizaci vrtulníků řady Mi. Mimo Rusko má totiž unikátní know-how k servisu těchto vrtulníků český státní podnik LOM Praha. Rusové vyrábějí náhradní díly a  zajišťují pro LOM Praha rovněž vydávání certifikátů o kvalitě servisu. Štefec se zmíněným dopisem zapletl nejen do podivných zbrojních kontraktů, ale i do diplomatických her.

Osudným se Štefcovi stal vzorový dopis, jejž napsal a který byl později zneužit při oficiálních vyjednáváních Česka s Ruskem

Štefec říká: „Ministerstvo obrany jednalo s ruskou stranou o dvoustranné dohodě pokrývající oblast opravy vrtulníkové techniky sovětské provenience. Ruská státní společnost Oboronprom chtěla mít v Česku vlastního obchodního zástupce. (...) Lidé z firmy AKM, kteří měli Oboronprom v Česku zastupovat, se u mě objednali. Chtěli ukázat, jak vypadá oficiální dopis ministerstva obrany. Tak jsem jim napsal vzorový dopis, jenž musí obsahovat hlavičku, podpis, datum a číslo jednací.  Dal jsem tam ale vymyšlené číslo jednací. Vzor dopisu jsem vytiskl, podepsal a lidem z AKM dal jako vzor,“ vysvětluje Štefec.

Poradce ministra obrany Luboš Dobrovský pro ČESKOU POZICI uvedl, že Rusové použili Štefcův dopis jako originál. Stálo v něm, že Česko souhlasí s tím, aby společnost Oboronprom měla v Česku vlastní zastoupení. Tomu se přitom vedení ministerstva obrany všemožně bránilo.

Dopis doputoval do LOM Praha a dále k Jiřímu Šedivému, prvnímu náměstkovi ministra obrany. Štefec dodává: „Ministr Vondra na základě tohoto dopisu řekl, že když někdo něco takového napíše, tak je pro něj rizikový.“

Alexandr Vondra (ODS) ohledně Štefcova odchodu z jeho resortu v prohlášení pro ČESKOU POZICI sdělil toto: „Pan Štefec se zásadním způsobem zpronevěřil svým principům, které po celou dobu svého působení na ministerstvu obrany hlásal. Svým dopisem ohrozil výsledek jednání mezi ČR a Ruskem v náš neprospěch. Chtěl jím zakotvit do smlouvy mezi státním podnikem LOM a jeho ruským protějškem prostředníka. Neměl k tomu mandát, s nikým svůj postoj nekonzultoval, a ani to nebylo v jeho kompetenci. Při žádosti o vysvětlení nebyl schopen dopis, jehož autorství přiznal, věrohodně vysvětlit. Nechci vůbec spekulovat o důvodech, které ho k napsání dopisu vedly, ale nikdo, kdo se takto závažného pochybení dopustí, nemůže v úřadě zůstat.“

O Jaroslavu Štefcovi a zbrani, která se objevila v jeho voze, ČESKÁ POZICE psala v těchto článcích:

Luboš Dobrovský, Vondrův poradce a sám bývalý ministr obrany by tím, kdo kdo Vondrovi doporučil Štefce coby odborníka na armádní techniku a její pořizování. Dobrovského prý přesvědčila profesionalita a míra znalostí, jež Štefec prezentoval na různých konferencích.

„Ten dopis pro mě byl obrovské zklamání. Nepokusil se to ani vysvětlit. Nikdo tomu tady nerozumí. Faktem ale je, že to vážně poškodilo diplomatická i jiná jednání, která vedení resortu vedlo s ruskou stranou. Umem českých vyjednávačů se však podařilo zabránit průšvihu,“ řekl Dobrovský. Jako další důvod Štefcova odchodu Dobrovský uvedl množící se kritiku nadřízených na jeho práci. „I když byl opakovaně vyzván, aby předložil materiál k vybudování Národního úřadu pro vyzbrojování, nečinil tak a jeho podklady nebyly dostatečně propracované,“ dodal Dobrovský.

Štefec je dostatečně zkušený ,mazák‘, aby jen tak někomu podepsal vzorový dopis v ruštině, aniž by tušil, že může být zneužit

Tomu se však Štefec brání: „Připravil jsem vizi Národního úřadu pro vyzbrojování. Pak jsem s panem Vylitou zpracoval prezentaci k tomu, jak úřad vybudovat. Tuto prezentaci jsem přenechal panu Bulantovi (Pavel Bulant, ředitel sekce vyzbrojování – pozn. red) a vizi jsem předal ministrovi. Jaký bude osud těchto materiálů, to netuším.“

Lidé z okolí ministra Vondry netajili rozčarování, že se Štefec rozhodl mluvit o důvodech svého odchodu. „Měli jsme gentlemanskou dohodu, že odejde dohodou a výměnou za to o příčině odchodu nebude mluvit. To nyní očividně porušil,“ řekl ČESKÉ POZICI důvěryhodný zdroj. „Štefec je dostatečně zkušený ,mazák‘, aby jen tak někomu podepsal vzorový dopis v ruštině, aniž by tušil, že může být zneužit. Navíc věděl, že s Ruskem jednáme, aby tu neměli prostředníky, protože to by automaticky zvýšilo cenu případných obchodů,“ dodal.

Ať již zmíněný dopis představoval skutečný problém nebo jen záminku, ať už Štefec jednal proti vůli vedení ministerstva obrany vědomě, nebo byl podveden, nikdo z oslovených nepopírá, že se okolo jeho osoby odehrála řada podivných věcí.

„Z vlastní zkušenosti vám říkám, že kdyby tu byl jiný ministr obrany, dávno by se pana Štefce zbavil. Ministr Vondra prokázal statečnost, když se za něj celou svou politickou vahou postavil ve chvíli, kdy se u něj ve voze objevila zbraň,“ konstatoval Dobrovský.

Dopis byl naprosto podružný problém

ČESKÁ POZICE: Proč jste odešel z ministerstva obrany?

ŠTEFEC: V daném okamžiku nemělo smysl pokračovat v tom, co jsem na ministerstvu obrany (MO) začal. Bylo zřejmé, že navrhované reformy, které by k něčemu vedly, narážely na stále větší odpor.

ČESKÁ POZICE: Co konkrétně se vám nedařilo prosadit?

ŠTEFEC: Byla snaha odstavit mě od hlavního rozhodovacího proudu. Formálně jsem vybudoval a řídil Úřad dohledu nad akvizicemi (ÚřDA). Ačkoli jsem byl zástupcem ředitele ÚřDA, fakticky jsem ho vedl. Úřad byl klíčovým prvkem pro plánování MO. Když se objevil požadavek na nákup armádní výzbroje a techniky, úřad kontroloval, že armáda dostane skutečně to, co potřebuje. Dohlíželi jsme také na kvalitu smluvních vztahů, aby nedocházelo k tomu, že armáda nakoupí 40 kulometů jednoho typu a následně se nakoupí 40 stejných kulometů, avšak s odlišným vybavením. Jednoduše, aby byly nastaveny takové smluvní vztahy, které umožní dlouhodobé nakupování, jež šetří čas a peníze. Byla snaha odstavit mě od hlavního rozhodovacího proudu

ČESKÁ POZICE: Nestála za vaším odchodem prověrka Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ)?

ŠTEFEC: Chápu, že tam mohl být problém s tím, že se mé prověřování stále protahovalo. Jsem si ale jist, že za těmito průtahy bylo Vojenské zpravodajství (VZ).

ČESKÁ POZICE: Můžete to dokázat?

ŠTEFEC: Jsou to informace, které jsem získal, když jsem nahlížel do svého spisu na NBÚ. Viděl jsem žádosti, které chodily z VZ na NBÚ, a to vždy po určité době tak, aby se prověřování neustále protahovalo.  

ČESKÁ POZICE: Jaké žádosti z Vojenského zpravodajství chodily?

ŠTEFEC: V mém případě provádělo VZ šetření. Když dobíhalo devítiměsíční období na získání prověrky na stupeň tajné, tak VZ požádalo NBÚ, aby se rozšířil obsah prošetřování na stupeň přísně tajné, což trvá o několik měsíců déle. Zároveň se mi stalo, že v momentu, kdy jsem se rozhodl ukončit podnikání, tak můj společník ve firmě začal dělat obstrukce. Na dva měsíce se mi zastavila prověrka. Musel jsem právními kroky požádat o vyvázání z firmy. Předminulý týden proběhl soud, který mě zbavil účasti ve firmě. Nevím, jestli můj bývalý společník nejednal na něčí popud. 

ČESKÁ POZICE: Jaké další informace máte o protahování vaší prověrky?

ŠTEFEC: V rámci prověřování na stupeň přísně tajné začalo VZ prověřovat i lidi okolo mě. Pokud vím, tak vznesli požadavek na informace od 47 bank a kampeliček, jestli tam nemám účty. Vyptávali se na mě, nevím podle jakého klíče, mých známých i rodiny. Když se přiblížil termín pro vydání prověrky na stupeň přísně tajné, VZ požádalo o maximální možné prodloužení prověřování až na 21 měsíců. Tím by moje prověřování skončilo na jaře příštího roku. Jako důvod uvedli, že nemohou poskytnout požadované informace ve stanoveném termínu.

ČESKÁ POZICE: Čím si vysvětluje nestandardní zájem o vaše superprověření?

