SoMoPro není ProMoPro! Pomáhá lákat špičkové vědce na Moravu.

Proč zamířil do Brna oxfordský matematik? Co zlákalo domů českého chemika z Columbia University? Přidají se další světoví výzkumníci?

Jedním z elitních center v Brně, která potřebují špičkové světové výzkumníky, má být Středoevropský technologický institut (CEITEC). V něm se vědci budou věnovat i testování vzorků v ultravakuovém prostředí. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jedním z elitních center v Brně, která potřebují špičkové světové výzkumníky, má být Středoevropský technologický institut (CEITEC). V něm se vědci budou věnovat i testování vzorků v ultravakuovém prostředí. | foto: © CEITECČeská pozice
Jedním z elitních center v Brně, která potřebují špičkové světové výzkumníky, má být Středoevropský technologický institut (CEITEC). V něm se vědci budou věnovat i testování vzorků v ultravakuovém prostředí.

Co mají společného Arman Taghavi-Chabert, Jana Křenková, Albano Carlo Meli či Pavel Babica a dalších 23 vědců ze špičkových světových univerzit? Přišli do Brna díky grantovému programu SoMoPro (South Moravian Programme for Distinguished Researchers), v němž má Jihomoravský kraj do roku 2013 nachystáno pro výzkumníky 100 milionů korun. Díky nim se již do Brna podařilo přilákat zajímavé vědce s doktoráty z britského Oxfordu, amerického Berkeley, Columbia University či londýnské King‘s College.

Ve dvou výzvách bylo v programu podpořeno 27 projektů v průměrné délce trvání asi třiceti měsíců. „Současně jsme zažádali o kofinancování Evropské komise; pokud budeme úspěšní, budeme moci realizovat i 3. a 4. výzvu,“ řekla ČESKÉ POZICI manažerka Eva Janů z Jihomoravského centra pro mezinárodní mobilitu (JCMM), jež peníze administruje. Program je určen pro vědce v přírodovědných, lékařských a technických oborech: pro Čechy s doktorátem, kteří více než tři roky pracovali v zahraničí, a pro cizince se čtyřmi roky praxe.

 

Žádná béčka

Jednou z hvězd, které zamířily do Brna, je matematik Arman Taghavi-Chabert. „Bylo to opravdu trochu nečekané. Dokončil jsem v roce 2010 doktorát na takzvanou Twistor theory a chvíli učil na jedné z oxfordských fakult. Chtěl jsem se naplno věnovat výzkumu a hledal instituci, kde bych svůj záměr mohl rozvíjet. Začal jsem kontaktovat významné vědce a jedním z nich byl profesor Jan Slovák na Masarykově univerzitě. Protože je odorníkem na parabolickou geometrii, mně blízký obor, cítili jsme, že by nám spolupráce přišla vhod. Doporučil mi zažádat si o grant v SoMoPro. A šli jsme do toho,“ řekl ČESKÉ POZICI rodilý Íránec.

Výzkumníci si mohou sami navrhnout plat, ale musejí jeho výši oddůvodnit

Granty by měly pokrýt pobyt vědce, příspěvek na výzkum a náklady hostitelské instituce – třeba Masarykovy univerzity, VUT v Brně, Mendelovy univerzity či ústavů Akademie věd ČR. SoMoPro je v Česku jediným programem, jenž získal kofinancování v rámci nástroje Evropské komise COFUND. SoMoPro je zvláštní i v tom, že si sami žadatelé říkají o výši platu. Požadovanou částku však musejí zdůvodnit dosaženými výsledky a výší mzdy v předchozí instituci. „Po redukcích byla loni průměrná výše osobních nákladů v superhrubé výši 3740 eur na měsíc, což je 2770 eur hrubé mzdy,“ říká manažerka z JCMM.

Co od programu čeká absolvent Oxfordu? „Pro mne jakožto matematika je nejdůležitější kvalita výzkumného sboru,“ říká Taghavi-Chabert, který je v Brně od ledna. Původně získal tříměsíční „postdoc“ stipendium, ale díky SoMoPru může v týmu zůstat na celé dva roky. Přidají se k němu další vědci z Británie?

„Vždy se doporučuje přejít na jinou instutuci, než kde jste získali vzdělání – obohacuje to myšlenky. Nikdy jsem v ČR nebyl a ani nevěděl, co mám čekat. Neměl jsem ani čas o tom přemýšlet... Ale po třech měsících v Brně mám opravdu kladné dojmy a už nyní můžu říci, že můj výzkum z té změny těží. A protože jsem stále zainteresován na některých projektech mé mateřské univerzity, můžeme očekávat mezi Brnem a Oxfordem dlouhodobou spolupráci. Věřím, že další mne budou následovat,“ vysvětluje Taghavi-Chabert.

Ve druhé výzvě využili nabídky vědci ze skutečně špičkových škol: chemička Jana Křenková přišla do Ústavu analytické chemie AV ČR z University of California v Berkeley, jež patří stejně jako Oxford do světového TOP 10. Albano Carlo Meli přišel z Columbia University, Iva Sovadinová a botanik Pavel Babica se vrátili z Michiganu.

Ohlasy jsou dle Janů z JCMM velmi pozitivní. Vědci i jejich hostitelé si nejčastěji pochvalují zejména volnost při výběru tématu, finanční nezávislost, získání nových, vysoce ceněných kontaktů, se kterými výzkumník přichází, noví potenciální partneři pro konsorciální projekty a podobně.

Nejde jen o platy

Chemik Kamil Paruch, jenž bádá na Masarykově univerzitě, se vrátil po čtrnácti letech z USA – po studiích na Columbia University a výzkumu pro farmaceutický koncern Schering-Plough. „Mohl jsem denně hovořit s opravdickými hvězdami v oboru, s lidmi, jejichž jména jsou v učebnicích,“ vyprávěl předloni magazínu Science, který popisoval návraty vědců do střední Evropy. Otec dvou synů tak učinil kvůli rodině, ale i proto, aby přispěl k rozvoji kontaktů mezi českými chemiky a farmaceutickými korporacemi. Paruch vyvíjí sloučeniny pro boj s rakovinou.

V Česku zoufale chybějí start-up granty, jež by začínajícím vědcům umožnily vybudovat nezávislé a funkční týmy

„SoMoPro je vynikající program, který pomůže do regionu dostat zejména kvalitní postdoktorální stážisty, na něž by jinak nebyly peníze. Ano, může být dobrým návodem; a to zejména v kontextu českého systému, kde zoufale chybí start-up granty, jež by začínajícím vědcům umožnily vybudovat nezávislé a funkční týmy. Současný systém udělování grantů, kdy v některých agenturách jsou používány neprůhledné – a potenciálně korupční – praktiky, často vede k frustraci a demotivaci mladých vědců,“ řekl Paruch loni týdeníku Euro. Dle něj si je ovšem třeba uvědomit, že jakkoliv jsou platy díky SoMoPro v ČR nadstandardní, v mezinárodním kontextu nepřevyšují průměr a samy o sobě nepředstavují pro Brno v klání o špičkové vědce výraznou konkurenční výhodu.

Zajímavý program, který má výjimečnou podporu Jihomoravského kraje, už zaujal i další regiony. „Ozvaly se nám již dříve subjekty z Čech (Univerzita Karlova, pro kterou žádost zpracovává soukromá konzultační firma) i Slovenska, o kterých víme, že se chystaly podat žádost o kofinancování ze 7. Rámcového programu,“ vypráví Janů. A věří, že se k první sedmadvacítce brzy připojí další vědci světové kvality.