Šokující vize ředitele Mánka pro Šumavu

Šéf národního parku představil své plány – elektrické vláčky do divočiny, zpoplatnění běžeckého lyžování, rodinné farmy. A co příroda?

foto: © ČTKČeská pozice

Po stu dnech hájení šel server ihned.cz na nového ředitele Národního parku Šumava Jiřího Mánka zostra: ať nastíní svou představu, jak národní park změnit. A vize je to šokující. Staví na výdělečném podniku ze zavedení elektrických vláčků, na vybírání poplatků z běžeckého lyžování a na způsobech, jak přilákat turisty. Ideálním podnikatelem pro Šumavu je podle Mánka malý farmář, hospodařící na dnes opuštěných šumavských pláních. Na tetřeva, rysa či jelena ve vizi místo nezbylo. Mánek je sice z popisu práce ochranář, ale duší podnikatel.

V humbuku kolem nesmyslného kácení v bezzásahových zónách zaniklo, že ve větší části šumavských lesů se těžilo ve velkém, aniž to komu vadilo. Tlumit kůrovce v lesích, které nepodléhají režimu bezzásahovosti, je přece správné. A tak tyto takzvané nahodilé těžby byly masívní a vynesly značný hospodářský výsledek. Avšak naplní-li se odhady lesníků, že kůrovcová kalamita je na čas utlumena, pokladna správy, závislá na nahodilých těžbách, se naopak vyprázdní. Mánkova vize to zjevně nechce dopustit.

Místo kůrovce budou plnit pokladnu vláčky

„Nedělají hluk a neprodukují žádné zplodiny. Mám již vytypované trasy,“ sní o vláčcích Mánek a dodává to podstatné: „Myslím, že by to byl výdělečný podnik pro správu národního parku.“ První vláčky by podle Mánka mohly začít jezdit už v roce 2014.

Vláčky by měly tu úžasnou schopnost dovézt i ty nejpohodlnější turisty do míst, kam by se po svých nedotrmáceliDůležité je, kam jezdit a kudy. Vláček je jistě méně hlučný než lesnický kombajn harvestor. A taky po něm nezůstává holina. Nicméně drážní tělesa by si vyžádala nové průseky, odhalila by nové porostní stěny jako vstupní bránu pro nové kůrovce a hlavně by novým způsobem čtvrtila dosud klidové zóny a vytvářela nové překážky pro šumavské živáčky.

Ornitolog Jiří Vermouzek je přesvědčen, že vytvoření infrastruktury pro vláčky by bylo to nejhorší, co by mohlo Šumavu potkat. Nejde přitom o samu jízdu, ale stroje by měly tu úžasnou schopnost dovézt i ty nejpohodlnější turisty do míst, kam by se po svých nedotrmáceli a kde ti oddaní a většinou k přírodě ohleduplnější turisti svými počty tolik nevadí.

Jakýkoli podobný záměr by bylo nezbytné posoudit, neodporuje-li zásadám národního parku a vyhlášené ptačí oblasti Natura 2000. Ochrana přírody by měla mít v národním parku, aby dával smysl, dominantní postavení nad všemi ostatními činnostmi. Co však dělat, když to nedochází samému řediteli této instituce?

Okaté nadbíhání turistům

Jako by měli Mánka někam volit. Slibuje nereálné věci, které však každý do voleb neprokoukne. Velmi atraktivně vyhlíží například zřizování srubů a nouzových nocležišť při šumavských cestách. „Stavební materiál už v horách leží – jsou to kmeny sražené orkánem, které správa parku musí nechat na místě,“ píše se v článku o Mánkovi.

Škoda, že lesníci neukázali svému řediteli, jak vypadá dřevo po sedmi letech ponechané v kůře. Je naprosto nezpůsobilé k jakékoli stavební činnosti. Odkorněné kmeny ležící volně na zemi jsou na tom z hlediska stavební kvality taky špatně, ale určitě líp, možná by se částečně použít daly. Mají však jinou vadu – na jejich odkornění dostala správa parku dotaci, jejíž správné použití dokonce kontrolovala komise z ministerstva financí. To by Mánek dotaci vracel a stavěl boudy z dříví nezaručené kvality?

Navíc je to proti smyslu opatření ponechávat dřevo na místě. To nezůstává v lese z nějakého rozmaru, ale jako budoucí zdroj živin pro samovolně se rozplozující les. Poukazovat na „nevyužité dříví“ takovýmto způsobem je populistické a není hodno vysokého úředníka státní ochrany přírody.

A pak je tu ještě hygiena. Takovéto stavby by se neobešly bez hygienického servisu. Byla by správa ochotna ve vzdálených lokalitách vybírat veřejné záchodky? Nebo snad ředitel Mánek na tuto odvrácenou stranu lidských potřeb ve svých smělých snech pozapomněl?

Šprýmování se sedláky

Nejatraktivněji vyznívá výzva sedlákům, aby si to zkusili na horách hospodařit postaru. Má však Mánek dost peněz, aby tu činnost dotoval? Horalé dokázali v minulosti vyšlechtit své louky do podoby travních zahrádek. To ovšem vyžadovalo kosu a zručné sekáče. A také přirozený systém hnojení přímo z chléva. Kdybych to na vlastní oči v Krkonoších u zapomenutého německého starousedlíka neviděl, neuvěřil bych. Orchidejové a všelijaké jiné louky byly výsledkem.

Mnohem lépe by se malým zemědělcům hospodařilo na zanedbaných loukách kolem obcíDnes takovýto způsob hospodaření po soukromníkovi vyžadovat nelze. Je to dřina a bylo by to vůči ostatním zemědělcům bezkonkurenčně nákladné. Už jen potřeba sena pro dobytek na větší část roku! To není, že skot nebo ovce louku vypasou. Tak či tak se musí kosit.

Mnohem lépe by se malým zemědělcům hospodařilo na zanedbaných loukách kolem obcí. To by se ovšem s požehnáním správy nesměly prodávat na výstavbu apartmánových domů – rakoviny, která po Krkonoších začíná napadat i Šumavu.

Malí sedláci ano, ale vymyslet, aby mohli i v přehnojené a přetechnizované době žít. A to ani Mánek není schopen nabídnout. Proč ten humbuk? Zůstane po něm jen prázdnota.

Počet příspěvků: 5, poslední 8.10.2012 08:49 Zobrazuji posledních 5 příspěvků.