Stát začal dělat pořádek ve svých budovách. Jenže jak kde.

Rebelující poslanci ODS mají pravdu: dalo by se rozhodně ušetřit, kdyby stát udělal pořádek v nemovitostech, jež vlastní. A kdy to bude?

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

V jednom musíme dát rebelujícím poslancům ODS za pravdu: ušetřit by se dalo, například kdyby si stát udělal pořádek v nemovitostech, které vlastní. Totiž: Dle Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) disponují státní instituce více než 4800 administrativními budovami. Jenže kde úřad toto číslo vzal? Ze zatím posledního dotazníkového šetření vládní dislokační komise, jež proběhlo v letech 2006/2007. Tehdy tato komise provedla poslední velkou inventuru nemovitého majetku ve vlastnictví státu. A jak je tomu nyní? Zní to neuvěřitelně, ale údaje v konsolidované podobě stát k dispozici nemá.

Chybí tedy řádný přehled, jaké administrativní budovy stát vlastní, kolik stojí jejich správa, jaká je dispozice těchto budov a jak jsou využívané. V budoucnu by měl takový přehld poskytnout Centrální registr administrativních budov (CRAB), který připravuje ÚZSVM. Projekt zcela jistě dobrý, jenže zatím je ani ne v půli cesty. A jak jsme zjistili, ani informovanost o něm není zrovna dobrá.

Dvě výhrady na startu

ČESKÁ POZICE již o projektu CRAB podrobně informovala. Připomeňme, že vůči projektu za více než 200 milionů korun, na nějž většinu peněz poskytla Evropská unie, se ještě před jeho spuštěním do rutinního provozu objevily dvě podstatné výhrady.

  • První je, že dodavatelem systému se bez soutěže stala společnost IBM.
  • Druhá je spojena s platnou legislativou. Účast v CRABu je totiž pro státní organizace dobrovolná. Pokud zapojení se do registru nebude povinné, nebude databáze kompletní.

Koncem srpna jsme psali, že povinnou účast v CRABu by měla nařídit novela zákona o majetku ČR, kterou připravuje ministerstvo financí. Jenže je otázkou, kdy tato norma vstoupí v platnost. Dle vyjádření Kalouskova resortu byl návrh zákona předložen Legislativní radě vlády, kde je projednáván. Dodejme, že již jednou rada jednání přerušila a návrh vrátila ministerstvu.

Dokáže stát přimět své instituce k povinné účasti v systému?

Vzhledem k tomu, jak dlouho může trvat schvalování normy, je zavedení systému v přístupu k nakládání se státními nemovitostmi v nedohlednu. ČESKÁ POZICE se proto dotazovala na ministerstvu financí, zda by mohla být povinná účast v CRABu zajištěna dříve, než bude přijata novela zákona o majetku ČR. „Podle našich informací je tato varianta Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových zvažována,“ odpověděl Radek Ležatka z tiskového oddělení ministerstva financí. ÚZSVM, jak potvrdil Robert Hurt, vedoucí oddělení komunikace, připravil usnesení vlády, které by povinnou účast zajistilo. 

Spuštění CRABu do rutinního provozu je naplánováno na listopad. Do pilotní verze projektu se zapojilo, přesněji řečeno bylo k tomu vyzváno, čtrnáct subjektů – osm ministerstev, Generální ředitelství cel, Generální finanční ředitelství, Policejní prezidium, Státní úřad inspekce práce, vládní dislokační komise a regionální dislokační komise.

Proč nefunguje už dávno?

Dle vyjádření ÚZSVM je cílem, aby procento evidovaných administrativních budov dosáhlo téměř stovky. Nesnadný úkol, vyjdeme-li ze statistik ÚZSVM. Z nich totiž vyplývá, že je v Česku přes 670 státních institucí spravujících nemovitý majetek státu včetně příspěvkových organizací, soudů, Kanceláře prezidenta republiky, Akademie věd a podobně. Nyní, kdy byl zahájen pilotní provoz, může čtrnáct subjektů, které se CRABu účastní, využívat informace z databáze o 135 budovách. Dokončena byla paspartizace dalších 222 budov.

