Ceska Pozice

Španělské Hnutí rozhořčených nezaniklo. Jen změnilo názor na politiku.

Občanské skupiny vzniklé po 15. květnu 2011 se angažují například ve školství a hodlají se zúčastnit všeobecných voleb koncem roku 2015.

Jiří Kasl 10.3.2014
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Zanedlouho uplynou tři roky od vypuknutí „arabského jara“, velkých demonstrací ve Španělsku a celosvětového rozšíření protestního hnutí Occupy Wall Street, jehož ideový zakladatel a zastánce sociálního státu Stéphane Hessel, autor esejistického manifestu Indignez-vous! (Rozhořčete se!), zemřel právě před rokem – 26. února 2013.

Mezi hlavní důvody, proč Španělé vyšli do ulic, patřila vysoká nezaměstnanost, zvětšující se ekonomická krize a existující stranický systém. Protestní shromáždění svolala na 15. května 2011 do Madridu politická platforma Democracia Real Ya! (Skutečnou demokracii hned!). Odtamtud se Hnutí 15. května, jehož členové si začali říkat „los indignados“ (rozhořčení), brzy rozšířilo do dalších 57 měst.

Role Twitteru a Facebooku

Podle španělské veřejnoprávní vysílací organizace RTVE se od poloviny května do začátku srpna 2011 do protestního hnutí zapojilo šest a půl až osm milionů lidí, jejichž společným heslem bylo „Nejsme zbožím v rukách politiků a bankéřů“. Vyšli do ulic, aby vyjádřili své zklamání a nespokojenost několik dní před celostátními místními volbami a regionálními volbami ve většině 17 autonomních společenství Španělska.

Vzniklo mohutné občanské hnutí s horizontální strukturou, které své akce pořádalo prostřednictvím internetu a sociálních sítíCo se složení účastníků protestních akcí týče, španělská výzkumná agentura Gather Estudios zjistila zajímavý fakt – 71 procent nepatřilo k žádné politické straně, odborové organizaci nebo společenskému hnutí a jen v šesti procentech případů nešlo o členy žádné sociální sítě na internetu. Vzniklo mohutné občanské hnutí s horizontální strukturou, které své akce pořádalo prostřednictvím internetu a sociálních sítí.

Hlavními komunikačními kanály byly Twitter a Facebook. Například uživatelé Twitteru brzy začali k propagaci svých akcí používat různé hashtagy/štítky, z nichž nejpopulárnější byly #demoraciarealya (oficiální hashtag platformy DRY), #nolesvotes (nevol je), #novotes (nevol), #15M (Hnutí 15. května), #acampadasol (utábořte se na náměstí Sol [v Madridu]), #acampadabcn (utábořte se [na Katalánském náměstí] v Barceloně) nebo #nonosrepresentan (nereprezentují nás [rozuměj politici]).

Hnutí rozhořčených získalo podporu i za španělskými hranicemi – v Itálii, Řecku, Francii a za mořem v USA a Mexiku. Manifestovali také Španělé žijící u nás a začali se k nim přidávat i čeští aktivisté.

Přenos činnosti

Ve světových médiích o Hnutí 15. května není prakticky slyšet, přestože podle údajů z konce letošního ledna se počet nezaměstnaných na konci roku 2013 ve Španělsku přiblížil 5,9 milionu, tedy zhruba 26 procentům, ekonomická situace je navzdory některým pozitivním signálům nadále velmi vážná a politický systém se nijak nezměnil.

V žádném případě. Podle Marty G. Francové, aktivistky a novinářky z nezávislého deníku Diagonal, který informuje o dění v oblasti sociálních hnutí, čas táborů skončil. Činnost se však hned po prvním měsíci přenesla do městských čtvrtí a venkovských oblastí celého Španělska a mnozí účastníci se rozhodli pracovat ve skupinách či kolektivech a věnovat se konkrétním oblastem.

