Spalovny, nebo recyklace? Ministerstvo životního prostředí fandí komínům.

Česká republika by měla dle směrnice EU předcházet vzniku odpadu nebo ho třídit. Místo toho plánuje postavit čtrnáct spaloven.

Jan Charvát 4.2.2013
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Letošní rok bude pro Českou republiku klíčový pro určení strategie nakládání s odpady – ministerstvo životního prostředí (MŽP) připravuje sérii zákonů řešících odpadové hospodářství. Měly by kopírovat evropskou směrnici, která preferuje prevenci vzniku odpadu a jeho recyklaci před pálením. Místo toho ale ministerstvo podporuje výstavbu nákladných spaloven, které brání moderním ekologickým projektům.

Směrnice EU o odpadech je přitom závazná. Členské státy by podle ní měly především předcházet vzniku odpadů nebo se zasazovat o to, aby již vzniklý odpad mohl být znovu použit. Energetické využití (spalování) patří spolu s vyvážením na skládku k nejméně vhodným způsobům nakládání s odpadem, a to jak z ekologického, tak ekonomického hlediska.

Hierarchie nakládání s odpady dle EU:

  1. předcházení vzniku;
  2. úprava za účelem opětovného použití;
  3. recyklace;
  4. jiné využití, například energetické;
  5. odstranění.

Přesto návrh plánu odpadového hospodářství České republiky na období 2013 – 2022 (viz příloha PDF), který ministerstvo právě dokončuje, počítá s výstavbou čtrnácti spaloven k dosvadním třem (Praha, Liberec, Brno). A připravovaná legislativa má z tohoto plánu do značné míry vycházet.

Ministr Tomáš Chalupa ČESKÉ POZICI řekl, že se hierarchie nakládání s odpady dle EU sice bude držet, ale ne za každou cenu. „Na recyklaci musí daňový poplatník mít, musí se vyplatit. Takže to, co nelze recyklovat, se musí spálit. Samozřejmě se k tomu musí použít nejlepší technologie, která zároveň vyrobí ze spalování i teplo,“ uvedl ministr.

Proč zrovna ODS?

Malá vsuvka. Chalupovu obhajobu spalování lze pochopit v kontextu s jeho stranickou příslušností. V rozhovoru pro ČESKOU POZICI přiznal, že na ministerstvu nehájí zelenou politiku, ale primárně politiku ODS. V předvolebním programu strany z roku 2010 je životnímu prostředí věnováno jeden a půl strany z celkových 52 a značná část z toho ještě obhajuje existenci jaderných elektráren. O aktuální problematice odpadů program nehovoří ani na jedné řádce. Nabízí se tedy otázka, proč ODS řídí právě MŽP?

Na recyklaci musí daňový poplatník mít, takže to, co nelze recyklovat, se musí spálit, říká ministr ChalupaMinisterský dokument o odpadovém hospodářství tedy sice s hierarchií a la EU počítá, ale zároveň stanovuje její limity. Píše se v něm například, že při jejím uplatňování bude brán ohled na hospodářské a sociální dopady.

Na jiném místě se v plánu dokonce uvádí, že „jako ekonomicky i environmentálně nejvhodnější způsob pro využití směsných komunálních odpadů se jeví využití odpadů přímým spalováním ve spalovnách, které splňují podmínky pro energetické využití odpadů.“ Tato formulace je s hierarchií nakládání s odpady přímo v rozporu.

Ministr Chalupa výstavbu spaloven hájí i v porovnání se skládkováním, které je podle něj daleko horší. Připravované zákony proto počítají s výrazným zdražením poplatku, který si obce za odvoz odpadu účtují. Zvýhodněny by měly být způsoby nakládání s odpadem, které jsou v pyramidě výše, například recyklace.

Ekonomické kalkulace

Problém je v tom, že žádnou relevantní analýzu, která by výhodnost spalování dokazovala, ministr Chalupa nepředložil. Výstavba spaloven je drahá a bez dotací z EU těžko představitelná. Jak vyplývá z informací obsažených v ministerském plánu, spalovna s roční kapacitou zhruba 100 tisíc tun odpadu vyjde přibližně na dvě miliardy. Nemalé peníze pak stojí i údržba, která je nutná ke splnění limitů vypouštění nebezpečných látek do ovzduší.

