Stane se zázrak? Ekonom Martin Sankot hledá řešení pro Národní divadlo.

Resort kultury pracuje na další koncepci transformace první scény. V létě má být zadání pro příštího šéfa Národního divadla konečně jasné.

Martinu Sankotovi zřejmě odvaha pustit se do nových a velkých projektů nechybí, zkušenosti se specifickým provozem kulturních institucí, jako je Národní divadlo, ale nemá. foto: © Reuters, ČESKÁ POZICE, UrbČeská pozice

Martinu Sankotovi zřejmě odvaha pustit se do nových a velkých projektů nechybí, zkušenosti se specifickým provozem kulturních institucí, jako je Národní divadlo, ale nemá.

Nový provozní a ekonomický model, podle něhož mají v budoucnu fungovat Národní divadlo (ND), Státní opera Praha a Stavovské divadlo sloučené na začátku roku pod „firmu“ Národní divadlo, zpracovává Martin Sankot, ekonomický náměstek ministryně kultury Aleny Hanákové. Do funkce byl jmenován v polovině března.

Ekonomické zaměření se mu může hodit. Národní divadlo není žádný drobeček, ale instituce s více než miliardovým rozpočtem a tisícem a pěti sty zaměstnanci. Majetek vyčíslený v nové zřizovací listině ND, která platí od 1. července, dosahuje téměř tří miliard korun.

Pod Sankotovým vedením má být původní, často zpochybňovaný koncept proměny ND sloučeného se Státní operou Praha nastaven znovu a jinak než za bývalého náměstka Radka Zdráhala. Do měsíce by mělo být jasné, zda se ekonomickému náměstkovi rébus s uspořádáním provozu velkých pražských divadelních domů podaří vyluštit. Z jeho profesní historie je zřejmé, že mu odvaha pustit se do nových a velkých projektů nechybí. Zkušenosti se specifickým provozem kulturních institucí ale nemá. Jeho úspěch by se rovnal zázraku, který odborná divadelní veřejnost vyhlíží už skoro dvě desetiletí.

Kdo je Martin Sankot 

Pětačtyřicetiletý Sankot je inženýrem ekonomie, na Technické univerzitě v Ostravě získal titul Ph.D. Až do doby, kdy přišel na ministerstvo kultury, neměl se státní správou nebo s kulturními institucemi žádné zkušenosti. Působil v byznysu, od roku 2000 se jeho jméno objevilo ve statutárních orgánech více než deseti investičních společností v oblasti financí nebo realit, v některých z nich měl také majetkovou účast. Byl například generálním ředitelem ČP invest, zakládal českou pobočku pojišťovny Aegon nebo vedl investiční fond Realtia, který chtěl koupit a pronajímat smíchovský Palác Anděl.

K tomu, co ho přivedlo z byznysu do státní správy a na ministerstvo kultury, se Martin Sankot vyjádřil dost neosobně. „V investičním a finančním sektoru jsem dosáhl určité úrovně, ze které jsem se chtěl posunout dál. Myslím, že je dobře, aby do státní správy přicházeli lidé z komerční sféry, kteří mají zkušenost se zvyšováním efektivnosti využití zdrojů, jak lidských, tak finančních. Oblast kultury pro mě byla výzva, je to odvětví, které si žádá změny a efektivnější nastavení veškerých pravidel a procesů,“ odpověděl Martin Sankot ČESKÉ POZICI.

Sankotův návrh transformace ND může ukončit období nejistoty pro soubory české první scény. Situace, kdy se věci obracejí naruby den ze dne a nikdo neví, co ještě přijde, velké instituci neprospívá. Chybějící  zkušenosti z kulturní oblasti se náměstek prý snaží nahradit konzultacemi s odborníky. O tom, co s ND zamýšlí a jaké řešení paní ministryni nejspíš navrhne, zatím příliš mluvit nechce. Naznačuje jen směřování k větší autonomii uměleckých souborů. Že by došlo znovu na samostatnou Státní operu?

Transformace na druhý pokus

Martin Sankot chce do měsíce navrhnout dvě varianty řešení budoucího provozního modelu Národního divadla

Jeden pokus o transformaci ND už vloni v rámci svých kompetencí připravil a zahájil exnáměstek Radek Zdráhal. V květnu rezignoval, oficiálně v souvislosti s reorganizací v rámci úsporných opatření. Obě „jeho“ samostatná oddělení dostala provizorní vedení. Oddělení umění, kam spadá i ND, má pod sebou ekonomický náměstek Sankot a oddělení literatury a knihoven ředitel úřadu Milan Kupka. Post náměstka Zdráhala by se podle oficiálního prohlášení ministerstva měl změnit na funkci ředitele odboru umění s rozšířenou pravomocí. Člověk, který by měl toto místo zastávat, se ale teprve hledá.

Situace v Národním divadle spěchá. Současnému řediteli Ondřeji Černému končí funkční období za tři čtvrtě roku. Výběrové řízení na jeho nástupce bylo v únoru vypsáno a v dubnu zrušeno.

Martin Sankot chce do měsíce navrhnout dvě varianty řešení budoucího provozního modelu ND, z nichž si prý ministryně podle svého uvážení vybere. Odkládané výběrové řízení na ředitele ND se vypisovat nebude. Minulý týden ministerstvo oznámilo, že osloví čtyři až pět osobností, které na tento post navrhne vznikající poradní orgán. Výběr z nich pak bude v gesci budoucího ředitele odboru umění ministerstva kultury.

Zakleté příspěvkovky

Jaké má nový náměstek další cíle? Především podívat se na ekonomické fungování resortu. „Přestože kulturní oblast je veřejnou službou, je velmi důležité na ni pohlížet také z hlediska hospodárnosti vynaložených veřejných zdrojů. Tento přístup bych chtěl prohloubit jak v rámci ministerstva kultury, tak v rámci všech jeho příspěvkových organizací,“ říká Sankot.

Kromě Národního divadla nyní spadají do pravomoci ekonomického náměstka i další tři velké příspěvkové organizace ministerstva: Česká filharmonie, Pražský filharmonický sbor a Institut umění – Divadelní ústav.

Sankot si prý dobře uvědomuje nevýhody, často dokonce absurditu pravidel, podle nichž příspěvkové organizace ministerstva nyní fungují, Národní divadlo nevyjímaje. A také jejich „nekontrolovatelnost“. Hledá možnosti, jak to změnit. Pokouší se rovněž nastavit kriteria, podle nichž by ministerstvo kultury mohlo třem desítkám svých příspěvkových organizací propříště rozdělovat finanční prostředky. Dosud výši každoročních příspěvků jednotlivým institucím určoval především minulý rozpočet, jakési zvykové právo, nebo ad hoc politické rozhodnutí.

Garant klidu zbraní

Po exministrovi Jiřím Besserovi Martin Sankot „zdědil“ kontroverzní zadání na společné pojištění všech 29 příspěvkových organizací ministerstva kultury. Ty si až dosud vyjednávaly pojištění samostatně a nová koncepce pojišťování jejich šéfy moc nepřesvědčila. Vítěz veřejné zakázky s předpokládanou cenou 95 milionů korun na čtyři roky, o niž se přihlásilo šest pojišťoven splňujících kritéria požadovaná ministerstvem, bude známý během příštího měsíce.

Po nástupu Martina Sankota na ministerstvo kultury se viditelně zlepšila komunikace resortu s ministerstvem financí

Sankota čeká také řada investičních akcí, jež se uskuteční v rámci Programu péče o národní kulturní poklad. Pro roky 2006 až 2018 je do něho alokováno celkem 10,3 miliardy korun. Mimo jiné je naplánována rekonstrukce budovy Národního muzea, rekonstrukce a revitalizace Klementina, vybudování depozitářů Národní knihovny, rekonstrukce budovy Uměleckoprůmyslového muzea a výstavba jeho depozitáře, výstavba nového sídla Národního filmového archivu a další.

Po nástupu Sankota na ministerstvo kultury se viditelně zlepšila komunikace resortu s ministerstvem financí, která po rezignaci Jiřího Bessera v prosinci minulého roku dost skřípala. Zatímco loajálnímu Besserovi byl ministr Miroslav Kalousek vždy ochoten „pustit“ nějakou tu korunu pro kulturu navíc, po jeho odchodu nastalo finanční embargo. Teprve když ministerstvo opustil Radek Zdráhal, „odmašličkovali“ na ministerstvu financí konečně peníze na zvýšení platů členům orchestru České filharmonie. Bylo veřejným tajemstvím, že tento krok ministr Kalousek podmínil náměstkovou rezignací. A před pár dny z ministerstva financí dokonce přišlo 50 milionů korun dotace pro skomírající Státní fond kinematografie.

Obnovená vstřícnost ministerstva financí vůči resortu kultury nasvědčuje, že věci jsou zas v souladu s představami šéfa státní pokladny. A Martin Sankot je patrně muž, který garantuje klid zbraní.