Spása, či nebezpečný experiment? ECB začne nakupovat dluhopisy.

Ač v rozporu se základními principy centrálního bankovnictví, je oznámený záměr ECB z hlediska současného vývoje v eurozóně obhajitelný.

Čtvrteční zasedání Evropské centrální banky (ECB) s následnou tiskovou konferencí lze považovat za jednu z klíčových událostí doznívajícího léta. Prezident ECB Mario Draghi potvrdil to, o čem se po celý srpen spekulovalo – centrální banka začne nakupovat dluhopisy zemí, jež mají problém se financovat samy na trhu.

Zveřejněný program odkupu má zhruba následující kontury:

  • ECB bude kupovat dluhopisy se splatností od jednoho roku do tří let, v neomezeném množství;
  • nákupy bude následně sterilizovat, to znamená stahovat přebytečnou likviditu;
  • nákup se však bude týkat dluhopisů jen těch zemí, které oficiálně požádají o pomoc evropské záchranné fondy (EFSF a ESM) a budou plnit stanovené podmínky.

Avizované kroky ECB se nesetkaly s přílišným ohlasem u německých bankéřů. Chystaný postup ECB označují jako nebezpečný experiment, který ohrožuje její nezávislost a zvyšuje nebezpečí růstu inflace.

Ačkoliv jsou kroky ECB v rozporu se základními principy centrálního bankovnictví, je tento postup z hlediska současného vývoje v eurozóně obhajitelný. Jen a pouze ECB má páky, jak zabránit tomu, aby evropské země jedna po druhé nebankrotovaly a nakonec se celá eurozóna nesesunula jako domeček z karet.

Stavebnictví pod úrovní roku 2005

Živo bylo i na domácí scéně. Pozornost poutala především pravidelná měsíční makroekonomická data. V závěru týdne byl zveřejněn zpřesněný údaj o vývoji HDP. Ekonomika klesla mírnějším tempem, než předpokládal původní odhad ze srpna – meziročně o procento (místo 1,2 procenta). Problémem zůstává slabá domácí poptávka, kterou nedokázal kompenzovat přebytek zahraničního obchodu.

Z červencových statistik jednoznačně překvapil průmysl. Objem průmyslové výroby meziročně vzrostl o 4,2 procenta, což bylo však do značné míry dáno vyšším počtem pracovních dnů v letošním červenci. Výrazný růst, o plných 16 procent, zaznamenaly nové zakázky. Z jednoho měsíce však nelze dělat ukvapené závěry o lepšící se kondici domácího průmyslu. Takzvané předstihové ukazatele totiž žádnou změnu k lepšímu nenaznačují.

Výsledky zbylých statistik již tak pozitivní nebyly. Zahraniční obchod vykazuje již několik měsíců známky zpomalování – klesá jak dynamika exportu, tak importu. Saldo obchodní bilance však zůstává nadále bezpečně přebytkové, v červenci činilo 25,8 miliardy korun. Příliš důvodů k radosti nemají ani maloobchodníci. Tržby rostou vesměs jen prodejcům zboží přes internet a pomocí zásilkové služby. Jednoznačně nejhorší je situace ve stavebnictví. Stavební výroba dále klesá a je již pod úrovní z roku 2005. Z těžkého zásahu se stavebnictví jen tak nevzpamatuje.

Koruna dál posiluje

Koruně se v týdnu dařilo a rozšířila dosavadní maxima vůči oběma hlavním měnám. Posilování koruny podpořila optimistická nálada na finančních trzích, která panovala v souvislosti s očekávanými a následně i oznámenými kroky Evropské centrální banky.

K euru koruna ve druhé polovině týdne zamířila pod hladinu 24,60 Kč. Vůči dolaru se v pátek odpoledne obchodovalo již na dohled hladiny 19,20 Kč. Trend ke zhodnocení koruny pokračuje. Vzhledem k rychlosti, kterou česká měna v posledních dvou měsících posiluje, však nelze v nejbližších týdnech vyloučit její korekci ke slabším úrovním.

Počet příspěvků: 3, poslední 13.9.2012 05:22 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.

Autor

Miroslav Novák

Miroslav Novák | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články