Na druhou stranu si spalovna na sebe vydělává výrobou tepla. Aby se ale její provoz vyplatil, je nutné svážet odpadky z celého regionu (maximum ze zákona je 50 procent odpadu jako podmínka udělení dotace). Tím by se však snižoval tlak na recyklaci, nehledě na to, že by na ni – dejme tomu po dvoumiliardové investici – zbylo podstatně méně peněz.

Pokud by se peníze namísto do spaloven daly do prevence a snazší recyklace, ušetří se více energie, než spalovny vyrobí, tvrdí hnutí DuhaNa další úskalí ekonomiky spaloven upozorňuje Ivo Kropáček z Hnutí Duha. Ministerstvo podle něj nepřipočetlo náklady na zpětné vytěžení spálených surovin. „Se spalovnami je největší problém v tom, že ničí recyklovatelné suroviny, které musejí být se značnými problémy následně vytěženy, protože je ekonomika potřebuje. Pokud by se peníze namísto do spaloven daly do prevence a snazší recyklace, ušetří se více energie, než spalovny vyrobí,“ uvedl pro ČESKOU POZICI Kropáček.

Odklon od hierarchie EU je podle něj možný pouze v případě, že existuje komplexní analýza životního cyklu, která by prokazovala, že s daným typem odpadu je lepší nakládat jinak. Žádnou takovou studii ale ministerstvo nepředložilo a ani v plánu odpadového hospodářství není doloženo, zda se spalovny skutečně dlouhodobě ekonomicky vyplatí.

K čemu tolik spaloven?

Plán odpadového hospodářství počítá aktuálně s výstavbou tří spaloven (Chotíkov, Komořany-Most, Krajské integrované centrum v Moravskoslezském kraji). Mají vyjít na dvanáct miliard korun, evropské fondy by mohly pokrýt asi třetinu ceny. Jejich celková kapacita má být 437 tisíc tun odpadu. Na podporu ze současného dotačního programu s největší pravděpodobností dosáhnou jen spalovny Chotíkov a Komořany. MŽP již dříve uvedlo, že nejdále s přípravami je Chotíkov, jehož výstavbu ve druhé polovině ledna schválilo plzeňské zastupitelstvo. Stavět se má začít na jaře.

Dokument hovoří také o reálné možnosti výstavby dalších jedenácti zařízení o souhrnné kapacitě 2,230 milionu tun za rok. Pro srovnání, v roce 2010 se v České republice vyprodukovalo celkem 4,6 milionu tun komunálního odpadu.

Produkce nevytříděného komunálního odpadu v ČR spíše stagnujeTyto plány potvrzují tezi, že spalovny mají v Česku prioritu. Kdyby totiž byl hlavní důraz kladen na předcházení vzniku odpadů a na recyklaci, jak žádá EU, tolik spaloven by nebylo potřeba. Prognózy MŽP, které dokládají potřeby dalších a dalších spaloven, vycházejí z představy, že objem produkovaných směsných komunálních odpadů bude růst o jedno až 2,5 procenta ročně. To ale nemusí být pravda.

Předpověď počítající s nárůstem vznikla na základě časových řad z předešlých období se zohledněním očekávaného vývoje ekonomiky. Jenže produkce odpadu není přímo úměrná hrubému domácímu produktu – realita je taková, že produkce komunálního (nevytříděného) odpadu v Česku spíše stagnuje. Při důsledném dodržování hierarchie nakládání s odpady by dokonce mohla klesat.

Máme co dohánět

Česká republika si v evropském měřítku co do třídění odpadu nevede špatně – jde zhruba o 30 procent odpadu (plasty, sklo, papír). V porovnání s Rakouskem a Německem, které třídí až 60 procent odpadu, je však stále co dohánět. Kritici by mohli namítnout, že srovnávat nás se „zeleným“ Německem nelze. V každém případě je ale lepší se snažit lepší sousedy dohnat, než rezignovat a začít odpad ještě více pálit.

