Stane se z břidlicového plynu jedna z priorit polského předsednictví EU?

Polsko závisí na dovozu zemního plynu z Ruska, a proto je pro něj klíčová diverzifikace jeho zdrojů.

V polovině letošního roku Polsko převezme po Maďarsku předsednictví Evropské unie. A během něj má v úmyslu se zasadit, aby se z břidlicového plynu stal společný projekt EU. Minulý týden to prohlásil náměstek polského ministra zahraničí Maciej Szpunar. Dle Varšavy se v nedávné době významně pokročilo ve vývoji tohoto alternativního zdroje energie.

Polští představitelé navíc tvrdí, že otázka břidlicového plynu nyní zapadá do mezinárodního kontextu. Problémy okolo japonské jaderné elektrárny Fukušima, kterou poškodila tsunami následující po zemětřesení, totiž znovu v EU otevřely diskusi o budoucnosti energie z jádra. Proto EU hledá alternativní zdroje. Nutí ji k tomu také vedle nevyzpytatelného vývoje cen ropy její ambiciózní požadavek redukce emisí oxidu uhličitého.

Za jednu z priorit polského předsednictví EU považuje břidlicový plyn i polský průmysl. Dle Andrzeje Kozłowského z vrcholného managementu společnosti PKN Orlen není vhodné označovat břidlicový plyn za nekonvenční fosilní palivo. USA totiž počítají s tím, že do patnácti let bude tvořit polovinu jejich produkce plynu.

Pro Polsko i další východoevropské země, které závisí na dovozu zemního plynu z Ruska, je diverzifikace jeho zdrojů a energetická bezpečnost spojená s využitím břidlicového plynu klíčovým tématem. Proti dobývání plynu z břidlicových ložisek však vystupují ekologické organizace. Nelíbí se jim vyšší znečištění spodních vod při těžbě břidlicového plynu.

Související články: