Současné teplé počasí nahrává roztoči, který ničí celá včelstva

Brzký nástup jara probudil přírodu o něco dřív – a včely nezahálejí. „Producentky“ medu dokonce začaly chovat novou generaci. To znamená i zvýšené riziko varroázy, infekčního onemocnění včel, jež způsobuje roztoč kleštík včelí. V nejkrizovějších letech zahynula v důsledku výskytu této nemoci podle odhadů až třetina včelstev v Česku.

Eliška Nová 3.3.2020
Včely kvůli teplému počasí vylétly už v únoru. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Včely kvůli teplému počasí vylétly už v únoru. | foto:  Dan Materna, MAFRA
Včely kvůli teplému počasí vylétly už v únoru.

Úsloví pilný jako včela podtrhují letos samy stvořitelky medu. Počasí probudilo přírodu o něco dřív – a včely rozhodně nezahálejí. Začínají vylétat z úlu a zakládat novou generaci. Čím dřív se to stane, tím více působí roztoč, který ničí celá včelstva. „Současné počasí roztoči nahrává. Stihne se namnožit a v létě pak může včelstva daleko víc ohrozit, protože s každou generací včel se namnoží i generace roztočů,“ řekl místopředseda Českého svazu včelařů Miloslav Peroutka.

Takzvaná varroáza za sebou nechala silně pošramocená včelstva i loni. Přesné údaje zatím nejsou k dispozici, podle prvních odhadů se zdá, že parazit zasáhl víc oblastí než v letech 2008 a 2015. Tehdy nepřežila až třetina včelstev v zemi. Letos už pučí třešně i šeřík, což je zvláštní nejen proto, že je teprve začátek března, ale i proto, že se to děje na obecně chladnějším severu Česka, kde jsou v tomto období zvyklí spíš na lyžaře než na pupeny.

Dřívější množení parazita

Pomyslnou soutěž ročních období zatím vyhrává nad zimou jaro. A reagují na to i včely – začaly vylétávat ze svých úlů. „Už dokonce nosí i pyl, kvetou líska i olše. Tak, jak se rozvíjí příroda, reagují i včelstva,“ řekl místopředseda Českého svazu včelařů Miloslav Peroutka. „Producentky“ medu už dokonce začaly chovat novou generaci. To znamená i zvýšené riziko výskytu takzvané varroázy, infekčního onemocnění včel, které způsobuje roztoč kleštík včelí. V nejkrizovějších letech zahynula v důsledku výskytu této nemoci podle odhadů až třetina včelstev v Česku.

Parazit s příznačným latinským názvem Varroa destructor se množí od jara až do léta. Současný ráz počasí mu nahrává, množit se může začít dřív. V létě je pak plod napadený víc než obvykle. A to je nežádoucí především proto, že v létě se vytváří zimní generace včel.

„Roztoč se množí a napadá především plod. Čím dřív má včelstvo plod, tím víc se může jeho nepřítel rozmnožit. S každou další generací se namnoží i generace roztočů, narůstají proto geometrickou řadou. Je velká pravděpodobnost, že se to může letos stát,“ vysvětlil Peroutka. Parazit s příznačným latinským názvem Varroa destructor se množí od jara až do léta. Současný ráz počasí mu nahrává, množit se může začít dřív. V létě je pak plod napadený víc než obvykle. A to je nežádoucí především proto, že v létě se vytváří zimní generace včel.

Říká se jim dlouhověké, protože přečkají zimu a žijí až do března nebo dubna. Jenže to neplatí pro napadené včely, které uhynou už v září či v říjnu – a včelstva se pak zhroutí. Mírná zima panovala i v sezoně 2007/08. Roztoč se tehdy přemnožil a zimu nepřežila třetina včelstev v zemi. Trvalo dlouho, než se znovu dala dohromady a jejich počet se vrátil na úroveň jako před epidemií. Podobně tomu bylo i v roce 2015. Zdá se přitom, že silně pošramocená včelstva za sebou zanechal parazit i loni – v některých lokalitách přišli včelaři o celá včelstva.

Překvapení mrazem

Přesná čísla za loňský rok zatím ještě nejsou k dispozici, vypadá to však, že parazit zasáhl víc oblastí než v předchozích letech. Podle odborníků z Mendelovy univerzity v Brně by se to mohlo nepříznivě promítnout do cen medu. Problém s kleštíkem včelím je podobný potížím, které u nás způsobují i jiné invazní druhy – původem je z Asie, kde byla jeho hostitelem včela východní. Postupně se však rozšířil i do Evropy, kde začal napadat včelu medonosnou. Nemá tady však přirozeného nepřítele. Každý rok je proto třeba, aby včelaři včely léčili.

Včely, které už v únoru vylétávají z úlů, může překvapit mráz. Neznamená to, že by blanokřídlý hmyz s prvním dnem s minusovou teplotou hned umrzl, začne však mít větší spotřebu zásob. Proto pokud v přetahované ročních období začne opět vyhrávat zima, včely se musejí stáhnout a využívat toho, co v úlu ještě zbývá. Zásoby jim nemusejí stačit až do příchodu pravého jara, kdy by si přinesly nový pyl a nektar.

„Jakmile počet roztočů roste nad dva až tři denně, preventivně je nutné přistoupit k tlumení například kyselinou šťavelnou či mravenčí. V případě, že léčebný spad bude po aplikaci velký, je okamžitě nutné zahájit terapii, která je však obvykle velmi obtížná,“ popsal správný postup Antonín Přidal z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity. K dispozici jsou však údaje na fakturách – na boj s varroázou šlo loni 30,1 milionu korun, skoro dvojnásobek ve srovnání s rokem 2014 a trojnásobek částky z roku 2011.

Varroa není jediný problém předčasného jara. Včely, které už v únoru vylétávají z úlů, může překvapit mráz. Neznamená to, že by blanokřídlý hmyz s prvním dnem s minusovou teplotou hned umrzl, začne však mít větší spotřebu zásob. Proto pokud v přetahované ročních období začne opět vyhrávat zima, včely se musejí stáhnout a využívat toho, co v úlu ještě zbývá. „Zásoby jim nemusejí stačit až do příchodu pravého jara, kdy by si přinesly nový pyl a nektar. Pokud je včelaři dostatečně nezásobili, mohly by začít hynout hlady,“ vysvětlil Peroutka.

Případný nedostatek zimních zásob se však podle odborníka projeví až zhruba za měsíc. Pokud zima znovu udeří a rozhodne se zůstat déle, hrozí i to, že včely umrznou. „Jestliže už nyní chovají plod, potřebují vodu. Přitom tu v úlech nemají. Musejí si pro ni vyletět ven,“ dodal odborník. V Česku je bezmála 779 tisíc včelstev, o která se stará víc než 62 tisíc včelařů. Počet včelařů i včelstev na jednoho chovatele dlouhodobě mírně roste.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.