Spiklenecké teorie z Temelína. A la Financial Times.

Proč ČEZ vyřadil z tendru francouzskou Arevu? Prý nemá v Česku přátele na nejvyšší úrovni a bylo nutné ji vyloučit, než se projeví její přednosti.

Výběrové řízení na dodavatele stavby dalších dvou bloků jaderné elektrárny v Temelíně si určitě zaslouží, aby se dostalo na stránky světového tisku. Splňuje všechny parametry napínavého příběhu. Jde o hodně peněz, geopolitické souvislosti a zpolitizované odvětví energetiky, v němž působí monopolní či dominantní firmy – většinou vlastněné nebo spoluvlastněné státem. Navíc v zemi (či celém regionu střední a východní Evropy), kde se šíří pověsti o „kreativním přístupu“ k výběrovým řízením všeho druhu.

Aby toho nebylo málo, přidávají se k tomu ještě různé spiklenecké teorie ohledně toho, proč vlastně musela temelínský tendr opustit francouzská Areva. Vysvětlení, že nesplnila ani podmínky zadavatele – firmy ČEZ, ani zákona o zadávání veřejných zakázek, zní příliš přízemně. A přiznejme si – aniž bychom tím cokoliv naznačovali, že v případě tak renomované firmy jako Areva také dost nevěrohodně. Kde se vlastně stala chyba a proč ji musel ČEZ „jen velmi nerad“ vyloučit, to asi nakonec posoudí relevantní soudní orgány.

Šumy se šíří do světa

Není ovšem nezajímavé podívat se na to, které spiklenecké teorie se dostaly až ke čtenářům prestižního světového ekonomického tisku. Východoevropský specialista listu Financial Times Neil Buckley do svého článku o Temelíně zařadil tři:

  1. Areva doplatila na to, že v Česku nemá přátele na vysoké úrovni a politickou podporu. Předpokládá se, že ČEZ, velká část českého průmyslu a rusofil prezident Václav Klaus dávají přednost česko-ruskému konsorciu Rosatomu a Škody JS, protože podle nich nejvíce přispěje české ekonomice. Premiér Petr Nečas je zase považován za zastánce Westinghouse.
  2. V návaznosti na to další teorie říká, že Areva byla nepohodlná, neboť na rozdíl od svých konkurentů už měla licenci od evropských regulátorů. Čím déle by v tendru vydržela, tím složitější by pak bylo ji vyřadit.
  3. Další teorie už je z poněkud jiného soudku: Vyřazení Arevy údajně mělo torpédovat celý tendr, nebo alespoň způsobit jeho několikaletý odklad. Tedy aspoň do doby, kdy bude snazší dostavbu Temelína financovat a kdy v Evropě zase vzroste poptávka po energii.
Elegantněji by to nešlo?

Vyřazení Arevy údajně mělo torpédovat celý tendr, nebo alespoň způsobit jeho několikaletý odklad

Platí, že na každém šprochu je pravdy trochu? Víceméně ano. Ani v jednom případě ale určitě nejde o pravdu celou. Přítelem Arevy na vysoké úrovni byl podle všeho ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, nemusel mít ale v tomto směru takový vliv jako Klaus nebo Nečas.

Je pravda, že v pozdější fázi by bylo složitější Arevu vyřadit, ale nejspíš z jiného důvodu – Češi potřebují francouzské spojenectví při prosazování jaderné energetiky proti jejím odpůrcům v Evropské unii. Se získáním licence by ani Američané, ani Rusové mít problém neměli.

Největším zásahem hřebíčku na hlavičku je svým způsobem třetí teorie o potřebě odkladu tendru. Z komerčního hlediska je dostavba Temelína nejistý projekt. Není jasné, jaké budou v příštích desetiletích ceny elektřiny a zda se investice ve výši nejméně 250 miliard korun vyplatí. A protože je tu tlak na dostavbu zeshora od majitelů – politiků, může to svádět ke hledání nestandardních cest, jak tendr odpískat. Očekávané soudní spory kolem vyřazení Arevy mohou temelínské výběrové řízení bezpochyby hodně zkomplikovat či dokonce přímo „usmrtit“.

I tady ovšem zůstává pochybnost: Opravdu by se manažeři ČEZ nesnažili o nějaký elegantnější způsob, jak kýženého cíle dosáhnout?