ŠTEFEC: Celou dobu se hrálo o to, abych byl pod nějakou záminkou z resortu odsunut. V období, kdy jsem vedl ÚřDA, často jsem narážel na nákupy zbraní, protichemických obleků a zdravotnického materiálu, které sice nebyly veliké objemem, řekněme v hodnotě 40 milionů korun, jež však byly neskutečným způsobem předraženy. Nikdo se tím nezabýval, ačkoliv reálná hodnota té zakázky byla třeba patnáct milionů.

ČESKÁ POZICE: Uveďte prosím jeden příklad.

ŠTEFEC: Například šlo o nákup odstřelovacích pušek. Jeden kus vyjde s optikou na přibližně 300 tisíc korun. Armáda však koupila dvě pušky za 2,5 milionu korun. O všem jsem informoval vedení ministerstva. Jeden kus odstřelovací pušky vyjde s optikou na přibližně 300 tisíc korun. Armáda však koupila dvě pušky za 2,5 milionu korun.

ČESKÁ POZICE: Jak na tyto nestandardní nákupy reagoval ministr Vondra?

ŠTEFEC: Abych řekl pravdu, nevím, jak se na to dívá.

ČESKÁ POZICE: Vraťme se k vašemu odchodu z ministerstva. Stále jste mi neřekl, co bylo jeho bezprostředním důvodem.

ŠTEFEC: Konkrétní důvod byl ten, že byla snaha se mě zbavit, respektive přesunout do funkce zastrčeného ředitele oddělení v sekci vyzbrojování MO. Tam bych si mohl něco šmudlat, aniž bych ale měl šanci cokoli ovlivnit. Tehdy jsem si řekl dost. Ministr na mě navíc přišel se vzorem dopisu, který jsem napsal.

ČESKÁ POZICE: Co to bylo za dopis?

ŠTEFEC: Napsal jsem vzor dopisu, který se dostal do státního podniku LOM Praha a dále k Jiřímu Šedivému, prvnímu náměstkovi ministra obrany. Ministr Vondra na základě tohoto dopisu řekl, že když někdo něco takového napíše, tak je pro něj rizikový. Vnímá mě jako Bátoru (kontroverzní úředník ministerstva školství spojovaný s krajní pravicí – pozn. red.). Takový člověk má prý jen dvě možnosti: buď se zastřelit, nebo odejít z ministerstva. Tak jsem se naštval a odešel.

ČESKÁ POZICE: Co bylo obsahem toho dopisu? Vyznával jste snad přízeň k nacionalistickým nebo neonacistickým vizím světa?

ŠTEFEC: Vůbec ne. Ministerstvo obrany jednalo s ruskou stranou o dvoustranné dohodě pokrývající oblast opravy vrtulníkové techniky sovětské provenience. Ruská státní společnost Oboronprom chtěla mít v Česku vlastního obchodního zástupce. Upozorňuji, že to nebyl zprostředkovatel. Rusové to chtěli kvůli tomu, aby nemuseli řešit například víza.

Lidé z firmy AKM, kteří měli Oboronprom v Česku zastupovat, se u mě objednali. Chtěli ukázat, jak vypadá oficiální dopis ministerstva obrany. Tak jsem jim napsal vzorový dopis, jenž musí obsahovat hlavičku, podpis, datum a číslo jednací.  Dal jsem tam ale vymyšlené číslo jednací. Vzor dopisu jsem vytiskl, podepsal a lidem z AKM dal jako vzor.

ČESKÁ POZICE: Proč chtěla firma AKM vědět, jak vypadá oficiální dopis ministerstva obrany?

ŠTEFEC: Oboronprom s AKM sdílel veškerou korespondenci. Když jim přišel dopis z MO, chtěli po AKM vědět, jestli je to oficiální vyjádření, a co to znamená. Proto ode mě chtěli vědět, jak vypadá oficiální dopis, aby to mohli Rusům vysvětlit.

ČESKÁ POZICE: Nerozumím tomu, v čem jste chyboval?

ŠTEFEC: Ten dopis byl později použit při vyjednávání s ruskou stranou. O tom ale nic nevím.

ČESKÁ POZICE: Napsal jste dopis za úplatu?

ŠTEFEC: Ne. Na účtu mi nepřirostla ani koruna. Chtěl jsem AKM jen ukázat, jak vypadá oficiální dopis. Zároveň jsem jim řekl, že takovýto dopis by měl odejít z úrovně prvního náměstka ministra obrany nebo od generálního sekretáře resortu. Ze své pozice jsem oficiální dopis nemohl psát.

ČESKÁ POZICE: A co vám řekli nadřízení, když se vzorový dopis do Česka vrátil jako oficiální?

