Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Soukromí v době koronavirovirové pandemie

  11:54
Za současné koronavirové krize zjišťování údajů o pohybu osob zasahuje do soukromí. To neznamená, že by bylo zcela nepřípustné, ale zásah do něho musí stejně jako každé omezení upravovat zákon včetně vymezení účelu a oprávněných orgánů. Doufejme, že nevyústí v závažné zasahování do soukromí..

Telekomunikační operátoři a soukromí. foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice

V současné situaci přijaly vlády mnoha států včetně České republiky kvůli šíření infekce covid-19 výjimečná opatření, která mimo jiné omezují některá základní lidská práva. Úvahy, zda a nakolik jsou nezbytná, přiměřená a odůvodněná, přenechám epidemiologům. Sám v této oblasti odborné znalosti nemám a vždy jsem si vážil těch, kdo se vyjadřovali pouze k tématům, kterým rozumějí. V mém případě je to právo, zejména ochrana soukromí, zásahy do něj a plošné shromažďování údajů, čemuž se věnuji řadu let.

Pokud jde o aktuální krizová opatření, nechci nudit citacemi z ústavního zákona o bezpečnosti ČR, krizového zákona či nově i zákona o ochraně veřejného zdraví. Zásadní je, že ani za nouzového stavu neumožňují libovolná omezení. Naopak, jsou jednoznačně definovaná. Ani v současné situaci proto nejsou oprávnění vlády, ministerstev a dalších úřadů bezmezná. Ostatně, oficiální legislativní texty – každé usnesení vlády či mimořádné opatření ministerstev = odkazují na konkrétní ustanovení těchto předpisů.

Elektronická stopa a ochrana údajů

Omezení svobody pohybu, uzavření státních hranic a jiné „hmatatelné“ zákazy a příkazy jsou jasné. Je však stále více dotazů na ty „neviditelné“, elektronické zásahy do soukromí. Jde především o využívání údajů, které jsou shromažďovány plošně, a týkají se prakticky všech obyvatel, obzvlášť zajímavým fenoménem pak jsou lokalizační údaje.

Prakticky každý má u sebe v podstatě nepřetržitě mobilní telefon, většina i nějakou tu platební kartu, kterou navíc v současnosti používáme častěji než dřív – z hygienických důvodů jsme vyzývání k bezhotovostním, ideálně bezkontaktním platbám. Tím vším zanecháváme „elektronickou stopu“, která může být zpětně vysledovaná. Módním termínem se stalo „trasování“, možnost zjistit, kde jsme se pohybovali.

Kdo je nyní oprávněn získat lokalizační údaje od bank, telekomunikačních operátorů a případně dalších? Za jakým účelem? Lze na jejich základě sledovat pohyb a jak dlouho zpětně, nebo i online?

Kdo je nyní oprávněn získat lokalizační údaje od bank, telekomunikačních operátorů a případně dalších? Za jakým účelem? Lze na jejich základě sledovat pohyb a jak dlouho zpětně, nebo i online? Provozní a lokalizační údaje účastníků elektronických komunikací stejně jako o platebních transakcích konkrétní osoby jsou osobní a jejich zpracování podléhá ochraně dle Obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a souvisejících předpisů.

Tyto dvě kategorie údajů jsou navíc chráněny zvláštními instituty – údaje elektronických komunikací jako předmět telekomunikačního tajemství, údaje o platebních transakcích pak jako předmět tajemství bankovního. Ani jedno sice není zcela neprolomitelné, ale přístup k takovým údajům je striktně omezen.

Zjišťování údajů o pohybu osob bez ohledu na způsob provádění zasahuje do našeho soukromí. To neznamená, že by bylo zcela nepřípustné, ale stejně jako při jakémkoli zásahu do základních lidských práv i omezení soukromí musí upravovat zákon včetně vymezení účelu a oprávněných orgánů.

Souhlas a statistické údaje

V první řadě je třeba od uvedeného odlišit využití statistických údajů, které se netýkají konkrétních osob. Předpokládám (a pevně věřím), že tak vznikla například analýza, dle které 46 procent lidí vracejících se nedávno z Itálie poté alespoň jednou použilo svou platební kartu na území ČR, čímž zřejmě nedodrželi podmínku 14denní karantény. Od takové analýzy je jen krok k využití konkrétních údajů ve smyslu, když víme, že jich bylo 46 procent, proč nezjistíme, kteří to byli, a nepotrestáme je?

„Vzpomínkové mapy“, které se nedávno objevily, aby pomohly nakaženým a potenciálně nakaženým vzpomenout si, kde všude v poslední době byli, a koho mohli nakazit, vznikají na základě souhlasu těchto osob

Obdobně je technicky možné, aby operátoři zaslali SMS zprávu na všechny mobilní telefony připojené v určité době k zahraničním sítím (v Itálii a v dalších rizikových oblastech), aniž by zjišťovali konkrétní účastníky a zprávu jakkoli personifikovali a adresovali každému zvlášť – všichni ji dostali se stejným obsahem.