Bydlení

Jednou z nich je bydlení, kde vyvíjí činnost Platforma pro oběti hypoték (Plataforma de Afectados por la Hipoteca – PAH). Ta přitom vznikla už v roce 2009 jako hnutí osob, jež nejsou schopné splácet hypotéky a hrozí jim soudní vystěhování, a lidí, kteří jsou s nimi solidární.

Mnozí účastníci španělských protestů se rozhodli pracovat ve skupinách či kolektivech a věnovat se konkrétním oblastemVelkého rozmachu dosáhla PAH v květnu 2011 a v současnosti se zaměřuje na konkrétní případy poskytováním rad a podpory obětem a organizováním protestních akcí buď před domovy či kancelářemi poslanců nebo před bydlišti osob, jimž bezprostředně hrozí vystěhování.

Pro takové přímé protestní akce se ve Španělsku ujal termín escraches, který se začal objevovat v devadesátých letech v argentinských médiích k označení pokojných demonstrací před domovy veřejných činitelů, kteří spáchali nějaký závažný delikt nebo se dopustili korupčního jednání. V roce 2013 získala PAH ve Španělsku Národní cenu za obranu lidských práv.

Zdravotnictví a školství

Další významnou oblastí je zdravotnictví, kde pod heslem „Chceme veřejné zdravotnictví všech pro všechny!“ několik nezávislých platforem zdravotníků a pacientů (Marea Blanca, Coordinadora Antiprivatización de la Sanidad, PATUSALUD, Yo Sí Sanidad Universal) pořádá akce proti privatizaci zdravotnictví a rozpočtovým úsporným opatřením v něm a informuje o nich prostřednictvím internetu a sociálních sítí.

Jakousi zastřešující organizací je Federace sdružení na obranu veřejného zdravotnictví (FADSP), která je na Facebooku a jejími členy je 14 regionálních sdružení. Konkrétním výsledkem odporu veřejnosti proti privatizaci bylo oznámení šéfa autonomní vlády Madridu koncem letošního ledna, že se vzdá plánu na privatizaci řízení šesti veřejných nemocnic.

Proti rozpočtovým škrtům ve školství začalo na začátku školního roku 2011/2012 protestovat hnutí Marea Verde (Zelený proud) nazvané podle hashtagu na Twitteru odkazujícího na barvu triček s bílým nápisem „Veřejná škola všech pro všechny“, která si oblékali protestující, především v Madridu.

Největší akcí hnutí Zelený proud byla generální stávka na všech úrovních školské soustavy proti úsporným opatřením pravicové vlády Mariana RajoyeHnutí se rozšířilo do dalších regionů a jeho největší akcí byla generální stávka na všech úrovních školské soustavy 24. října 2013 proti úsporným opatřením pravicové vlády Mariana Rajoye, politice ministra školství Josého Ignacia Werta a novému školskému zákonu, jenž je považován za útok na veřejné školství a na rovné příležitosti, byť to současná politická reprezentace tvrdošíjně popírá.

Boj pokračuje

Skupiny či kolektivy, jež vznikly po 15. květnu 2011, se angažují v řadě dalších oblastí – v sociální politice, ekonomice, finančnictví, energetice, spravedlnosti, kultuře nebo v dodržování práv přistěhovalců. Občanské skupiny hodlají vytvořit společnou frontu a ucházet se o přízeň voličů v příštích všeobecných volbách koncem roku 2015.

Celostátní působnost má nedávno vzniklá takzvaná Občanská síť strana X, jejímž cílem je boj s korupcí a posílení participativní demokracie. Boj tedy pokračuje na nových fórech a novými formami.

Občanská angažovanost vyjádřená v heslech „Sí, se puede“ (Ano, je to možné) a „Sí, podemos“ (Ano, můžeme), populárních před dvěma a půl lety, ukázala, že je možné reagovat na konkrétní problémy a přinášet praktická řešení mimo rámec existujícího politického systému. Zdá se, že Hnutí rozhořčených změnilo názor na politiku – jak a kde se dá dělat.

zpět na článek


© 2020 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.