ŠTEFEC: První náměstek Šedivý vytáhl na schůzce ten dopis a řekl: „Psal jste to vy.“ Tak jsem řekl, že ano. Zeptal se mě, jestli vím, pro koho jsem to psal. Odpověděl jsem, že to bylo pro zástupce Oboronpromu v Česku. Na to odvětil, že jsem vážným způsobem naboural vyjednávací pozici státního podniku LOM Praha v jednáních s Ruskem. To jsem ale absolutně netušil.

ČESKÁ POZICE: Jak se tedy podle vás dostal vzorový dopis do Ruska?

ŠTEFEC: Dodatečně jsem se dozvěděl, že z ministerstva obrany odešly v té době do Ruska dva dopisy. Jeden šel faxem na Oboronprom. Druhý šel na ruský federální úřad, který povoluje obchod s vojenským materiálem. Tento druhý dopis odešel prostřednictvím diplomatické pošty. Oba dopisy se lišily obsahem právě ve věci zastupování Oboronpromu v Česku. Můj vzorový dopis pro firmu AKM s nimi neměl nic společného. Do Ruska podle všeho odešel ze soukromého faxu této firmy, tedy v žádném případě neodešel oficiální cestou.

ČESKÁ POZICE: Proč se Češi brání obchodnímu zastoupení Rusů v Česku?

ŠTEFEC: LOM Praha se zoufale brání, aby tu měl Oboronprom zastoupení. Nevím proč. Ruské zastoupení v Česku by mělo rozhodně lepší vhled do subdodavatelského řetězce LOM Praha. Obchod s náhradními díly pro státní podnik totiž provází různé kšeftování.

Při schůzce s lidmi z AKM jsem se navíc dozvěděl řadu informací o nestandardních obchodech okolo LOM Praha. Neprodleně jsem to oznámil prvnímu náměstkovi a generálnímu sekretáři Janu Vylitovi. Následně se odehrála velká schůzka za účasti Vojenského zpravodajství, kde se zmíněné informace začaly prověřovat. Aféru se vzorovým dopisem podle mě vyprovokovala právě tato schůzka.

ČESKÁ POZICE: Vysvětlete mi, proč se v poslední době koncentruje pozornost na LOM Praha?

ŠTEFEC: Jde o pozemky tohoto státního podniku v Malešicích, jež mají hodnotu několika miliard. Další problém je v obchodu s náhradními díly, s nimiž kšeftují nejrůznější firmy. Vím, že na ministra Vondru byl tlak, protože jsem skutečně začal sekat korupční chapadla

ČESKÁ POZICE: Byla podle vás aféra s dopisem dalším pokusem o vaši diskreditaci, podobně jako se tomu stalo v případu nastrčené pistole ve vašem voze?

ŠTEFEC: Ano. Byl to zástupný problém, vím, že jsem se v té době stal pro ministra zátěží. Vím, že na něj byl tlak, protože jsem skutečně začal sekat korupční chapadla. Dopis pro mě představoval naprosto podružný problém.

ČESKÁ POZICE: Máte pocit, že ministr Vondra v boji s korupcí v armádě polevil?

ŠTEFEC: Existuje krásná knížka Zákony profesora Parkinsona. V té je popsáno, co musíte udělat, abyste muže číslo jedna odstavil od řešení reálných problémů. Musíte vytvářet umělé problémy, odříznout ho od jeho lidí a obklopit ho obalem takzvaně důvěryhodných osob, které mu dobře radí. Už jsem to zažil s ministrem Vetchým (Štefec pracoval jako poradce bývalého ministra obrany Vladimíra Vetchého – pozn. red.). Když jsem to teď viděl znovu, měl jsem déja vu.

ČESKÁ POZICE: Řekněte mi něco k vaší budoucnosti? Poskytnete své znalosti a zkušenosti vicepremiérce pro boj s korupcí Karolíně Peake?

ŠTEFEC: Před časem jsem se setkal s tajemníkem místopředsedkyně vlády. Paní Peake se na poslední chvíli ze schůzky omluvila, protože v té době měla mimořádné jednání vlády. Nevylučuji, že bych se na některých věcech v budoucnosti podílel.

Jaroslav Štefec (55) vystudoval Vojenskou akademii v Brně, obor raketová technika. V roce 1998 nastoupil jako poradce tehdejšího ministra obrany Vladimíra Vetchého (ČSSD). Pomáhal vybudovat Národní úřad pro vyzbrojování, jehož se stal také ředitelem. Později se však s Vetchým rozešel kvůli odlišným názorům na přípravu tendru na nákup nadzvukových letadel. V roce 2003 Národní úřad pro vyzbrojování zanikl. V letech 2003 až 2010 Štefec vedl vlastní poradenskou firmu ICT agency. Po parlamentních volbách v roce 2010 si ho vyhlédl Alexandr Vondra a svěřil Štefcovi „očistu“ ministerstva. Z resortu Štefec odešel letos v srpnu.