Také nejnovější projekt Evropské komise – monitorování šíření viru covid-19 na základě údajů od největších evropských telekomunikačních společností – je založen na zpracovávání anonymizovaných údajů, jak vyplývá z hodnocení evropského inpektora pro ochranu údajů. Navíc „vzpomínkové mapy“, které se nedávno objevily, aby pomohly nakaženým a potenciálně nakaženým vzpomenout si, kde všude v poslední době byli, a koho mohli nakazit, vznikají na základě souhlasu těchto osob.

Sledování pohybu

Je také možné zjistit údaje o pohybu konkrétních osob i bez jejich souhlasu jak z údajů o použití platební karty, tak ze „stopy“, kterou zanechal mobilní telefon. Ze srovnání, jak často platíme platební kartou a používáme telefon, je zřejmé, že telekomunikační lokalizační údaje budou zpravidla přesnější a použitelnější. Mobilní operátoři tato data potřebují pouze omezenou dobu, zejména k vyúčtování hovorů a dalších spojení.

Zákon o elektronických komunikacích jim však ukládá všechny tyto údaje, například včetně údajů o jednoznačné identifikaci přístroje volajícího a volaného či o základnových stanicích, ke kterým byli připojeni, uchovávat šest měsíců kvůli možnému vyžádání oprávněnými orgány, a to nejen činnými v trestním řízení, policií a zpravodajskými službami, ale i Českou národní bankou.

Zásadní je, že současný nouzový stav nerozšiřuje rozsah oprávněných orgánů ani možnosti vyžádání lokalizačních údajů, ostatně relevantní předpisy to neumožňují. Proto je „trasování“ jak v příslušném usnesení vlády, tak v mimořádném opatření ministerstva zdravotnictví omezeno na případy se souhlasem dotčené osoby.

Zásadní je, že současný nouzový stav nerozšiřuje rozsah oprávněných orgánů ani možnosti vyžádání lokalizačních údajů, ostatně relevantní předpisy – ústavní zákon o bezpečnosti ČR, krizový zákon, zákon o ochraně veřejného zdraví či zákon o elektronických komunikacích to neumožňují. Proto je „trasování“ jak v příslušném usnesení vlády, tak v mimořádném opatření ministerstva zdravotnictví omezeno na případy se souhlasem dotčené osoby.

Vyžádání provozních a lokalizačních údajů v rámci trestního řízení umožňuje trestní řád pouze kvůli řízení pro úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody nejméně tři roky a pro dalších několik vyjmenovaných trestných činů. U současné infekce covid-19 by zřejmě bylo možné kvalifikovat některá jednání jako trestný čin šíření nakažlivé lidské nemoci. Ten existuje v trestním zákoníku ve dvou variantách, úmyslné a nedbalostní.

V obou se vztahuje na toho, kdo „způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci u lidí“, včetně přísnějšího trestu pro ty, kdo takový čin spáchají „za živelné pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek“. Za současné situace však v praxi ve většině případů zřejmě nepůjde o trestný čin úmyslný, a proto tento postup nebude použitelný.

Co očekávat…

Omezení základních lidských práv smějí trvat jen nezbytnou dobu, a především se z nich nesmí stát běžná praxe – tohoto vývoje se zatím neobávám. Na koronavirou krizi nebyl nikdo připraven a až se ji podaří překonat, měli by politici kromě úsilí o zmírnění škod diskutovat i o opatřeních, jež by v budoucnu v podobných situacích umožnila reagovat pružně.

Omezení základních lidských práv smějí trvat jen nezbytnou dobu, a především se z nich nesmí stát běžná praxe – tohoto vývoje se zatím neobávám. Na koronavirou krizi nebyl nikdo připraven a až se ji podaří překonat, měli by politici kromě úsilí o zmírnění škod diskutovat i o opatřeních, jež by v budoucnu v podobných situacích umožnila reagovat pružně.

Lze si například představit diskusi o využití provozních a lokalizačních údajů elektronických komunikací a bankovnictví i bez souhlasu dotčených osob. Ostatně, v poslední době se již v souvislosti s infekcí koronaviru o tomto využití diskutovalo v řadě členských zemí EU, například v Polsku, Rakousku a v ČR, mimo ni v Izraeli.

Účelem měla být jak identifikace osob přijíždějících z rizikových oblastí, tedy potenciálně infikovaných, tak kontrola dodržování karanténních opatření, například v Polsku se v této souvislosti objevily úvahy o použití elektronických monitorovacích náramků podobných těm ke kontrole odsouzených, jež pro osoby v karanténě zavedlHongkong. Doufejme, že tyto diskuse budou maximálně věcné a racionální a nevyústí v závažné a nepřiměřené zásahy do soukromí.

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...