Soukromé penzijní fondy se (možná) dočkají až stovek miliard korun

Ministr Drábek navrhuje, aby si lidé na důchod odkládali u soukromých fondů nejprve tři a v roce 2018 pět procent hrubé mzdy.

Porada ekonomických ministrů se dnes podle Lidových novin (LN) bude zabývat návrhem ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09), aby si lidé ukládali na důchod u soukromých fondů od roku 2012 nejprve tři procenta a od roku 2018 pak až pět procent hrubé mzdy, a to s mezistupněm na čtyřech procentech v roce 2015. Návrh, který by se povinně týkal lidí mladších 40 let a dobrovolně mladších 50 let, je součástí chystané penzijní reformy.

Podle LN se Drábkův startovní návrh ještě může změnit, avšak velké zásahy se vzhledem k údajné koaliční shodě nečekají. Zatím se tedy zdá, že soukromé penzijní fondy se dočkají desítek a v delším horizontu až stovek miliard korun nového kapitálu. Pokud bychom předpokládali, že do systému přispějí zhruba tři miliony lidí třemi procenty ze současné průměrné hrubé mzdy, šlo by za jediný rok o 27 miliard korun. Tato částka by pochopitelně vlivem růstu průměrné mzdy a zvyšování odvodů až na pět procent stoupala.

Je zde však jedno ale, které by měly vzít fondy při plánování budoucího přílivu kapitálu v potaz. Totiž že valná většina lidí jim kvůli obavám z nadměrného rizika nebude chtít svěřit své peníze a raději se nechá automaticky přesměrovat do plánovaného státního garantovaného fondu. Ten by pak investoval hlavně do státních dluhopisů. V takovém případě by si mohl libovat stát, jenž získá levný zdroj financování svých dluhopisů. Co je tedy vlastně záměrem penzijní reformy a kdo by z ní měl mít prospěch? Stát, lidé, nebo fondy?

Počet příspěvků: 1, poslední 24.1.2011 01:16 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.