Robert Hurt z ÚZSVM poukazuje na to, že pod subjekty zařazené do pilotní fáze spadají další jimi řízené organizační složky státu, které začnou evidovat svá data po spuštění CRABu do rutinního provozu. „Pro ilustraci ministerstvo kultury má 30 podřízených organizací, ministerstvo vnitra 55, ministerstvo životního prostředí 11, ministerstvo spravedlnosti 118, ministerstvo práce a sociálních věcí 12, ministerstvo průmyslu a obchodu 12, ministerstvo zahraničních věcí 6 a ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 86 podřízených organizací,“ upřesňuje Hurt.

Centrální registr by měl přispět k finančním úsporám v řádu desítek milionů korun ročně

V základních informacích pro zájemce o vstup do registru, které zpracoval ÚZSVM, se konstatuje, že díky vytvoření centrálního registru „by mělo dojít k výrazným finančním úsporám, a to v řádu desítek milionů korun ročně“.

Otázkou je, proč centrální registr nefunguje již roky. Projektový záměr schválila Topolánkova vláda v květnu 2008. A proč se současně s budováním infrastruktury nepracovalo na tom, aby byla účast v CRABu pro státní instituce povinná?

Podle zjištění ÚZSVM má většina zemí západní Evropy specializované státní subjekty, které centrálně hospodaří, nebo alespoň centrálně evidují administrativní budovy státu a prostory užívané státem. „Důvodem je, že centrální systém pro jednotnou evidenci, a tím i dozor, považují za základní podmínku pro strategii a efektivitu hospodaření vlády v této finančně náročné oblasti státní administrativy,“ konstatuje se v předkládací zprávě k novele zákona o majetku ČR. Škoda, že se Česko neinspirovalo zahraničím dříve. I tak to někdy skřípe z hlediska informovanosti, jak budeme vzápětí dokumentovat.

Zapojíte se?

ČESKÁ POZICE oslovila všechna ministerstva, která nebyla zapojena do pilotní fáze projektu CRAB (zdůrazněme, že ministerstva tvoří jen zlomek z celkového počtu státních institucí), zda o účasti v registru do budoucna uvažují.

Ministerstvo pro místní rozvoj má pouze tři budovy a nebylo tedy pro testovací fázi „zajímavé“. „Systém aktivně sledujeme a hodláme se zapojit,“ uvedla tisková mluvčí MMR Jana Jabůrková.

Stejně bude postupovat ministerstvo zemědělství.

Vybráno do pilotního programu nebylo ani ministerstvo financí, které disponuje pěti budovami. „Další postup bude zvolen po spuštění systému,“ řekl Radek Ležatka, tiskový mluvčí.  

Z dalších odpovědí zástupců ministerstev však vyplývá, že o CRABu, projektu za více než 200 milionů korun, zatím nemají dostatek informací.

„Možnost zapojit se do takového registru ministerstvu dopravy zatím dle mých informací nikdo nenabízel, proto jsme neměli možnost ani zvážit, zda se do něj zapojit a jaké by z toho pro nás plynuly výhody a povinnosti. Obecně v tom ale do budoucna nevidíme problém,“ říká Zdeněk Neusar z tiskového oddělení ministerstva dopravy.

Ministerstvo zdravotnictví zase poukazuje na to, že neví, jak bude účast v registru finančně náročná. „Zdarma toto měly pouze organizace zapojené do pilotního projektu. Vzhledem k celkové výši celého projektu to však jistě nebude levná záležitost,“ domnívá se Vlastimil Sršeň z ministerstva zdravotnictví.

Dle zástupce ÚZSVM bude účast v CRABu bezplatná. Jediným ministerstvem, které se neúčastnilo pilotní fáze CRABu a na dotazy redakce zatím neodpovědělo, je ministerstvo obrany.

Počet příspěvků: 1, poslední 12.10.2012 08:35 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.