Spor Piráti versus Lego míří k vrchnímu soudu

Česká pirátská strana podala odvolání k Vrchnímu soudu v Praze a v „souboji“ s dánskou společností požádala o pomoc pirátů z celého světa. 

Pokud dnes do Google News zadáte hesla „Tschechien“ anebo „Czech Republic“, zjistíte, že zahraniční novináře na české kotlině zajímá především prezidentská volba, jinak řečeno: „Karel Havel or Milos Klaus?“ Jednou z výjimek je pak zuřící spor České pirátské strany s dánskou společností Lego Group. Soudní pojetí biblického příběhu o Davidu a Goliášovi totiž v uplynulých dnech zaujalo řadu zahraničních blogů. Případu, který by měl po odvolání Pirátů nyní řešit Vrchní soud v Praze, se mimo jiné věnuje populární web TorrentFreak.

Zdá se, že v zahraničí vyslyšeli výzvu, kterou čeští piráti v posledních týdnech šíří kyberprostorem. Česká pirátská strana prostřednictvím sociálních sítí a mezinárodního pirátského serveru Piratetimes.net požádala své podporovatele o pomoc. V rámci kampaně proti společnosti Lego se lidé z celého světa mají v pirátském převleku či se známými vlajkami Jolly Roger fotit před prodejnami dánského výrobce. Fotografie budou následně publikovány na stranickém webu.

Proč válčí Piráti s Legem?

Co předcházelo současným událostem? Dne 11. října 2012, vpředvečer voleb do krajských zastupitelstev, Česká pirátská strana nečekaně přišla o svůj předvolební spot. Městský soud v Praze straně v rámci předběžného opatření nařídil, aby klip odstranila ze své stránky na síti YouTube. Soud dospěl k  závěru, že piráty využitá animace figurek Lega by mohla poskvrnit dobrou pověst známého výrobce dětských stavebnic. Konkrétně by se prý lidé mohli domnívat, že společnost Lego české piráty sponzoruje.

Inkriminovaný klip: 

Dánský výrobce argumentuje tím, že si nepřeje být vtahován do politického boje, což ostatně deklaruje i ve svých vnitřních předpisech. Sám však neměl problém je porušit, když například svou stavebnici použil ke znázornění inaugurace amerického prezidenta Baracka Obamy v kalifornském Legolandu.

Důvod, proč Městský soud v Praze zakázal Pirátům s okamžitou platností pod hrozbou vynucovacích pokut vysílat jejich volební spot, dle místopředsedy strany Jakuba Michálka najdeme v občanském zákoníku: Proti tomu, kdo neoprávněně zasahuje do dobré pověsti právnické osoby, je možné se domáhat u soudu, aby se zásahu zdržel a odstranil závadný stav (shrnutí § 19b). Zákon však nijak nespecifikuje, co se míní zásahem do dobré pověsti právnické osoby. Zpravidla jde ale o případ, kdy jedna společnost uvádí záměrně nepravdivé informace, aby jinou společnost poškodila.

„Pro nás je nepřijatelné, aby se lidská tvorba takto bezduše podřizovala obchodním zájmům, aby se občanský život redukoval na konzumní vztah. Ve skutečnosti chce Lego pod záminkou ochrany dobré pověsti svoje výrobky kontrolovat i po tom, co opustí dveře prodejny,“ míní Michálek. 

Celá kauza vzdáleně připomíná mediální poprask, který před rokem spustila francouzská oděvní firma Lacoste, když požádala norskou policii, aby převlékla masového vraha Anderse Breivika. Mezinárodní tisk tehdy usoudil, že si koncerny dnes svou korporátní identitu hájí mnohem úzkostlivěji než dříve.

Zároveň se veřejnost shodla, že Lacoste k žádosti musela vést domněnka přímo arogantní – totiž, že jsou oprávněni nám mluvit nejen do toho, kdy a jak si máme výrobky jejich značky oblékat, ale také, kdy je máme sundat. Nakonec by se tak mohlo stát, že například neoblíbení politici budou v budoucnosti vystupovat nazí anebo jim oblečení budou muset šít manželky, jelikož se nenajde společnost, která by jim dovolila si její produkty kupovat.

Koncentrační tábor Lego

Lego už má s podobnými konflikty zkušenosti. Například v roce 1996 polský umělec Zbigniew Libera s pomocí stavebnice poskládal koncentrační tábor, načež Lego reagovalo rovněž žalobou. Případ byl o to pikantnější, že krabici se stavebnicí Concentration Camp doprovázel nápis: „This work by Zbigniew Libera has been sponsored by Lego Systems.“ Libera totiž „součástky“ obdržel bezplatně od samotné společnosti, která však netušila, jak konkrétně je umělec hodlá využít.

Na žádost o odstranění díla reagoval Libera následně: „Zase tady máme cenzuru, toto dílo jsem vytvořil pro vyvolání diskuse, nikoliv pro její potlačování.“ Poté, co se kauze věnovala média z celého světa, Lego se rozhodlo žalobu stáhnout. Počátkem loňského roku stavebnici Concentration Camp koupilo varšavské muzeum moderního umění s tím, že jde o jedno z nejvýznamnějších děl současné polské tvorby:   

EU: S kostkami si smí hrát každý

Podobně neúspěšně dopadla i soudní bitva Lega o získání ochranné známky pro své stavebnicové kostky v členských zemích Evropské unie. Evropský soudní dvůr v roce 2010 potvrdil dřívější rozhodnutí nižšího soudu, podle kterého takovou ochrannou známku nelze zaregistrovat. Konkurenti proto budou moci v EU nadále prodávat podobné stavebnice.

„Podniky nemohou používat zákon o ochranných známkách k trvalému zachování exkluzivních práv souvisejících s technickými řešeními,“ citovala tehdy agentura Reuters ze soudního rozhodnutí. Firma Lego uvedla, že s rozhodnutím soudu nesouhlasí, ale podřídí se mu.

Společnost tvrdila, že její kostky mají velmi charakteristický vzhled, a proto jim může být ochranná známka udělena. Soud ale dospěl k závěru, že tvar kostek vyplývá z funkce, kterou mají plnit, což registraci ochranné známky podle práva EU znemožňuje. 

Firma Lego, která je největším výrobcem hraček v Evropě, získala ochrannou známku pro své kostky v roce 1999. Unijní Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu však v roce 2004 známku zrušil kvůli stížnosti kanadské společnosti Mega Brands, jež vyrábí podobné kostky.