Stane se z internetu nástroj ke kontrole lidí?

Skončila doba, kdy byl internet na hraní. Neustále narůstá zájem státních institucí o údaje uživatelů internetových společností.

Petr Pietraš 17.5.2012
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © Česká pozice, Petr UrbanČeská pozice

Skončila doba, kdy byl internet na hraní. Radost z e-mailové pošty, objevení přátel z dětství nebo přístup k největší encyklopedii na světě ustoupily pragmatickému jednání a efektivitě. Dnes prostřednictvím internetu především komunikujeme s úřady, díky internetovému bankovnictví platíme účty, objednáváme lístky na vlak, nakupujeme nebo se stáváme obětí on-line kriminality.

Internet je sice téměř nekonečný a jeho obsah každoročně narůstá o několik milionů webových stránek, ale surfování bez konkrétního cíle s možností překvapení ztratilo smysl. Odporuje totiž rychlému vyřízení požadavku klienta a omezuje efektivitu reklamy. Spotřebitel by měl zůstat co nejdéle na jednom místě, aby ho bylo možné náležitě zpracovat. Informace o něm se však stále častěji zneužívají k jeho kontrole.

Amazon, Apple a Facebook

Například Amazon doporučuje nejen literaturu, ale i zboží, jež si koupili zákazníci s podobným spotřebním profilem. V podstatě určuje, co budou číst a nakupovat, protože neustále nabízí, co by je mohlo zajímat, a v současnosti je největším supermarketem na světě. Jeho nabídka je pestrá – od pneumatik přes knihy až po kosmetiku – a každý den narůstá.

Apple poskytuje širokou škálu aplikací, které mají plně pokrýt zájmy a potřeby jeho klientů, a jimi kontroluje jejich spotřební či hráčské vášně

Apple poskytuje širokou škálu aplikací, které mají plně pokrýt zájmy a potřeby jeho klientů, a jimi kontroluje jejich spotřební či hráčské vášně. Aplikace lze mít současně na iPhonu a iPadu, přičemž okamžitě zprostředkovávají, co spotřebitele zajímá. Po registraci a souhlasu s obchodními podmínkami to často činí, aniž by hledali jinde na internetu.

Facebook se svými 900 miliony uživatelů se stává samostatnou součástí internetu. Málokterý z nich píše nadále e-maily, protože na této sociální síti je v přímém kontaktu s ostatními lidmi. Mohou na Facebooku hrát různé hry, vyjadřovat své politické názory nebo nakupovat. Koho zajímají zprávy, přidá si aplikaci týdeníků Guardian nebo Washington Post. Facebook není třeba opouštět, Facebook je internet.

Souboj internetových gigantů

Google je sice především vyhledávač, ale neustále rozšiřuje svou nabídku – od fotbalových výsledků přes počasí a burzovní zprávy až po televizní programy. Zprávy z Facebooku a Twitteru se však na něm neobjevují, protože tito tři internetoví giganti se nedohodli, kdo komu by měl platit. Trendem už není otevřený internet, ale kontrolované rozparcelování. Poražený není druhým v pořadí, ale mimo hru.

Sergey Brin, jeden ze zakladatelů Googlu, proto přešel do útoku a v rozhovoru pro britský deník Guardian ostře napadl konkurenty. Obává se totiž, že se formují „mocné síly“ proti svobodnému internetu. K nim podle Brina patří nejen například Čína, Írán či Saúdská Arábie, ale i Facebook a Apple. V době, kdy virtuální prostor ovládá Facebook, už nelze původní ideu Googlu uskutečnit, protože internet už není stejně otevřený jako při jeho vzniku.

Sergey Brin, jeden ze zakladatelů Googlu, se obává, že se formují „mocné síly“ proti svobodnému internetu. K nim patří nejen Čína, Írán či Saúdská Arábie, ale i Facebook a Apple.

Brin sice svým srovnáním Íránu s Facebookem poněkud přehání, ale má reálný základ. Írán i Facebook totiž chtějí získat co nejvíc informací o svých uživatelích. Brinova starost o budoucnost internetu však nevyplývá z obav o jeho otevřenost, ale spíš ze snížení podílu Googlu na něm. Sociální síť Google+ totiž navštíví denně 170 milionů uživatelů, což je výrazně méně než 450 milionů Facebooku. Brinův útok tedy není nezištný.

Google navíc provádí asymetrickou informační politiku. Nikdo neví, jak zachází s vyhodnocením virtuálního pohybu svého uživatele. A Brin ani nezmiňuje, že Google již delší dobu prostřednictvím skryté firmy skupuje provozovatele sítí optických kabelů a buduje vlastní globální internetovou infrastrukturu. Z uvedeného vyplývá, že internet začíná ovládat několik globálních hráčů s všudypřítomným vlivem.

Dopady virtuálního světa

Například poté, co se na Facebooku zaregistrovali virtuálně aktivní občané, se v Německu výrazně snížil počet bloggerů. Facebook je nejvhodnější k emocionálnímu osobnímu sdělení, a proto bude ještě nějakou dobu přežívat žurnalistika redigovaných textů, jíž se předvídal zánik. Ze soudního přelíčení s Andersem Breivikem byl odvolán soudce poté, co těsně po Breivikově atentátu na svém facebookovém profilu prohlásil, že by zasluhoval trest smrti. Breivikův obhájce ho totiž označil za předpojatého.

Podle studie University of Michigan zveřejněné v časopise Traffic Injury Prevention začíná internet natolik dominovat, že klesá počet mladých lidí s řidičským průkazem. Dříve bylo v USA naprosto nezbytné jej vlastnit, v poslední době se však neustále snižuje množství mladých lidí absolvujících řidičské zkoušky. V roce 1983 vlastnilo řidičský průkaz 69 procent 17letých Američanů, v roce 2008 však už jen 50 procent. Autoři studie Michael Sivak a Brandon Schoettle to kromě ekonomických a demografických faktorů vysvětlují tím, že v době internetu je fyzická potřeba setkat se s jinými lidmi méně důležitá.

Na webové stránce Google Transparency Report jsou uvedeny země, které požádaly Google o informace, a z kolika procent těmto požadavkům vyhověl

Navíc jsme na internetu stále víc kontrolovaní. Tím se však náš pohyb na něm omezuje, protože používané služby mohou být kdykoli vypovězeny nebo ukončeny, a tím i všechny údaje, vzpomínky či fotografie. Nelze však ztotožňovat velké internetové firmy s autoritativními režimy, jako je Írán nebo Čína. Především ty americké jsou totiž vedeny komerčními zájmy a díky státním regulacím v oblasti ochrany osobních údajů musejí zacházet s informacemi odpovědně.

Neustále však narůstá zájem státních institucí o údaje jejich uživatelů. Na webové stránce Google Transparency Report jsou uvedeny země, které požádaly Google o informace, a z kolika procent těmto požadavkům vyhověl. Lze jen doufat, že se z internetu časem nestane nástroj ke kontrole a sledování lidí.