Špatná zpráva eurokomisaře Hahna. Regiony se teď bojí o peníze.

Evropská komise chystá speciální fond. Chudší regiony, včetně českých, se obávají, že ztratí miliardy ve prospěch nejrozvinutějších zemí.

Evropský komisař pro regionální politiku Johannes Hahn mavrhuje vytvořit nový finanční nástroj pro budování dopravních, energetických a telekomunikačních sítí. Má mít podobu speciálního fondu EU. Představitelé regionů, včetně českých, se toho obávají, jsou přesvědčeni, že Hahn ubere peníze z programů určených na regionální rozvoj. Mohli bychom na to doplatit, míní europoslanec Jan Březina (KDU-ČSL, Evropská lidová strana).

 „Musíme si uvědomit celý kontext. Při přípravě rozpočtového výhledu mezi sebou soupeří minimálně tři politiky – strukturální politika (kam fondy určené pro regionální rozvoj patří - pozn. red.), společná zemědělská politika a cíle konkurenceschopnosti. Jako občanovi z kohezní země, která v regionech až na několik výjimek nedosahuje hospodářské prosperity průměru EU, se mi návrh na infrastrukturní fond nelíbí,“ řekl ČESKÉ POZICI Březina.

Podle serveru Euractiv.com zazněl návrh na vytvoření speciálního fondu EU minulý týden na setkání Hahna s europoslanci z výboru pro regionální rozvoj. Komisař jim přednesl, že peníze v tomto fondu budou sloužit k financování projektů transevropských sítí (TEN-T). Jedná se například o kontinentální dálnice nebo propojování energetických sítí. Během sedmiletého rozpočtového období by mělo na tyto účely „přitéci“ z Bruselu až 16 miliard eur.

Nejisté rozdělení rozpočtových kapitol je důvodem neklidu. Nikdo přesně neví, s čím Evropská komise přijde ve středu, kdy má zveřejnit návrh unijního rámcového rozpočtu na roky 2014 až 2020. (Schvalovat ho budou Evropský parlament a Rada ministrů EU.) Očekává se, že společná zemědělská politika a strukturální politika pozice výdajových priorit EU obhájí. Není však známo, bude jejich výše.

Nejistota nahrává přetlačované mezi zastánci strukturální politiky a na druhé straně témat jako jsou energetika nebo doprava. Česko se nachází spíše v první skupině zemí, v druhém táboře jsou zejména členské země, které se již přehouply přes kohezní práh (maximálně 75 procent unijního průměru HDP), a proto hledají alternativní způsoby, jak získat peníze z evropského rozpočtu.

„Projekty, které by usilovaly o získání podpory fondu infrastruktury, by mezi sebou soutěžily v rámci celé EU. To by nahrávalo starým členským zemím, které mají s přípravou rozsáhlých projektových žádostí větší zkušenosti,“ přiblížil ČESKÉ POZICI nevýhody návrhu Jan Březina.