Ceska Pozice

Šťastný konec v Durbanu: Planeta prý bude zachráněna

Klimatická konference OSN přinesla dohodu, že do roku 2020 začne platit smlouva o kontrole emisí skleníkových plynů závazná pro všechny.

Pavel Pokorný 12.12.2011

Konference OSN o změnách klimatu v jihoafrickém Durbanu překvapivě neskončila bez dohody. Naopak – delegáti z více než 190 zemí se nakonec shodli, že začnou pracovat na nové smlouvě o kontrole emisí skleníkových plynů. Dohoda, která ovlivní boj proti klimatickým změnám v příštích desetiletích, by měla začít platit nejpozději v roce 2020. Výsledek je prezentován jako přelomový, historický „deal“, který zachrání naši planetu.

Úspěšný konec summitu byl do poslední chvíle na vážkách, protože jedna z rozvíjejích se mocností (a výrazný znečišťovatel) Indie se k plánu prosazovanému Evropskou unií, aby všechny země přijaly emisní závazky, nechtěla připojit. Její zástupci argumentovali tím, že EU podkopává dosavadní dvacet let starý princip, podle kterého mají rozvojové země menší odpovědnost než vyspělé státy, které znečisťují svou průmyslovou činností ovzduší přes 200 let.

Washington doposud odmítal být součástí jakékoli globální dohody o snižování emisí skleníkových plynůJak píše britský deník The Telegraph, ve chvíli, kdy už vyčerpaní delegáti chtěli všechno vzdát, sešly se zúčastněné ministryně k válečné poradě, aby našli řešení. „Po deseti minutách, které změnily svět“, vzešla z ženského diplomatického hloučku formulace, s níž souhlasili i Indové, a zrodila se dohoda.

Hlavní překvapení? Připojí se i USA.

Převratná je v tom, že skutečně všechny země staví pod stejný právní rámec k prosazování emisních závazků (což se nepodařilo v Kodani 2009). Jeho budoucí podoba je však zatím nahozena jen velmi vágně (výsledná verze má být dopilována do roku 2015) a navíc nebude zřejmě platit dřív než v roce 2020.

„Evropská diplomacie dnes zaznamenala velký úspěch. Schválila se ,cestovní mapa´ omezování emisi a podařilo se zapojit největší znečišťovatele – USA, Čínu a Indii –, kteří dohromady produkují téměř polovinu světových emisí,“ komentoval výsledek summitu Chris Huhne, britský ministr energetiky a pro klimatickou změnu. Zásadní posun je to především v případě USA, protože Washington doposud odmítal být součástí jakékoli globální dohody o snižování emisí skleníkových plynů.

V současné době platí takzvaný Kjótský protokol, ve kterém se některé průmyslové státy zavázaly snížit do roku 2012 emise skleníkových plynů o pět procent pod úroveň roku 1990. Tímto dokumentem ale nejsou vázány právě Čína a USA. Platnost Kjótského protokolu, která byla stanovena do roku 2012, se podle dosaženého kompromisu prodlouží o pět let.

Delegáti se také dohodli na vytvoření institucí, jež budou vybírat, spravovat a rozdělovat desítky miliard dolarů ročně. Peníze budou určeny pro chudé země, aby se vyrovnaly se změnami klimatu a aby připravily své ekonomiky na snížení emisí. Takzvaný Zelený klimatický fond by měl do roku 2020 spravovat až 100 miliard dolarů. Nicméně není dosud jasné, odkud peníze do fondu potečou.

Nově bude rovněž připravován tržní mechanismus, který pomůže rozvíjejícím se ekonomikám snižovat emise při co nejnižších nákladech. EU požaduje, aby jakákoli podoba tohoto mechanismu byla zakotvena v mezinárodním právu.

Jen na prahu skutečných opatření

„Učinili jsme ohromný krok vpřed,“ prohlásila prezidentka konference a jihoafrická ministryně zahraničí Maite Nkoanaová-Mashabaneová o dojednaném dokumentu, který by měl být závazný. Také šéfka sekretariátu OSN pro změny klimatu Christiana Figuerésová o Durbanu hovořila jako o „historické konferenci“.

Dojednána byla pouze shoda na „zvýšení snahy“o redukci emisíOchránci životního prostředí ale tvrdí, že vládní představitelé se zbytečně zdržovali jednotlivými slovy současné dohody, ale nezasadili se o snížení emisí, které by výrazněji zasáhlo proti globálnímu oteplování. Dohoda nestanovuje konkrétní nástroj ke snižování skleníkových plynů. Dojednána byla pouze shoda na „zvýšení snahy“o jejich redukci. Nepodařilo se zároveň prodloužit závazky ke snižování emisí z Kodaně a Cancúnu, kde byly přijaty pokyny ke zvýšení transparentnosti plnění závazků a bylo konstatováno, že současná pravidla nepostačí k udržení oteplování pod dva stupně Celsia.

Například Kumi Naidoo, výkonný ředitel Greenpeace International, tvrdí, že dohoda nebezpečným klimatickým změnám nezabrání a přichází pozdě: „Šance zastavit blížící se katastrofu nám proklouzává mezi prsty s každým rokem, kdy se národy nejsou schopné dohodnout na záchranném plánu.“

Samantha Smithová z organizace WWF International zase podotkla, že odsouhlasený kompromis rozmělnil dohodu do té míry, že skoro postrádá smysl. „Oni nedosáhli opravdové dohody,“ říká Smithová, „text je tak neurčitý, že se k němu může připojit kdokoli.“

Jak dodává Jan Doležal, zástupce českých nevládních organizací na jednání, jehož cituje agentura ČTK: „Summit otevřel cestu k široké dohodě umožňující přijmout každé zemi svůj právně závazný díl zodpovědnosti za změnu klimatu, v mnoha ohledech však zůstal stát na prahu skutečně ambiciózních opatření.“

Související článek:

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.