Solární elektrárna jako symbol korupce

Černá stavba sluneční elektrárny v Bílině souvisí s vytunelovanou kampeličkou Metropolitní spořitelní družstvo (MSD), přičemž nešlo o žádné manažerské pochybení – obrovské hodnoty úvěrů z MSD směřovaly ke spřízněným firmám a v mnoha případech skončily v zahraničí. Ve dvanáctimiliardovém krachu může mít prsty podsvětí ze severu Čech.

Sluneční elektrárny zažívají v posledních měsících v Česku boom. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Sluneční elektrárny zažívají v posledních měsících v Česku boom. | foto: ČEZ
Sluneční elektrárny zažívají v posledních měsících v Česku boom.

Solární elektrárna v obci Bílina na Teplicku je pro místní, a nejen pro ně symbolem korupce. Úředník, který ji povolil, skončil u soudu se sedmiletým trestem. V procesu se před dvěma lety hovořilo o vyhrožování, vydírání a uplácení. Kdo celou maškarádu kolem fotovoltaického byznysu řídil, jsme se ale nedozvěděli. Zdá se být přitom jisté, že případ souvisí s jednou z největších tunelářských afér posledních let.

Řeč je o pádu kampeličky Metropolitní spořitelní družstvo (MSD). Ústav, který koncem roku 2013 zkrachoval, po sobě zanechal díru ve výši více než dvanáct miliard korun. Že nešlo o žádné manažerské pochybení, ale o předem připravený tunel, se zdá být jasné – obrovské hodnoty úvěrů z MSD směřovaly ke spřízněným firmám a v mnoha případech skončily v zahraničí.

Výhružky smrtí

Ale zpět do severočeské obce Bílina, kde na sklonku roku 2010 nahradily přilehlé travnaté plochy zástupy černých solárních panelů. Dohromady jsou schopné výkonu více než tři megawatty, což se dá srozumitelněji popsat tak, že mohly generovat velký balík peněz. A na těch záleželo několika velmi mocným lidem v pozadí, jak se tehdy přesvědčil i úředník stavebního úřadu Jiří Bláha. Ten se záměru na výstavbu elektrárny postavil, protože nesplňovala podmínky územního plánu.

Za to si vysloužil mimo jiné výhružky smrtí – a rovnou od svého nadřízeného, jistého Milana Vondráčka. „Sdělil mi, že pokud ta fotovoltaika neprojde, skončím na skládce,“ uvedl tehdy Bláha. Je jasné, proč investoři na stavbu tlačili. Po lednu 2011 výkupní ceny elektřiny dramaticky klesly, a tím by se razantně snížily i zisky. Bláha ale nátlaku odolal. Jeho příběh se stal tehdy poměrně známým, když ho za jeho odvahu čelit korupci ocenilo několik neziskových organizací. Jeho nadřízený Vondráček byl nakonec odsouzen k sedmi letům vězení.

Příběh tím ale zdaleka neskončil. Bláha se totiž podsvětí nepostavil sám, nýbrž s pomocí svého kamaráda, teplického policisty z místní hospodářské kriminálky Pavla Nováčka. Ten ve zmíněném procesu figuroval jako jeden z hlavních svědků. Velmi krátce poté byl ale on sám obviněn z korupce. „Celé je to vykonstruované. Táhne se to už šest let a jsem přesvědčený, že to na mě ušili kvůli té fotovoltaice,“ sdělil Nováček LN. Jeho podrobný příběh nedávno přinesl Reportér Magazín a nutno říct, že řada argumentů hraje pro Nováčkovu verzi.

Tajemní muži v pozadí

Stručně řečeno, řada událostí kolem bílinské elektrárny smrdí. Doplňme jen, že z vyšetřování vyplynulo, že za investory do solární energie jednala osoba jménem Miroslav Bomberovič. LN se ho nepodařilo zkontaktovat, nicméně jde o bývalého policistu, který se nějakým způsobem ocitl uprostřed hry o velké peníze a za ony mocné hráče v pozadí dle několika svědků jednal. Bývalí policisté, vykonstruovaná obvinění, vydírání a korupce. Ale kdo za celým tím divadlem stál?

Případ černé stavby solární elektrárny v Bílině a vytunelovaného družstva spolu jednoznačně souvisí. V ani jedné z těchto kauz se však policejní vyšetřování k tajemným mužům v pozadí dosud nedostalo.

Podle Bomberovičovy výpovědi na policii se na výstavbě bílinské fotovoltaiky podílela řada firem. Jmenovitě společnosti Energosun, Helios Tech, Alusail, Serried, Apatit a CPD Group. Jde o zdánlivě nesouvisející firmy, zejména pokud byste jejich propojení hledali v tehdejší době, na přelomu roku 2010 a 2011. Jedno mají ale společné: všech šest čerpalo nemalé úvěry z nyní padlé záložny MSD. Předtím, než kampelička zkrachovala, z ní odsály dohromady více než 420 milionů korun (respektive tolik jim v době jejího pádu zbývalo splatit).

To na nich ale není největší zajímavost. Zvláštní pozornost poutá jedna z nich, společnost Helios Tech. Oficiálně se zabývala menšími developerskými projekty, například v Brandýse nad Labem nebo v Mníšku pod Brdy. Kromě toho, že se zčistajasna zjevila v solárním byznysu na severu Čech, měla i přímé napojení na MSD, odkud čerpala peníze. Z obchodního rejstříku vyplývá, že držela přibližně desetiprocentní podíl v základním kapitálu kampeličky. Navíc měla kancelář ve stejné budově.

Tady ale stopa víceméně končí. Vlastník Helios Techu se skrývá za kyperskou schránkou jménem Netleton Investments Limited. Případ černé stavby solární elektrárny v Bílině a vytunelovaného družstva spolu nicméně jednoznačně souvisí. V ani jedné z těchto kauz se však policejní vyšetřování k tajemným mužům v pozadí dosud nedostalo.

Bankovní krach desetiletí

  • Vůbec největší kampeličce na českém trhu, Metropolitnímu spořitelnímu družstvu (MSD), zablokovalo pražské vrchní státní zastupitelství peníze už na jaře roku 2013.
  • O několik měsíců později jí centrální banka odebrala licenci, ale ještě než stačila spustit likvidaci, nad níž by měla dohled, podalo na sebe družstvo insolvenční návrh.
  • Ten městský soud v Praze velmi rychle schválil a na post insolvenčního správce jmenoval Iva Halu, který je nyní obviněn za insolvenční podvody.
  • Mezitím policie obvinila v souvislosti s pádem MSD 20 lidí, členy představenstva i bílé koně. Měli způsobit škodu více než miliardu korun.
  • Skutečná škoda je ale vyšší. Chybějící peníze musel klientům vyplatit Fond pojištění vkladů, který sanace přišla na dvanáct miliard korun. Zpět získal přibližně jen třetinu.

Počet příspěvků: 1, poslední 29.4.2017 06:46 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.