Když bude někdo pít vodu z kohoutku a ne balenou, není důvod, proč by měl platit za likvidaci těchto odpadů ze svých daníMinisterstvo se však evidentně touto cestou vydat nehodlá. V plánu odpadového hospodářství píše, že „třídění a následná recyklace odpadů má svoje technologické a ekonomické hranice, původní nastavený cíl 50procentní recyklace komunálního odpadu je zcela nereálný a chybný“. Příklad Německa ale dokládá, že objem vytříděného odpadu by se dal za použití vhodných nástrojů a osvěty zdvojnásobit.

Stát v tom může sehrát důležitou úlohu. Recyklaci do značné míry platí firmy, které vyrábějí obaly (přispívají společnosti Eko-kom na recyklaci). A MŽP může v připravovaných zákonech nastavit, jak velký objem obalů mají výrobci recyklovat. Pokud by platili více, měl by Eko-kom větší prostředky na podporu i osvětu recyklace a starosti s odpadem by nezbyly na města a obyvatele.

Vyšší poplatek za recyklaci by se u firem pochopitelně promítl do ceny zboží. To je ale podle Kropáčka z hnutí Duha dobře. „Tyto náklady zaplatí ti, kdo toto zboží konzumují více, nikoliv ostatní. Když bude někdo pít vodu z kohoutku a ne balenou, není důvod, proč by měl platit za likvidaci těchto odpadů ze svých daní.“

Nevyužité kompostování

Pokud jde o prevenci vytváření odpadu, je Česká republika pozadu, zejména u toho biologicky rozložitelného. Podle plánu odpadového hospodářství tvoří bioodpad kolem 60 procent objemu komunálního odpadu. Většina z něj – 63 procent v roce 2010 – skončila na skládce. Zbytečně. Tento odpad lze využít buď na výrobu bioplynu, nebo ho nechat rozložit kompostováním, a vyrobit tak levné hnojivo.

V současnosti města instalují stále více hnědých kontejnerů na tento typ odpadu, některé obce nebo městské části zapůjčují zdarma kompostéry. Poměrně levné je i jejich pořízení na vlastní náklady. Plánují se – například v Praze 4 – také kompostárny veřejné.

Místo jedné spalovny by mohlo za stejné peníze vzniknout tolik kompostáren, že by nás zbavily desetkrát více odpaduZajímavé je i porovnání efektivity spaloven a kompostáren. Lze ji vyčíst přímo z plánů ministerstva na udělení dotací v rámci Státního fondu životního prostředí. Na podporu z něj má nárok 227 kompostáren, z nichž 70 je v realizaci. Celkové náklady budou činit zhruba tři miliardy korun, přičemž dokážou využít 802 807 tun odpadu ročně.

Zhruba stejné náklady – tři miliardy korun – budou potřeba i na vybudování spalovny v Chotíkově. Ta přitom ročně zlikviduje jen kolem 95 tisíc tun odpadu. Platí zde tedy jednoduchá matematika: místo jedné spalovny by mohlo za stejné peníze vzniknout tolik kompostáren, že by nás zbavily desetkrát více odpadu.

Daniel Vondrouš ze sdružení Zelený kruh k tomu dodává: „Spalovny jsou tak drahé, že se za to dá postavit spousta kompostáren, sběrných dvorů či recyklačních linek. Převis poptávky nad nabídkou je navíc u státních operačních programů obrovský.“ Výstavba tohoto druhu decentralizované infrastruktury navíc podle něj podpoří mnohem více místní zaměstnanost než spalovna, která bude svážet odpad z okolí.

Ministerstvo má klíčové zákony o odpadech předložit do konce roku. Podle informací ČESKÉ POZICE to však pravděpodobně nestihne.

kocourkovskej Oblast spadu čeho? Poučte mě, prosím... 16:12 3.2.2013

Počet příspěvků: 40, poslední 15.2.2013 07:55 Zobrazuji posledních 40 příspěvků.