Státní administrativní budovy: Miliardová díra na peníze

Vláda nemá relevantní údaje o kancelářských prostorách ve státním vlastnictví ani o výdajích na jejich správu. Má pouze sedm let stará data.

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Chce-li vláda pomoci státnímu rozpočtu, rozprodává nemovitý majetek. Co kdyby však nejprve udělala pořádek ve státních budovách, v nichž se úřaduje? Spočítala je, zjistila, na kolik přijde jejich správa a snažila se na ní ušetřit. To se se ale vládě dlouhodobě nedaří, protože postrádá základní data. Přitom na tuto oblast stát ročně vydává několik miliard korun.

Není to problém jen kabinetu Petra Nečase. Tato situace totiž trvá již několik let. Potvrzuje to náhled do přílohy k Výroční zprávě Vládní dislokační komise za rok 2008. Ta je sice přístupná na internetu, příloha však nikoliv. ČESKÁ POZICE ji má k dispozici. Údaje v příloze jsou sice v mnohém alarmující, ale nikoho z politiků dosud nevzrušovaly.

Navíc letos v polovině dubna Národní ekonomická rada vlády (NERV) předložila Nečasovu kabinetu analýzu Řízení vybraných oblastí veřejné správy pomocí KPI (Key Performance Indicators – ukazatelé výkonnosti a efektivnosti), která se mimo jiné věnuje možným úsporám při správě státních administrativních budov. NERV upozorňuje, že stát v roce 2006 vydal za správu administrativních prostor zhruba pět miliard korun. Přitom výdaje na provoz a údržbu činily více než 4,3 miliardy korun, náklady na nájemné přesáhly 684 milionů korun a příjmy státu z pronájmu se pohybovaly okolo 193 milionů korun.

Z pilotních variant výpočtů NERV také vyplývá, že v oblasti správy nemovitostí jsou dosažitelné úspory v rozmezí 310 až 870 milionů korun ročně, a to zastropováním výdajů na správu a nájem, nebo určením maximální plochy pro jednoho zaměstnance. Analýza NERV, jak je ze statitstických dat zřejmé, vychází z údajů plošného šetření Vládní dislokační komise z roku 2006. Proč ze sedm let starých dat? Protože žádná souhrnná statistika z pozdějších let neexistuje!

Dotazníky s chybami

Také již zmíněná příloha k výroční zprávě Vládní dislokační komise za rok 2008 vychází z jejích šetření z roku 2006. A na některých příkladech z ní lze ukázat, jak se státní instituce správou objektů zabývají. Nejprve se zastavme u samotného průběhu šetření.

V deseti procentech budov se dislokační komisi nepodařilo dopátrat k požadovaným údajům

Státní instituce měly zaslat Vládní dislokační komisi vyplněné dotazníky s informacemi o budovách, v nichž sídlí, a to nejen o státních, ale i o těch pronajatých od soukromníků. Dotazníky však zaslaly zpět s chybami. V deseti procentech se dislokační komisi nepodařilo dopátrat k požadovaným údajům. Chyběly například: kolik lidí v jednotlivých objektech sídlí, kolik využívají metrů čtverečních, jaké se platí nájemné, pokud nešlo o budovu ve vlastnictví státu, či náklady na její provoz.

„Bohužel, z hodnocení získaných dat lze jednoznačně konstatovat, že úroveň dislokací, respektive administrativních objektů, není v celé státní správě jednotná a hlavně vyhovující,“ píše se ve zmíněném dokumentu. A také: „S nedostatečnou, nepřesnou evidencí administrativních objektů je spojena i problematika jejich správného, účelného využívání. Ze zpracovaných dat vyplývá, že řada objektů není zcela či zčásti využívána efektivně ve prospěch výkonu státní správy, a to i v lokalitách, kde má státní správa nedostatek kancelářské kapacity a řada organizačních složek státu a státních organizací musí být dislokovaná za nájemné u nestátních subjektů.“

Každý úřad za sebe

Dislokační komise též upozorňuje na zásadní problém – resortismus. „Jednotlivé resorty přistupují k majetku státu, ke kterému mají příslušnost hospodařit, jako ke svému vlastnictví a navrhují různá ,řešení‘ soustředěná pouze na lepší ,ekonomické‘ využití jim svěřených administrativních objektů (pokud možno lukrativních), ale bez znalostí situace v ostatních resortech či situace v tom kterém městě,“ vysvětluje se v příloze výroční zprávy.

V závěrečném shrnutí doporučuje Vládní dislokační komise tři opatření – až po jejich přijetí prý bude možné změnit přístup k nakládání s administrativními budovami.

  • Zpracovat jednotnou metodiku pro evidenci užívaných administrativních objektů a její zavedení v celé státní správě.
  • Uložit všem ústředním orgánům provést interní audity zaměřené na účelnost a efektivnost využívání administrativních objektů ve vlastnictví státu i najímaných od soukromníků.
  • Zvážit zřízení expertní skupiny, která by zhodnotila stav dislokace státní správy a navrhla koncepci jejího řešení.

Jak se zlepšilo nakládání s administrativními prostory po analýze Vládní dislokační komise z roku 2008? Nijak!

Náprava od začátku července?

Aby však vláda mohla přistoupit k regulaci nákladů na administrativní prostory, potřebuje mít relevantní data, nikoliv sedm let stará. Teoreticky by jimi měla disponovat od začátku července letošního roku. Dle usnesení vlády z prosince loňského roku jsou totiž všechny státní instituce povinny vložit data o svých administrativních budovách do Centrálního registru administrativních budov (CRAB), o čemž již ČESKÁ POZICE podrobně informovala.

Centrální registr administrativních budov

CRAB je registr, který připravuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Státní instituce v něm objeví informace o vlastnictví státních budov a o nákladech spojených s jednotlivými objekty a získají nejen aktuální přehled o využitelných kancelářských plochách, ale i informace o soukromnících, kteří pronajímají prostory státu. Z CRAB bude také možné zjistit údaje charakterizující vnitřek budov včetně evidence jednotlivých místností.

Mluvčí ÚZSVM Robert Hurt pro ČESKOU POZICI uvedl, že do současné doby byla do systému vložena data o 532 administrativních budovách. A dodal: „Přesné procentuální vyjádření tohoto údaje v relaci k celkovému počtu státních administrativních budov v ČR ale není možné vyčíslit. Důvodem je, že v současné době není znám celkový počet administrativních budov ve vlastnictví ČR. Aktuální celorepublikové údaje o jejich počtech nejsou dostupné, což by měl napravit právě systém CRAB.“

Několik otázek

Ze statistiky z roku 2006 na základě šetření Vládní dislokační komise vyplývá, že státní instituce disponují více než 4800 administrativními budovami. V registru CRAB je tedy zatím zaneseno zhruba jedenáct procent údajů. Do vypršení lhůty zbývá o něco více než měsíc.

V registru CRAB je zatím zaneseno zhruba jedenáct procent dat

V souvislosti s – eufemisticky řečeno – nepořádkem ve správě státních administrativních prostor vypadají veškeré snahy vlády o úspory směšně. Je skutečně nutné vylepšovat rozpočet prodejem zámku Štiřín, historických paláců a lesů? Proč nejprve neudělat pořádek v kancelářích, v nichž sedí úředníci? Protože je to náročnější? Protože se to prostě někomu hodí?

Počet příspěvků: 3, poslední 25.5.2013 12:27 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.