Solární liga po fotovoltaické pandemii

Stát zahájil represe vůči fotovoltaice ještě předtím, než obce začaly dle vzoru německé Bundesligy soutěžit ve využívání energie Slunce.

Ani v současné atmosféře kampaně proti fotovoltaice nezanikla Solární liga. Jejím cílem je povzbuzovat obce a města, aby využívaly všudypřítomnou sluneční energii pro získávání tepla a na výrobu elektřiny. Oproti loňskému roku se do soutěže přihlásilo o dvě stě sídel víc. Převládá však u nich vlažný přístup.

Lokální solární patriotismus a hrdost na dokončené projekty, které pohánějí Solární bundesligu v Německu, se u nás vidí zřídka. A když se aspoň na špici žebříčků začala probouzet soutěživost mezi obcemi, která z nich nainstalovala víc solárních kolektorů na ohřev vody a jež vyrobí víc elektřiny v solárních panelech, přišla sprška. Stop-stav připojování fotovoltaických panelů do sítě. Dnes zveřejněný žebříček Solární ligy může být poslední.

Pozlacená výkupní cena

Ještě před zásahem státu uštědřily soutěži velkou ránu nepřiměřeně výhodné výkupní ceny za solární elektřinu. Mocní podnikatelé uchopili fotovoltaiku jen jako příležitost k výhodným investicím s brzkou návratností. Energetická osvěta, o niž se snažili pořadatelé Solární ligy, byla podnikatelům lhostejná.

Energetická osvěta, o niž se snažili pořadatelé Solární ligy, byla podnikatelům lhostejná

Některé firmy blahosklonně připustily započítat svůj velký instalovaný fotovoltaický výkon obci, v jejímž katastru je elektrárna, jiné ani to. Největší solární parky s desítkami megawattů do soutěže nikdo nepřihlásil. V Solární lize bylo prostřednictvím obcí a občanů přihlášeno osm set z celkových dvou tisíc megawattů. I tak to meziročně znamenalo 20násobný nárůst.

Sluneční vítězové

Pokud obec nezabodovala velkoplošnou fotovaltaikou, neměla šanci se mezi prvních 80 dostat. Absolutním vítězem 7. ročníku Solární ligy se stala obec Hrušovany nad Jevišovkou z Mikulovska – díky pěti solárním parkům s výkony od dvou do čtyř megawattů. Na druhém místě skončil Zbrašín z Ústecka s elektrárnami o celkovém instalovaném výkonu 6,4 megawattu.

Na bronzový stupínek vystoupal tradiční soutěžící z minulých let, obec Bušanovice z podhůří Šumavy. Tamější fotovoltaické instalace narůstaly postupně, a proto stále udržovala obec kontakt s čelem soutěže. Ke konečnému třetímu místu jí dopomohlo šestnáct čtverečních metrů kolektorů na teplou vodu.

Při sledování pořadí je třeba vzít v úvahu, že megawatty z elektráren i čtvereční metry kolektorů se v Solární lize rozpočítávají na počet obyvatel. Absolutně nejvíc – 26 megawattů – sice přihlásil Chomutov, ale jeho 50 tisíc obyvatel jej zadrželo na desátém místě.

Determinované kolektory

Ceny v kategorii kolektorů na ohřev teplé vody si ve stejném pořadí rozdělili loňští vítězové. Ale poměry nezůstaly strnulé! Nejvíc se snažila Rusava ze Zlínska, která nemíní přijít o svou dlouholetou první pozici, na níž ji především drží letitý, ale stále funkční systém solární vytápění místního koupaliště. Své čelné umístění si Rusava upevnila novým menším teplovodním systémem. A do celkového pořadí si připočítala sluneční elektrárnu o 41 kilowattech na místním hotelu a malý fotovoltaický systém.

V Solární lize bylo prostřednictvím obcí a občanů přihlášeno osm set z celkových dvou tisíc megawattů. Meziročně to znamenalo 20násobný nárůst.

V této kategorii se zejména letos čekalo oživení novými instalacemi, podpořenými v rámci programu Zelená úsporám. Bývalý ministr životního prostředí Pavel Drobil však nechal kvůli volbám přetéci příjem žádostí o pomoc ze Státního fondu životního prostředí natolik, že program musel být na dlouhé měsíce zastaven. Do uzávěrky Solární ligy proto žádné očekávané kolektory nepřibyly.

Solární nonsens

Energie Slunce je nejperspektivnějším zdrojem budoucnosti. Uvědomuje si to i čím dál víc občanů, povědomí o využívání obnovitelných zdrojů energie stoupá. O solární osvětu se velice zasloužila i Liga ekologických alternativ (LEA), která je organizátorem Solární ligy ČR. V lize letos přibylo okolo dvou set obcí a měst, „hraje“ jich už 855, tedy čtrnáct procent všech sídel.

Zatímco nevládní organizace s využitím sporých grantů rozvíjí solární osvětu, stát a jeho instituce živí kampaň proti fotovoltaice a obnovitelným zdrojům. Aniž by existovala ochota k sebereflexi, že i kritizovaný masivní rozvoj solárních parků je jen důsledkem neschopnosti regulace státu účelně využívat státní pomoc. Za současné destabilizace principů a zásad a v atmosféře korupčních skandálů může někoho napadnout, jestli se s nápravou výkupní ceny nemuselo čekat, až si ti správní podnikatelé své solární parky zainvenstují. Teď to musí odskákat občan. Nemůže si na střechu zavěsit ani jediný maličký solární panel, aby si trochu zlepšil ekonomiku a posílil pocit, že dělá něco pro životní prostředí.

Počet příspěvků: 2, poslední 30.5.2011 09:31 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.